Bradův život

Príjemný film. Stiller spomína a hľadá zmysel vo svojom živote. Reflektuje ho cez spomienky a cez svojho syna, ktorému pomáha so životným rozhodnutím. White natočil film, ktorý nedáva odpovede ktoré by potešili ale ukazuje otázky, ktoré si pokladáme a s ktorými sa snažíme zmieriť. Je to jednoduché ale kvôli chémií otca a syna je to veľmi príjemná reminisencia nad tým čo je život a čo znamenajú naše rozhodnutia. Stiller je veľmi smutným hrdinom. Mám pocit, že takéto úlohy mu sedia o dosť viacej. A Austin milo prekvapil. Veľmi pekné. A úprimné. Čo sa cení. (01.11.2018)

47letý Brad rekapituluje svůj dosavadní život a při srovnání se svými bohatými, slavnými, úspěšnými vysokoškolskými spolužáky (už ne přáteli, čí vinou?) dochází k závěru, že ničeho kloudného nedosáhl. Přestože je dostatečně zajištěný, má talentovaného syna, se kterým si rozumí, milující manželku i smysluplnou práci. Už dlouho na mě něčí pochyby a osobnostní krize nepůsobily tak negativisticky a ublíženecky, jako jeho neopodstatněné stěžování, shazování mladistvého idealizmu či liché představy, jak se ostatní mají skvěle. Samozřejmě se to časem zvedlo, když nevyhnutelně zjišťoval, že se mu vůbec špatně nedaří, jenže to jsme my všichni viděli dávno před ním. (02.02.2018)

Reziser Mike Biely /Skola Rocku/ natocil tymto asi svoj najlepsi film o chlapovi po 50 -ke, ktory sa rozhodol vziat syna na turu po VS v USA, aby obaja videli jaxa svet zmenil. V roli chlapa po 50 -ke sa predstavil ben Stiller /Fotr je Lotr, Noc v Muzeu,/. A svoj zivot porovnava so zivotom kamaratov, pricom mu samotnemu sa zda ze je na tom najhorsie. Jenna Fisher /Tyden bez zavazku, Gosford Park/ je pre mna zahadnou hereckou - vie vobec hrat ? Z tohto filmu nemam ten pocit, co ja viem .....Ono sa to dobre rozbehlo, dialogy su na urovni, rezisersky sa pan Biely tiez predviedol. No len potom skoda toho konca, akokeby tvorcom dosli napady a koniec filmu proste ustrihli. Jo a na reci tuna ze Stiller nevladal, nehodil sa a podobne bla bla bla - tak an to serem, beriem jednoznacne radsej Stillera nez podpriemerneho a hodne uboheho A. Sandlera napriklad - so Stillerom je to slusny a nadpriemrny film . 80 % (24.02.2019)

Tak v první řadě...zapomeňte na to, že je to komedie. Není. Ani v náznaku. Leda by vás rozesmálo vyprávění muže v krizi středního věku, který bilancuje veskrze nesympatickým způsobem svůj dosavadní život. Přitom se potácí mezi sebelítostí a závistí. Je to ale v takové míře, že to na mě nepůsobilo jako krize, ale spíš jako charakterová vada. A tvůrci jdou tomuto dojmu vstříc tím, že se Brad zklidní až po zjištění, že se jeho bývalí spolužáci nemají zase tak moc dobře, jak si myslel. Ano, je tam i jisté prozření díky synovi, jehož lásku v žádné pomyslné soutěži získávat nemusí, ale to je dost žalostné klišé. Vcelku mě překvapuje, že takový film vznikl a zajímalo by mě, jak na něj američtí diváci reagovali. Tady je totiž důležitý kontext. Američané jsou odmala vedeni k tomu, aby byli úspěšní. Mají spoustu nástrojů, které slouží jako měřítko úspěchu. Systém kreditních karet, úspěšnost partnera, dům, auto, školu, práci...cokoliv. Ne nadarmo, se film v originále jmenuje Bradův status. Idea, že by někdo mohl být šťastný, aniž by to bylo spojeno s kariérou, je přinejmenším anarchistická. Mají soutěž...poměřování pindíků v genetické výbavě. Byť je mi to cizí, neodsuzuji to. Protože vím, že ke štěstí je stejně daleko vlakem a s prázdnou kapsou, jako vlastním tryskáčem a s miliardou na účtu. Proto mi bylo Bradovo bolestínství protivné, jeho myšlenky mi nic nedaly a pointa mi připadá tuctová. A neocenil jsem ani věčně zachmuřený výraz Stillera...který vypadal jako brácha Janka Ledeckého. Takový film, by mohl leckomu zkazit náladu. (18.07.2022)

Komédia ani náhodou, no zato vcelku zaujímavá filozofická "konverzačka" (hoci viacmenej prostredníctvom vnútorného monológu), ktorá sa miestami menila na hotovú melodrámu. A musím uznať, že Benovi pre zmenu takéto niečo po všetkých tých komédiách naozaj pristalo. Po epickej stránke síce žiadna sláva (na tom veru mohli aj viac zapracovať), ale filozofický rozmer to v podstate dokázal vynahradiť. Bradoveho komplexy mnohým prídu zrejme absurdné, ALE myslím, že každý sa chtiac-nechtiac porovnáva so svojim okolím a rovesníkmi a svojim spôsobom pociťujú podobné dilemy a závany depresií ako práve Brad. Bolo tu kopu silných monológov a dialógov, no najlepší zrejme ten s Ananyou, ktorá to zhodnotila úplne výstižné. Je to na zamyslenie... (23.01.2018)