...a spravodlivosť pre všetkých

Cekal jsem nejaky nudny soudni drama a byl jsem prijemne prekvapenej. Film je totiz o nejakym soudnim preliceni az na druhym miste, hlavne to je film o zivote jednoho mladyho, idealistickyho a zasadovyho pravnika. Ten proste bere pripady, resi je s klientama, ve volnym case podnika akce s pritelkyni nebo kamosem sebevrazednym soudcem, obcas se dostane k soudu, kdyz se mu neco nelibi, tak se ozve a ma z toho kolikrat problemy. Film proste neni o jednom velkym pripadu, ale o beznym zivote pravnika. A je obcas vaznej, nekdy se proste pripad nepodari tak, jak by si predstavoval a misty naopak docela zabavnej. K tomu velkymu pripadu, soudu se soudcem obvinenym ze znasilneni, film sice nekdy od pulky pomalu smeruje, ale k samotnymu preliceni dojde az v uplnym zaveru filmu, kdy dojde jen na uvodni rec, kde to Pacino kurevsky rozjede, on hraje celou dobu paradne, ale vrcholnej vykon si nechal az na zaver filmu. Akorat me ten konec trosku zarazil, je takovej neukoncenej, ze clovek nevi, co bylo dal. Slabsich 5*. (12.07.2009)

Film, ktorý nie je o jednom prípade, ale o jednom právnikovi. A cez neho a jeho prípady o podstate súdnictva. Problém je v tom, že nikto nevie, čo je tou podstatou. Vyhrať, urobiť všetko pre klienta, aj ak je vinný, zviditeľniť sa, zarobiť peniaze, získať moc, alebo obhajovať spravodlivosť? No, nechcel by som byť obhajcom a že z toho môže niekomu hrabnúť, nie je potom žiadne prekvapenie. Že And justice for all nie je iba o jednom prípade, ale o viacerých, mu dáva širší rozmer. Je tak menej divácky príťažlivý, pretože chce byť myšlienkovo komplexnejší. Mnoho hollywoodskych filmov si volí tú jednoduchšiu cestu, takže česť tvorcom. (19.09.2016)

Nevěřím, že na světě existuje spravedlnost, právo a pravda, za kterou tady tak krásně bojoval Al Pacino. Dnes a denně vidím, jak mocný stojej nad zákon a i kdyby ne, tak nevěřím v právníky jako tady byl Al PAcino, protože právník by za prachy byl ochoten celýmu světu do očí tvrdit, že Hitler je nevinnej. Z toho vyplývá, že tenhle považuju za silný, za emotivní, za humanistický v tom nezprofanovaném slova smyslu a díky neskutečně přesvědčivýmu výkona pana Pacina je v podstatě nezapomenutelný jenže je to jen pohádka, protože odporný slizáci jako taky Fleming jsou v reálném životě nedotknutelný. (27.07.2014)

I když jsem tenhle film o pochybné soudní spravedlnosti viděla před šílenou spoustou let, nemůžu zapomenout na Al Pacina a jeho závěrečnou řeč, protože snad poprvé v životě se mi stalo, že jsem byla z hereckého výkonu v rozpacích. Byl totiž tak strašně niterný a téměř až intimní, že jsem měla pocit jakési nepatřičnosti z toho, že se herec obrací naruby, vydává ze sebe všechno do poslední kapky, smývá hranice mezi předstíráním a svými obnaženými emocemi a já tomu pijánko přihlížím. Taková to byla síla a to jsem ještě netušila, že u Al Pacina si na tento způsob budu muset zvyknout. (10.01.2006)

Status obhájce mi vždycky připadal podivný. Pokud hájil právo oběti, bylo vše jasné. Ale proč proboha někdo vysekává před soudem zločince z pout spravedlivého trestu? Zmírňuje ho nebo dokonce zařídí jeho propuštění?! Toto je právo? Ano je a bylo to tak už za starých Římanů. Film se snaží bližší optikou diváka seznámit s tím podivným prostředím zločinců, soudních dvorů, obhájců, žalobců a soudců.Kamera mezi nimi zvídavě poletuje a neukazuje nic jiného než že i tito jedinci v jejichž rukou jsou osudy mnohých jsou také jen lidmi. Každého to zvláštní prostředí nějak stravuje, ale každého jiným způsobem. Někdo jde tvrdě za svojí kariérou a pracuje bez výčitek jako stroj, jiný soucítí s obžalovanými. Vždyť jsou to ja řekl Al - také jen ubohé lidské bytosti. A právě na těchto obhájcích s charaktery a svědomím si psychika vybírá největší daň jak divák posléze uvidí. Film byl celkem zajímavý, ale smrděl sedmdesátkami. To ode mne není žádná nadávka, sedmdesátky mám rád, ale kromě Ala mi nějak extra nesedl a bez něj by to bylo o ničem. Nejsvělejší byla jeho závěrečná řeč, kdy dokonale popsal celý ten systém točící se kolem pravdy a spravedlnosti. Bohužel každý trochu zralejší musí u konce uznat, že takhle to může skončit jedině ve filmu, nikoliv však v reálném životě. Balancuji nad hodnocením jak porota nad nepřesvědčivými důkazy a nakonec dávám jen za tři kompromitující fotografie. * * * (30.03.2016)