Všichni dobří rodáci

V podstatě vrcholové filmové dílo V. Jasného. Precizní a dlouhé přípravy splnily svůj účel a režisér zde zanechal naprosto dokonalé vypovídající dílo o atmosféře poválečného období v ČSR. Role psané na tělo každému herci, jsou jasně znát, ovšem morální a lidská spravedlnost v postavě Františka, je vrcholem celého filmu, což byl také režisérův záměr. (05.02.2013)

Mňa osobne to veľmi mrzí, Ja mám naozaj rád českú tvorbu, ale mne podaktoré snímky z dávnejšej doby prídu tak extrémne nadhodnotené, že až. Ja sa ani nečudujem, že cez sviatky ČT či RTVS neustále do koliečka omiela také tie snímky ako: Vesničko má středisková, Pelíšky, Pupendo, Homolkovci, Kolja, Obecná škola a neviem čo ešte. Veď toto je aká komediálne či dráma, keď sa človek nie že nezasmeje, no nie je priestor ani na dramatizáciu. Film je to pekný, o tom potom, no 86% je celkom naozaj žart cez slzy .. (04.12.2021)

Jsem milovník české nové vlny a nechápu proč bývají Rodáci často považováni za její vrchol... Film má význam protože se v něm ukazuje, co se tu dělo v 50. letech, ale to už je podle mého lépe zpracované v Smuteční slavnosti od ZdeŇka Sirového... a ani ty herecké výkony mi nepřipadají nijak zvlᚍ výjmečné... je to spíš průměr... ---------- 28. 6. 2009 : Film jsem asi po pěti letech viděl včera znovu a ze tří musím jít na pět. Něco mezi pohádkou, dokumentem a spirituálním/poetickým filmem. Silné. (13.04.2005)

To se těžko hodnotí. Na jednu stranu to je nuda na entou, na druhou zase působivý obraz těžkého života za komančů. Lidé, kteří si bývalý režim prožili, si tohoto díla cenní rozhodně více a působí na ně velmi silně. Mluvím z vlastní zkušenosti. Díval jsem se na to s tátou, který na to koukal s otevřenou pusou a nikdo nesměl ani pípnout. Atmosféra byla napjatá a každý názvak vtipu byl ihned tvrdě potlačen. 75% (01.07.2009)

Nemilosrdná obžaloba kolektivizačních procesů 50.let, kdy komunistický režim šel i přes mrtvoly. Mrazivý, zvolna gradující děj. Kameraman čaruje, herci hrají jako o život (hlavně Menšík jako Jožka Pyřk je nezapomenutelný). Závěrečné rozhřešení ve stylu "co bylo, to bylo" zanechává v divákovi pocit lítosti nad zmařenými životy a zníčeným dílem několika generací sedláků. Reakce režimu po roce 1968 byla logická - přísně zakázaný, trezorový film. (03.05.2003)