Všichni dobří rodáci

Všichni dobří rodáci jsou dost těžký a těžko stravitelný film nejenom pro Čecha, ale všeobecně pro každýho. I když pravda, na Čecha to bude mít daleko větší dopad. To nejdůležitější na tomhle filmu je vlastně samotný příběh, na kterém tvůrci pracovali prakticky dvacet let, takže vlastně vím, že ve filmu nebude žádný nesmysl, ale krutá realita, kterou ve filmech málokdy chci vidět, ale hodí se pro to, aby si člověk udělal obrázek o té době. Ale co o té době, já bych dokonce řekl, že to, jak se chovali rodáci po válce se nijak zásadně neliší od toho, jak se lidé k sobě chovají na českých vesnicích v dnešní době. Stačí, aby přišel jeden zásadní problém, který národ rozdělí na dva tábory a jsme u toho na novo, což se teď při prezidentských volbách vlastně prokázalo. U Všech dobrých rodáků oceňuji především krutou realitu, náhled na českého člověka, který je sice v české kinematografii dost častý, ale nikde není tak syrový, jako tady. Všichni herci předvedli to nejlepší z celé jejich herecké kariéry, ale i přesto mi jako největší problém dělalo to, jak těžkopádně byl film natočený. Hrozně těžce se mi na to koukalo, některé nekonečné scény ne a ne přestat. Právě proto nedokážu téhle těžké sebereflexi českého národa dát pět hvězd. (24.02.2013)

Pôvodne som k filmu nechcel napísať komentár, aby kvôli tým trom hviezdičkám nemali českí kolegovia na mňa ťažké srdce, ale musím obhájiť svoje dojmy z filmu. Vecná stránka filmu, jeho obsah a myšlienkové zázemie je neskutočné. Tvorcovia si dali nesmierne záležať na pocitom reálnosti, ktorý vystihol danú dobu a každú jej situáciu úplne dokonale, napokon k tomu určite prispela aj režisérova skúsenosť s dokumentárnym žánrom. Ja som však počas filmu zažíval podobné pocity, aké načrtol vo svojom komentári Falko a som rád, že nie som jediný, komu sa zdal film zbytočne monotónny, kamera bola uspávacia a strihačovi sa asi pokazili nožnice. Možno sa nedá tá pravá mentalita našich národov zobraziť inak ako vsunúť do filmu polhodinový zostrih z dedinských zábav, kde sa tamojšia spoločnosť opíja do nemoty, no skrátenie filmu by veľmi prispelo k môjmu vyššiemu hodnoteniu. Herecké kvality filmu by som tiež nevynášal do nebies, záverečných pätnásť minút áno. 70%. (05.07.2009)

Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest (10.12.2008)

Kronika moravské vesnice od konce 2. světové války po závěr 50. let je tím nejsilnějším, co u nás nabídla kinematografie konce 60. let. Vojtěch Jasný stavěl na reálných předobrazech ze své rodné Kelče, zbytek je autorská licence. V hlavních rolích výkvět nejlepších herců té doby, ve vedlejších nefalšovaní Valaši. Kamera Jaroslava Kučery je výborná, tenhle film prostě stálo za to vyčistit. Nepřeslechnutelná je i hudební složka – prostě všechny složky jsou výborné, a celek je mistrovské dílo. (27.10.2014)

Šmešně film zrovna moc nepůsobí, snad jen vynikajícími čtenými komentáři Martina Růžka. Oni to ti komunisti s námi tehdy vlastně mysleli vcelku dobře. Ve filmu je krásně vidět jak se z některých lidí stávají snadno svině. Filmové vyznění ještě umocnili vynikající herci své doby, bez nich by to snad ani nešlo. PS: Tento film snad ani nemohl skončit jinak než trezorově. 75% (10.12.2008)