Sidney Hall

Nevím, kde začít. Ačkoliv mne napadá spousta vtipnejch hlášek, vezmu to asi spíš stroze, teda aspoň myslím. Já nevěděl, do čeho jdu (zaujal mě jen název a plakát, no bóže, stane se), takže už bylo asi pozdě couvnout, když jsem viděl tu pohromu... METACRITIC: 18%, ROTTENTOMATOES: 9%. What? To v tom filmu mučí koťata, nebo co komu provedl? Nakonec jsem byl vlastně i docela zvědavej, i negativní reklama je přece reklama. A jak to tedy dopadlo? Po shlédnutí musím říct, že je to fakt zvláštní úkaz tenhleten snímek. Víte, on dokonce ani svým způsobem špatnej není (což je legrační paradox), dokonce se dá v klidu dokoukat, přičemž je třeba uznat, že Shawn Christensen režii zvládá, ale... když on ten film je tak kurevsky hloupý! Myslím jako fakt hloupý, asi jako cikán z ulice, co se chlubí výučním listem, aby zastřel svou duchovní bídu, přičemž vy tušíte, že má sotva pomocnou školu. Faktem je, že takováhle nedramata nevysílali svého času ani ve všední den dopoledne na Hallmarku. Nemá to scénář, nemá to opravdové postavy, nemá to ani pachuť autentičnosti, a i to jakoby rozuzlení je vykonstruováno příliš uměle. Má to však precizní do sebe zahleděnou pózu, která se chtěla stát děsně kultovní. Tím si však Christensen (držitel Oscara!) nadlouho a hodně hlasitě zabouchl v Hollywoodu všechna vrata. Zvěsti nelhaly. Tohle byl objektivní odpad, jen s tou podmanivou hudbou. 27% (18.03.2018)

Už pekných pár dní nad tým filmom rozmýšlam. Páčilo sa mi to, ale dosť ma mrzí premárnený potenciál. Ja napríklad mám rád filmy s Lermanom. Tiež mám rád Večierku. Ale že dokážete byť sympatický v roli chlapca od vedľa, vás ešte nekvalifikuje hrať vážne a emočne silné, dospelé dielo. Rovnako ako oscar za roztomilý kraťas ešte z nikoho nespravil veľkého režiséra. A ja sa proste nemôžem zbaviť dojmu, že so skutočným režisérom, skutočným scenáristom, strihačom a so skutočnými hercami, mali tieto postavy a tento námet šancu byť naozajstnou udalosťou, filmom roku. Ta výťahová scéna. Ten samovražedný román. Vzájomný obdiv medzi dvoma géniami. To dievča, ktoré sa ukrýva za záclonou a posiela psaníčka ... Primetime v sobotu na Markíze, s šiestimi reklamami a reprízou budúci rok, skrátka nie sú osudom, ktorý by si zaslúžila takto nádejná látká plná nápadov. (19.09.2019)

Film, k němuž se stavím hodně rezervovaně. Hlavní postava, v hereckém podání Logana Lermana, mi byla extrémně nesympatická, to jeho bolestínské putování a ohlížení zpět mě vyloženě iritovalo, a celkově mi přišlo směšné, aby se mi nějaký film snažil namluvit, že teenager na střední škole v podstatě bez nějaké větší průpravy napíše z fleku román, za nějž dostane Pulitzerovu cenu, ta představa zázračného talentu je zcela absurdní (ovšem zcela v duchu tradičních představ o americkém snu). Film je nevěrohodný na více místech (ostatně jako většina filmů, kde stejný herec ztvárňuje jednu postavu v průběhu desítek let), těžko kupříkladu věřit, že by si soudce něco takového nahrával, aby proti němu existoval tak průkazný důkazní materiál, nebo že by VHS kazeta vydržela zakopaná v zemi po mnoho let a byla stále funkční, nebo že by někdo s tak těžkým astmatem u sebe stále neměl svoje léky a že by vůbec bylo možné tak rychle zemřít na astmatický záchvat, atd. atd. Zarazilo mě rovněž, jak film zpočátku skáče hodně v čase, až je to nepřehledné, a podobně nemilým překvapením zde pro mě byl zjev Elle Fanning, kterou jsem před 2 lety obdivoval ve snímku Neon Demon, a proto jsem se zde na ni velmi těšil - abych zhrozeně zjistil, že je zde velmi ošklivá! Film má i svoje klady, jako krásnou kameru nebo několik slušných scén, ale ve výsledku jsem se nemohl zbavit dojmu, že je ve své podstatě velmi povrchní, nevěrohodný (vymydlený Logan Lerman bez jediné vrásky a s nalepenými fousy fakt nevypadá jako někdo, kdo má smrt na jazyku) a celkově postrádající jediný výrazný moment, který by skutečně stál za vidění nebo zapamatování. Za mě tedy spíše velmi vlažný dojem spolu s přesvědčením, že podruhé bych se tomu filmu raději vyhnul, a místo něj si raději pustil třeba film Pan Nikdo, na který jsem si u Sidney Hall vzpomněl a který ho podle mě strčí do kapsy. (02.09.2018)

Sidney Hall je velice silným, zároveň ale i mimořádně náročným, filmovým zážitkem, který mě skutečně dokázal emočně strhnout a vážně si ho užít. Celý film každopádně není určitě jednoduchý na sledování, jelikož děj, odehrávající se ve třech časových rovinách, je natolik rozkouskovaný a na první pohled nepřehledný, že nepozorný divák bude po pár minutách úplně mimo, ovšem ten pozorný bude úžasným a strhujícím způsobem postupně rozmotávat jednotlivé motivy postav a vývoje děje, který následně vygraduje v opravdu působivé finále, kde tvůrci vyloží veškeré karty na stůl a je to vážně síla, jenž asi jen málokoho nechá chladným. Navíc je to potřeba ocenit o to víc, že zde tvůrci nepotřebují k vyvolání oněch působivých a silných emocí ani jednou po celou dobu jakkoliv tlačit na pilu, vše vyznívá velice přirozeně a přesvědčivě jen tak samo od sebe, což je také úžasné. Celé je to pak navíc zabaleno do takové zvláštní, podmanivé atmosféry, která mě též velmi oslovila a samozřejmě velkou zásluhu na působivosti snímku mají i vážně hodně výrazné postavy a jejich herečtí představitelé, v čele s obrovským hereckým talentem a sympaťákem v jedné osobě, Loganem Lermanem. Já osobně zkrátka považuji Sidney Hall za úžasný filmový klenot, bez jediné vady na kráse, prostě poctivá, upřímná, emočně silná, perfektní filmařina, jenž mě naprosto uchvátila. (15.08.2021)

Spisovatelský zázrak, film začal dost dobře a nenudil ani moc, celý film sice skáče z bodu A do bodu B a naopak a příběh je celkem super tak tahle kniha zůstane dočtena a zapomenuta. Logan je prostě zvláštně nadaný a zajímavý kluk a nakonec muž. Skvěly hudební doprovod a hlavně trochu stopu zkrátit. (12.10.2018)