Pán prsteňov: Návrat kráľa

Čtyři hvězdičky vypadají jako hodně špatné hodnocení, když vezmu v potaz, že Návrat krále získal 11 Oscarů. Jenže já si nemůžu odpustit srovnávání s oběma díly a vůči prvnímu mi přece jenom přišel Návrat krále o něco horší. Už tradičně je ještě nabitější než předchozí díl, navíc s geniálními trikovými sekvencemi, úchvatnými bitvami (možná bude z Jacksona jednou nový Ridley Scott)... Návrat krále je skutečně víc než důstojné zakončení triologie. Jenže mi na něm znovu něco mírně vadí. A to jeho konec. V kině jsem skutečně jen nevěřícně zírala, jak film končil a znovu začínal. Sauron padnul, obraz se zatemňuje. Konec?! Ne, ještě se ukáže pohled na Froda. Znovu vše najednou končí, obraz temní a já čekám závěrečné titulky. Znovu nic. Sledujeme korunovaci Aragorna. Obraz po této několikaminutové scéně zase temní - že by už byl konec? - a přeskočí do Hobitína, kam se naši hobiti vracejí. Po svatbě dvou postav už se už tradičně obraz zatemňuje, můžeme očekávat konec? Ne, ještě přijde na řadu loď s Elrondem. A obraz zase tmavne. Tentokrát už Jacksonovi nesežerete, že za chvíli naskočí titulky a čekáte, že se obraz snad ještě obrátí k Legolasovi a ejhle... on je to fakt konec filmu. (16.10.2006)

Vyvrcholení velice úspěšné ságy ze Středozemě musela být v té době obrovská událost. Celou trilogii jsem viděl nesčetněkrát a patří mezi mé vůbec nejoblíbenější. To co dokázal Peter Jackson je více než obdivuhodné (taky za to dostal kromě jiného také kupu Oscarů). Spíše než abych komentoval původní film, ohlédnu se spíše na rozšířenou verzi, ke které jsem se bohužel dostal až nedávno. Ta je rozšířena o cca 90 minut, takže se celková délka posledního filmu vyšplhala na celé 4 hodiny! Což je u mě docela problém, protože někdy doma nedokáži u filmu vydržet ani standartní 2 a půl hodiny. Ovšem to, co nabízí, musí pravého fanouška zahřát u srdce a je to perfektní prostředek, jak si připomenout trilogii před dlouho očekávaným Hobbitem...100% (14.12.2012)

Peter Jacskon měl pravdu. Síla Návratu krále, a já bych řekl, že celé trilogie, není v obrovských bitevních scénách a dokonalých tricích, ale v příběhu, ve vztazích postav, v tom, jak se vyrovnávají s vlastním osudem. V tomto ohledu jsou nejsilnější momenty Návratu krále všechny scény s Frodem a Samem, jejichž působivost graduje s blížícím se koncem k neúnosnosti, a momenty, v nichž se objevuje Faramir. Ostatní scény jsou jen velmi působivé :-). Zaznamenal jsem i několik scén, u nichž jsem si říkal, že bych je natočil jinak, ale takový už je osud filmového fanouška. Jackson též dokázal jednu neuvěřitelnou věc. V docela zásadním momentu jsem si byl schopen velmi dobře představit, že by se film odchýlil od knihy způsobem, který by vyústil v podstatně odlišný závěr. To mě utvrdilo v jedné věci. PJ vždy říkal, že točí svou vizi Pána Prstenů, a ti, kteří to stále nedokáží pochopit, si musí uvědomit, že Jacskonova vize může na plátně bez problému fungovat lépe než vize těch, kterým se ta jeho nelíbí. K filmu mám jednu zásadní výhradu, jež padla už v mnoha komentářích, ale cítím potřebu ji zopakovat. Návrat krále je až neuvěřitelně krátký. Je mi jasné, že je to jen problém kinoverze, ale tento nedostatek u něj vadí daleko víc než u kinoverzí Společensta a Dvou veží, neboť pocit chybejících scén vás bude pronásledovat po celou dobu sledování. Je to, jako byste měli diamantový náhrdelník, ale chyběl vám zlatý řetízek, abyste si ho mohli pověsit na krk a vychutnat si jej naplno. Neznalost knižní předlohy tento problém možná zredukuje, v krajních případech úplně odstraní. Ale pro mě jako pro znalce je absence mnoha scén, o nichž vím, že jsou natočeny, avšak budou až v extended verzi, bolestivým zásahem do srdce. Přesto přeze všechno je jasné, že Peter Jacskon a jeho štáb dokázali to, co bylo považováno za nemožné - zfilmoval Pána Prstenů. Lépe řečeno, krásně ho zfilmoval, způsobil renesanci v zájmu o Tolkienovo dílo a vyvrátil všechno, čeho se, pro mě nepochopitelní, ortodoxní fanoušci profesorova díla báli. Bravo a má poklona, mistře! (17.01.2004)

Jackson mě smetl hned na několika frontách, z nichž nejvíce vyčnívá potřeba sahat každých deset minut pro kapesník nebo zvedat čelist z podlahy nad úžasným ztvárněním jinde neviděných fantasy prvků (potřebu hmatat po třech hodinách po nočníku opomíjím ;). A je skvělé, že studnice inspirace zůstala naplněna až do úplného konce! Finiš si zaslouží malou ódu na perfektní načasování, půlhodina co následuje po něm, se nesla v libých tónech rytmického posmrkávání snad skoro všech v sále. Bohužel může někomu připadat příliš zdlouhavá a osobně se obávám, že při třetím čtvrtém zhlédnutí z ní vyšumí kýžený efekt. Hlavní bitva Středozemě je naprosto fascinující, pokud dojde na detaily, ale vrtulníkové záběry na špendlíkové hlavičky uprostřed digitálního vojska už neberou dech takovým způsobem, jako se to dělo u Dvou věží. Přesto platí, že je to jedna z nejlépe ztvárněných bitev ve filmu vůbec a jestli letos Jackson nedostane Oscara, akademikům se určitě po předávání cen přihodí něco moc ošklivého. Celkově cením, že Jackson znatelně přidal na vývoji těch postav, které v minulosti lehce zanedbával nebo jim přikládal menší váhu (to co provádí v Návratu krále se Smíškem a Pipinem nestihl za oba předcházející díly dohromady) a naopak taktně posílá do ústraní postavy provařené – Gimliho a Legolase si pořádně užijete jen dvakrát třikrát. Je konec filmu, trilogie, zrodu nové filmové kapitoly. Není proč se těšit na leden, protože Frodo už tam na nás nečeká. To je tak nepopsatelně smutné, že je jednomu až do breku. Běžte plnit pokladny a doufejte, že ten Hobit přece jen za pár let přijde... (13.01.2004)

Bála jsem se, že tři a půl hodiny v kině nevydržím sedět, ale opak je pravdou. Co se týče fanoušků knihy (mezi které patřím) - jsou zde opět výrazné odchylky v ději, něco málo přibylo, hodně událostí chybí, ale není možné převést 300 stránkovou knihu na plátno otrocky tak, bez invence, slovo od slova (tedy lze, ale výsledek by byl tragický). Takže dějové rozdíly jsem se snažila nevnímat a soustředila se na zpracování, dojmy, prostě na film. Technická stránka je dokonalá - kamera, efekty (až na pár míst, které vypadají trochu uměle - podle mého třeba Minas Morgul a zelený sliz á la armáda Mrtvých), střih, zvuk i výprava. Fantastická výpravná hudba Howarda Shore "jenom" ještě víc umocňuje emoce a napětí. Navíc mě fascinuje, s jakou láskou a pečlivostí do všech detailů byly vyrobené všechny kostýmy, rekvizity, lokace a města. Pozadu ale v žádném případě nezůstává ani ta druhá stránka filmu - režie a herecké výkony. Peter Jackson dokázal, že je fantastický vypravěč plný svěžích nápadů a spousty invence. A herci jsou kapitolou sami pro sebe. Elijah Wood i Sean Astin jsou bezchybní, zdatně jim sekunduje Andy Serkis jako Glum, což je asi nejzajímavější postava celého filmu. Legolas je jako obvykle dostatečně vznešený (já vím, nehraje, jenom stojí rovně a hezky se tváří a pěkně vypadá, ale prostě... pěkně vypadá O:-)) a Gimli legrační, ale moc prostoru zde nedostávají. Ani s charismatem Vigga Mortensena to není tak zlé, jak většina kritiků psala. Je pravda, že v okamžiku, kdy se stane králem a má působit naprosto monumentálně, mu něco mu chybí, ale dá se to překousnout, předtím ale do své role padne skvěle. Ian McKellen je již tradičně hodně přesvědčivý a mě osobně překvapil Billy Boyd jako Pipin. Snoubící ve své postavě dětskou zlobivost a zvědavost a naopak moudrost získanou dlouhou nebezpečnou cestou a odvahu na hobita nevídanou (obzvláště v Minas Tirith) - prostě nemá chybu. Tenhle film je zřejmě nejlepší z trilogie, nejlepší fantasy, jaké kdy bylo natočeno a pro mě i jeden z nejkrásnějších filmů, jaký kdy vznikl. (26.01.2004)