Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa

„Nech len prídu. Zistia, že v Morii ešte jeden trpaslík žije.“ Keď to šlo do kín, bol som tým ako posadnutý a to paradoxne napriek tomu, že knižky som čítal až potom. Keď nastala dlhé mesiace očakávaná hodina H a ja som vyrazil do kina, celé tri hodiny som sa v sále triasol ako kebyže mám zimnicu a s otvorenými ústami som hltal každú scénu, každú postavu. Tucet pasáží ma dostali do nemého úžasu a mohol som ich vidieť desaťkrát, dvadsaťkrát, tridsaťkrát (diabolské prenasledovanie v Morii alebo tragické finále s Boromirovým rohom, zúfalo sa nesúcim naprieč lesmi). K tomu dokonalá hudba a presný kasting, aký sa vidí len málokedy. S odstupom rokov to samozrejme jemne zostarlo, niektoré triky sú slabšie, niektoré veci horšie, občas to menej odsýpa atď. Ale stále je to film, aký tu dovtedy ešte nebol. V neposlednom rade nechýba silné (a nečakane nepatetické) posolstvo o láske, priateľstve, odvahe, zbabelosti a slabosti (ktoré k odvahe patria viac, než by sa mohlo zdať). Niečo takéto vidí filmový fanúšik trikrát za život. Kino Považan NMnV 2002 (18.10.2004)

Najveľkolepejšie fantasy, aké kedy uzrelo svetlo sveta. Mohol by ešte niekto po Jacksonovi stvoriť ohromnejšiu Stredozem so všetkým tým magickým tvorstvom, ktoré je jeho bezprostrednou súčasťou? Diametrálne oddeľovanie jednotlivých častí hviezdičkovou škálou považujem za úplne nezmyselné, každá časť je znamenitou súčasťou dokonale premysleného komplexného filmového celku a nedá sa vyčleniť. Spoločenstvo je poetickejšie a príbehovo ucelenejšie, ostatné pokračovania sú vzrušujúcejšie a akčnejšie, no vo všeobecnosti túto perfekcionisticky a zároveň citlivo pojatú trilógiu o odvahe, priateľstve, dobre a zle v najbližších desaťročiach len tak niečo neprekoná. (01.11.2011)

Nejpoetičtější díl trilogie... Vyhlídková jízda po krásách Středozemě, snídaně s hobity, oběd s elfy, čaj o páté s bandou skřetů a večerní flambování s ctihodným panem Balrogem v té nejlepší společnosti, jaká se kdy na plátně sešla. Jacksonovi se podařilo nemožné, není to sice pravověrné přepsání Tolkiena, zato je to nádherný film, který narozdíl od dalších dvou dílů nemá hluchých míst a místo velkého bitevního patosu přináší spoustu "malých" hrdinských skutků. A samozřejmě, v rozšířené verzi je nejkrásnější scéna filmu – Gimliho dvoření se paní Galadriel. Proč ho jen Jackson nedal i do kinoverze, mistr trpaslík by si tuhle epizodku zasloužil mít na očích, protože je... nadpozemsky krásná. Jako celé Společenstvo prstenu! (25.01.2004)

Pán prstenů je asi mým nejoblíbenějším filmem ze všech a neomrzí ani po několikátém shlédnutí. Je to naprosto bezchybné dílo a vůbec filmu neuškodí, že efekty již mnohdy nejsou nejlepší. Mám rád všechny tři filmy zhruba stejně a tvoří spolu dokonalý celek. Návrat krále jsem však symbolicky přidal do své Top desítky nejlepších filmů, jako ten nejpovedenější z trilogie. PS: také asi jediný důvod proč jsem zvolil Petera Jacksona jako svého oblíbeného režiséra, ale zaslouženě. normální verze=90% prodloužená=100% (11.04.2018)

Poprvé jsem film viděl bez znalosti knihy. Dojem byl dobrý, až na to, že mi to připadalo moc dlouhé. Pak jsem knihu přečetl a druhé shlédnutí Společenstva mě dostalo mnohem víc. Z toho vyplývá, že tenhle film je "jen" doplněk knihy, ale krásný. Lepší asi opravdu být nemohl. Ne úplně čistých, ale 5 hvězd. (31.05.2002)