Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (403)

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Barry Hines .. Neznamená to, že určitě vypukne válka, ale ta možnost je reálná a všichni na ni musíme být připraveni... Tato slova provázela lidstvo celou studenou válku a naštěstí každý ví, jak se současná situace má, což znamená, že dodnes nebyla naštěstí naplněna, jelikož nikdo to pověstné tlačítko nestiskl. Bohužel, na jadernou válku se nelze připravit. Při tomto nekonvenčním konfliktu v podstatě padne civilizace - veškeré moderní technologie či technika je bez energii nepoužitelná a vědní znalosti jako lékařství apod. nelze v takových podmínkách využít. Kdo nezemře hned, čeká ho jen utrpení a v „lepším“ případě taktéž brzká smrt. ___ Neuvěřitelně působivý polodokumentární film z televizní produkce BBC. Otevřenost v zobrazení, faktická popisnost následků a celkově pesimistická nekompromisnost bere dech. Kam se hrabe veškerá thrillerová tvorba - tak zoufalý křik třináctileté matky při pohledu na své porozené dítě v závěru snímku prostě nemá konkurenci a přitom vlastně není slyšet… :´( 100%. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film je naprosto děsivý a z lehce zavádějícího názvu by jste jen těžko hádali, že jde o film apokaliptický. Na konci osmdesátek vrcholila tzv. studená válka, která začala vpodstatě hned po druhé světové válkou v Koree. Nástup proudových motorů umožnil vzniknout novým typům těžkých bombardérů, proti kterým nejmodernější bombardovací vrtulový letoun - vrchol leteckého inženýrství Boeing B-29 Superfotress zaostával několikanásobně ve všech paramatrech. Raketové inženýrství vyvíjelo jednu střelu za druhou a za chvíli již nosičem nemusel být ani letoun, ale třeba pomalu se plížící ponorka. Všude ve světě se testovaly různé typy atomových pum, které svojí silou mnohonásobně překonávaly ty z Hirošimy a Nagasaki. Naštěstí si obě mocnosti USA a SSSR moc dobře uvědomovaly, že i když to jeden zmáčkne dříve, druhý své střely stihne odpálit také. Bude to win-win což by v lepším případě mohlo znamenat přeměnit polovinu světa tak jak ho dnes známe na mrtvou zemi. Bohudík se Američanům podařilo tuto válku vyhrát. Ne silou, ale ekonomicky a uzbrojili ruského medvěda k smrti. Navíc devadesátky zdá se přály rozumu a Gorby naštěstí rozumný byl. Přesto to bylo po celý čas studené války napjaté a nejednou opravdu málem došlo k tomu, že by došlo k odpalu střel. Coby se mohlo stát už zkoušel předvést nejeden film. Ihned jsem si vzpomněl na americký Den poté (1983) a Černý déšť (1989). Britové přišli s tímto TV snímkem v podobě jakési reportáže. Zpracování působí dnes už mnohdy úsměvně, nicméně film naprosto reálně a na svoji dobu velmi drsně a bez příkras ukazuje co by se stalo v Sheffieldu během atomového výbuchu a jak by vypadal svět v následujících dnech a měsísích... Každý jistě velmi brzy pochopí, že lidstvo má v rukou síly, na jejichž ovládání je zatím moc hloupé. Síly, kterými je schopno se zcela zničit. Je zajímavé, že ani zde nejdou mocnosti přímo do sebe, ale vše se eskaluje přes konflikt v Íránu... Každopádně dnes už mají armády mnohem lepší zbraně. Proč atom? Zničený majetek, radiace, trosky, zničená infrastruktura... To vše invazní armádě brání k rychlému obsazení nepřártelské země a zabraňuje využití jejích zdrojů. Dnes už jsou zbraně, které vyhladí jen vše živé, bež žáru a atomového spadu... Šílené... Samozřejmě dávám za 5 a docela by mne zajímalo jak to působilo na Brity v kinech tehdá, kdy hrozba byla opravdu reálná... * * * * * ()

Reklama

Le_Chuck 

všetky recenzie používateľa

Aj keď sa film TV produkcie pohybuje viacmenej v náznakoch (vačšina prevzatých záberov, kopec detajlov, lacný komparz) a je evidentne zbúchaný na kolene za pár šupov, tak dokáže navodiť celkom slušnú depku a zavŕtať atomového chrobáka pekne hlboko. Nuklearne peklo hríbom iba začína a to si málo ľudí uvedomuje. 70% ()

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Působivý, přesvědčivý a takřka dokumentární snímek, který i přes svůj poměrně pokročilejší věk neztrácí nic ze svého poselství či chcete-li: varovný prst, jenž tímto filmem Mick Jackson hrozivě vztyčil, zůstává stále ve vzduchu. V naprosto realistickém až pedantickém zpracování je zobrazen stav společnosti v době vážné krize, jež předchází atomové válce, její vlastní průběh a následná léta po ní, která jsou doprovázena tragickým úpadkem společnosti ve všech myslitelných významech. Počínaje národním hospodářstvím a vzděláním (důležitým pro rozvoj jakékoli společnosti) konče. Nedostatkem napětí film rozhodně netrpí. Především díky všudypřítomné televizi a novinovým titulkům je divák vtažen do atmosféry celosvětové krize, která je zde sice vyvrcholením studené války, ale lze ji chápat univerzálně a zasadit si ji klidně do současného geopolitického kontextu. Ostatně v tomto snímku je jádrem sporu Irán, který dnes hraje též nezanedbatelnou roli v tvorbě mezinárodního napětí... Co bych osobně filmu vytknul, je (když odhlédnu od pochopitelných úskalí televizního zpracování) jeho občasná přehnaná doslovnost. Komentátorův hlas nás s pomocí psaného titulku informuje o účincích atomového výbuchu, které jsou vzápětí polopatisticky dokumentovány detailními záběry, čímž se sdělení zdvojuje a alespon na mě to místy působilo dojmem amatérské režie. Kromě toho mi tam chyběl pokus o zobrazení (případně jen letmé zmínce) o mezinárodní pomoci, která by jistě v následujících letech po vlastím útoku následovala a katastrofu alespon trochu zmírnila. Nechce se mi věřit, že by v tom mezinárodní společenství Anglii nechalo samotnou (pokud by samo nebylo terčem podobného útoku). Přesto jsou Vlákna výborným příspěvkem k protiválečným filmům, kterých není nikdy dost, třebaže (bohužel) jejich dopad na zabránění dalším a dalším konfliktům je nulový... ()

Goldbeater 

všetky recenzie používateľa

Britská odezva na americký snímek The Day After, která ale nenabízí moc nového, až na delší časový úsek děje filmu. Opět je snímek velmi realistický (i díky prokládání komentářem, což by se ale hodilo spíše k dokumentu, než k normálnímu filmu) a jeho ponurost je až hnusná. Tím nechci říct, že je snímek špatný, ale vzhledem k námětu mě nenapadají jiná slova než hnus, ohavnost a zkáza. Film vhodný pro depresi, ale aspoň vám řekne pravdu. Naservíroval bych ho každému militantnímu debilovi na světě. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (23)

  • Při natáčení filmu se vycházelo ze spisu z 80. let, tzv. "Square Leg". Tento spis určoval možné scénáře jaderného útoku na Velkou Británii. Předpokládal, že ztráty na životech by byly 29 milionů, vážně zraněných 7 milionů a přeživších a přibližně 19 milionů přezivších (Othello)
  • Vlákna byla původně vydána společností BBC Video (na VHS a po velmi krátkou dobu na Betamaxu) v roce 1987 ve Spojeném království. Film byl znovu vydán na VHS i DVD v roce 2000 na značce Revelation, v roce 2005 následovalo nové DVD vydání. Kvůli licenčním potížím byla při vydání v roce 1987 nahrazena nahrávka písně Chucka Berryho „Johnny B. Goode“ alternativní nahrávkou písně. Ve všech těchto případech byla původní hudba nad úvodním vyprávěním odstraněna, opět kvůli licenčním problémům; jednalo se o úryvek z „Alpské symfonie“ Richarda Strausse v podání orchestru Drážďanské státní opery pod vedením Rudolfa Kempeho (HMV ASD 3173). (classic)
  • Ačkoli Mick Jackson původně zvažoval obsazení herců ze seriálu Coronation Street (od r. 1960), později se rozhodl pro neorealistický přístup a obsadil relativně neznámé herce, aby zvýšil působivost filmu pomocí postav, s nimiž by se diváci mohli ztotožnit. (classic)

Reklama

Reklama