Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (403)

Isherwood 

všetky recenzie používateľa

Chápu, proč jsem to čtyři roky sháněl, a proč jsem to pak další rok nechal válet na disku s tím, že se to musí strefit do nálady. Nestrefilo. Vlastně to ani nejde. Sugestivnost zobrazeného z toho nekape, nýbrž mohutným gejzírem chrlí na všechny strany depresi a beznaděj. Realitu si hůře asi představit nejde… pak už přichází jen realita sama. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Dlouho jsem nečetl úsměvnější výtky než "není tu kanibalismus a organizované loupeživé bandy, tak jakápak realistická apokalypsa". Dámy a pánové, tohle není Mad Max ani Fallout, a není to ani žádná akční slátanina s hošany v ostnatých Lederjacke. Tohle je jeden z vrcholů pána, který se dokázal vybičovat k velkému výkonu v opravdu různorodých žánrech. Posuďte sami - tohle, Osobní strážce, a do třetice čerstvá Temple Grandin... what the hell? Ale zpět k věci - nikdy jsem neviděl tak dokonale přesně a suše popsanou nelítostnou realitu nukleárního holocaustu. Forma hraného !!!televizního!!! polodokumentu s hodnotícími textovými zprávami na obrazovce a občasnými hlasovými vstupy "komentátora" působí v kontextu snímku, kde v souladu se skutečností není vyvolených hlavních postav, které zkrátka musí přežít, svou odtažitostí nepoměrně řezavěji než "normální film". Přesvědčivost vyobrazeného dění je podpořena profesorskou prací s vypuknutí války předcházejícím napětím gradovaným až k nevyhnutelnému hlavnímu úderu, který pro změnu korunuje špičkově načasovaná absence zvuku, aby poté následovaly jen náznaky osobních děsů a očekávané brutality rodícího se Nového Světa s laboratorně přesně dávkovanou intenzitou, vyvolávající v divákovi neskutečné mrazení a nefalšovanou bolest z poznání nepřikrášlené pravdy. Už dlouho mě žádný film nezdeptal tak jako tento, kde můžeme sledovat degeneraci naší úchvatné vysoce specializované a provázané civilizace v úseku několika málo let zpět na úroveň středověku se vším, co k tomu patří, zejména s dětmi neznalými slov a vlastně všeho kromě svých základních životních potřeb. To, že film zdobí výborné herecké výkony, je lichotkou jen díky síle, kterou Vlákna mají - tehdy patnáctiletá Victoria O'Keefe alias malá Jane a její nikdy neslyšený řev hysterické hrůzy a bolesti jsou toho nejsilnějším důkazem, stejně jako finální ukázkou mistrovského střihu posledních sekund jakéhokoliv snímku. Budiž ukázkou ironie tohoto světa, že Victoria zemřela v pouhých 21 letech. Nedivím se, že se film v zemi svého vzniku vysílal během dvaceti let jen třikrát, je to opravdu nevídaně silný kus, bezvýhradně prostý pozitivní nálady. Právě kvůli takovým dílům má internet smysl - jak jinak by se s tímto hnusným výchovným skvostem mohlo seznámit takové množství lidí, když žádná smyslů ještě ne zcela zbavená vláda (o sledovaností vázaných televizních stanicích ani nemluvě) nemůže podporovat něco, co tak dokonale vymaže přiblblý úsměv z jalové tváře "průměrného občana" lačného "nenáročné lidové zábavy". Pokud chcete dokonalou ukázku naučného filmu s nespornou historickou hodnotou, tady ho máte. A já tu mám 90% a jednoznačné doporučení - pouštět dětem ve škole v hodinách dějepisu a společenských věd, ale nejdřív na střední škole. Kdosi tu trefně poznamenal, že Threads jsou dokonalý horror - nelze než souhlasit, s poznámkou, že už asi vím, jak se ve své době cítili čtenáři Poea nebo Mary Shelleyové. ()

Reklama

InJo 

všetky recenzie používateľa

Enormně dobré a záslužné po stránce sdělení, obzvlášť druhá (postapokalyptická) část je velmi, velmi... poučná (byť je možná až příliš zhuštěná - vzhledem k časovému rozptylu víc jak deseti let se v ní skrývá potenciál i na několikadílnou minisérii). Jako snímek na pomezí hraného filmu a dokumentární "rekonstrukce" jsou Vlákna taktéž vynikající (zejména pak s přihlédnutím k faktu, že se jedná o televizní počin!) - koncepčně smysluplná, realizačně vysoce působivá (minimalismus, např. v používání čb fotografií, zde nejen, že není překážkou, ale naopak spíše výhodou), divácky zdrcující (některé slabší povahy to možná ani nebudou mít sílu dokoukat). Osobně mě to úplně nezválcovalo, ale to bude patrně tím, že mi scházel větší důraz na (hlavní) postavy (takže mi pak na jejich drastických osudech až tolik nezáleželo) a malinko mám problém i s poněkud jednolitou atmosférou - přišla mi dost šedivá a deprimující už od začátku, kdy se ještě nic vysloveně katastrofického a děsivého neděje. Zřejmě proto na mě ta následná zcela bezútěšná vize postupného konce civilizace nedopadla až tak mocně a drtivě, jako na většinu diváků. 85 % ()

S.Quentin QUALE 

všetky recenzie používateľa

Naprosto úderná a v závěrečné fázi opravdu otřesná podívaná. Výbornej katastorfickej a taky post apokalyptickej film, kterej zachycuje dny před, během a po jaderném útoku SSSR na Velkou Británii. První část vyobrazuje společnost sledující eskalaci napětí mezi velmocemi, paniku a samozřejmě seznámení s hlavními hrdiny. Následuje atomový výbuch, který je zde velmi slušně zpracovaný, ale ne tak jakou ve Dni poté, který mimo jiné používá autentické záběry z výborného dokumentu o jaderných zkouškách Trinity & Beyond.. Následuje část postapokalyptická, ve které se tvůrci nebáli opravdu ničeho a kdy zachází až do období 12ti let po atomové válce. Viděl jsem spoustu hororů a hnusu, ale tohle je tak znechucující a příšerné, že kdo to vidí, nikdy by si pak nepřál to zažít. Je to hnus, ještěže se to nestalo a doufám, nikdy ani nestane. Pro zájemce o téma doporučuju taky dokumentární podávanou The War Game, nebo novější, či starší Cold War talky show. Plná palba, doporučuju s hvězdičkou... ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Anglická varianta Dnu poté z roku 1983 je analýzou života po atomovém útoku bez jakýchkoliv zábran a omezení. Natvrdo ukazuje, co může stát, jaké to bude, jaké budou podmínky a jaký bude svět potom... Každému komu nedojde, že atomový útok není nic chytrého a rozhodně ne výhra, bych doporučil se svou chápavostí něco dělat (nejlépe nikdy nejít do vlády třeba Ruské nebo Americké...a už vůbec ne toužit po své pracovně v Bílém domě...). Pouštěl bych tento film na základních školách nebo aspoň na středních, aby každý pochopil, co znamená atomová bomba a že to není pouze "ta bomba, co ukončila druhou světovou pro Japonsko...". Atomová válka enní výhra, to je prohra pro všechny strany... Film dokumentárním způsobem sleduje cestu ženy od pár hodin před útokem až několik let po útoku. Uvidíte, co jste tušili a i o čem jste neměli sebemenší ponětí. Povinné vidět pro všechny bez rozdílů. Naturalistické a kruté, ale reálnější než cokoliv jiného. Alternativa aneb je to podobné, ale trochu jiné Den poté (1983) . Pohled na atomový útok na Ameriku z pohledu američana.... ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (23)

  • Konkurz byl inzerován v deníku „The Star“ a konal se v tanečním sále sheffieldské radnice, kam se dostavilo 1 100 uchazečů. Statisté byli vybíráni podle výšky a věku a všichni měli vypadat „mizerně“ a nosit otrhané oblečení; většina z nich byli příznivci CND (Kampaň za jaderné odzbrojení). (classic)
  • Film byl natočen s rozpočtem 400 000 liber a jako první svého druhu zobrazoval nukleární zimu. Byl označen za „film, který se nejvíce přiblížil zobrazení celé hrůzy jaderné války a jejích následků, stejně jako katastrofického dopadu, který by tato událost měla na lidskou kulturu.“ Byl srovnáván s dřívějším oscarovým filmem The War Game (1966), který vznikl ve Velké Británii o dvě desetiletí dříve, a jeho současným protějškem Den poté, televizním filmem společnosti ABC z roku 1983, který zobrazoval podobný scénář ve Spojených státech. (classic)
  • Mick Jackson najal Barryho Hinese, aby napsal scénář, protože byl politicky uvědomělý. Vztahy mezi nimi byly několikrát napjaté, protože Hines trávil většinu času na place a neměl Jacksona rád kvůli jeho středostavovské výchově. Neshodli se také na vyprávění Paula Vaughana, které podle Hinese dramatu škodilo. V rámci výzkumu strávili oba týden ve školicím středisku ministerstva vnitra pro „oficiální přeživší“ v Easingwoldu, což podle Hinese ukázalo, jak neorganizovaná poválečná rekonstrukce bude. (classic)

Reklama

Reklama