Threads
Réžia:
Mick JacksonScenár:
Barry HinesKamera:
Andrew DunnHrajú:
Karen Meagher, Reece Dinsdale, Rita May, Anne Sellors, Phil Rose, Patrick Allen, Richard Albrecht, Ed Bishop, Michael O'Hagan, Brian Grellis, David Brierly (viac)Obsahy(1)
Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (403)
Za mě jeden z nejlépe zpracovaných "postapokalyptických" filmů. Není to ale čisté postapo jelikož film ukazuje svět ještě pár dní před katastrofou, samotnou katastrofu a až následně život po katastrofě, která všem změnila život. Působivé, depresivní ale hlavně realisticky zpracované. K čemuž dopomohla polodokumentární forma vyprávění. Na to že se jedná o TV film jde o kvalitní počin, kterýmu těch 5 hvězd dám. Byť ta pátá hvězda není úplně plnohodnotná. ()
Anglická varianta Dnu poté z roku 1983 je analýzou života po atomovém útoku bez jakýchkoliv zábran a omezení. Natvrdo ukazuje, co může stát, jaké to bude, jaké budou podmínky a jaký bude svět potom... Každému komu nedojde, že atomový útok není nic chytrého a rozhodně ne výhra, bych doporučil se svou chápavostí něco dělat (nejlépe nikdy nejít do vlády třeba Ruské nebo Americké...a už vůbec ne toužit po své pracovně v Bílém domě...). Pouštěl bych tento film na základních školách nebo aspoň na středních, aby každý pochopil, co znamená atomová bomba a že to není pouze "ta bomba, co ukončila druhou světovou pro Japonsko...". Atomová válka enní výhra, to je prohra pro všechny strany... Film dokumentárním způsobem sleduje cestu ženy od pár hodin před útokem až několik let po útoku. Uvidíte, co jste tušili a i o čem jste neměli sebemenší ponětí. Povinné vidět pro všechny bez rozdílů. Naturalistické a kruté, ale reálnější než cokoliv jiného. Alternativa aneb je to podobné, ale trochu jiné Den poté (1983) . Pohled na atomový útok na Ameriku z pohledu američana.... ()
Z počiatku očakávajte klasické rozbory charakterov. Kto je kto, kto s kým čo má, kto koho miluje.. a koho nenávidí? Nie, nenávisť vo filme nebola prítomná. Ale všetky postavy, či už vedľajšie alebo hlavné majú jedno spoločné. Keď sa spustil hrôzostrašný a mrazivý piskot sirén, nikto neváhal. Každý do najbližšieho úkrytu, smrť v očiach, plač, krik, chaos, beznádej. __ A k porovnávaniu s The Day After (1983). Až do poslednej minúty som očakával, že Vlákna na celej čiare pred Dňom Poté (1983) vyhrajú a tým pádom si odo mňa zaslúžia plný počet, ale.. nezaslúžili, i keď boli setsakramentsky blízko. Niektoré komentáre užívateľov na csfd obsahujú jednu pravdu - a s ňou súhlasím. The Day After (1983) je kontra k Vláknam len slabý čajíček. Avšak, naopak oproti Vláknam na mňa Den poté (1983) zapôsobil po citovej stránke omnoho intenzívnejšie. Každému zo zúčastnených a predovšetkým hlavnej trojke - štvorke som celý čas držal palce, zatiaľ čo pri Vláknach sa nenaskytla príležitosť darovať akejkoľvek postave kúsok svojho srdca. Áno, snímok ponúka katastofický obraz na situáciu, ktorá dúfajme ostane len na filmových plátnach, ale k prezentovaným udalostiam sa divák stavá o niečo viac pasívne než u The Day After (1983). Pochopiteľne, každú udalosť pri oboch duelantoch prežívame s rovnakou hrôzou, no Mick Jackson nás k hercom nepustil tak blízko. A práve z toho dôvodu hodnotenie zostáva na štyroch hviezdach a duel končí mierovou remízou. ()
Nadčasová vec, dovolím si tvrdiť - KULTOVÁ záležitosť, ktorá dokonale vyobrazuje hlúpotu ľudstva, no najmä chamtivosť nenažratých, ktorí si na úkor obyčajných ľudí, dokazujú svoje ego. Najsmutnejšie na tomto snímku je ale to, že je momentálne viac aktuálny, akoby si divák mohol myslieť. Človeku sa nechce veriť, že ide o TV snímok. Veľmi solídna, frustrujúco depresívna záležitosť. ()
Velmi drsný a depresivní pohled na svět, kterak by vypadal a nejspíše i fungoval po následcích nukleární války. K čemu všemu ty americké, moderní, velkorozpočtové post-apo spektákly, když stačí jeden britský, zdánlivě malý, starší televizní film? Tíživá atmosféra, těžknoucí vzduch prosycený radioaktivitou, pachem nákazy, nemocí a umírajících. Prosycený rozkladem a rozpadem společnosti. Lidé potulující se mezi troskami jako duchové, kteří už zapomněli, jak vypadá jejich domov. Zástupy lidí s prázdnými tvářemi, z nichž už vyprchaly veškeré emoce. Lidé bez minulosti a bez budoucnosti. Co bude dál? ()
Galéria (13)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zaujímavosti (23)
- Vlákna vznikla v koprodukci BBC, Nine Network a Western-World Television, Inc. Poprvé byl film odvysílán na BBC Two 23. září 1984 ve 21:30 a dosáhl nejvyšší sledovanosti na kanálu (6,9 milionu) v daném týdnu. Na BBC One byl opakován 1. srpna 1985 v rámci týdne pořadů ke čtyřicátému výročí atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki. Vlákna se na britských obrazovkách znovu objevila až v říjnu 2003 na digitálním kanálu BBC Four. V září 2004 byl uveden také v dokumentárním pořadu UKTV a v dubnu 2005 byl zopakován. (classic)
- Konkurz byl inzerován v deníku „The Star“ a konal se v tanečním sále sheffieldské radnice, kam se dostavilo 1 100 uchazečů. Statisté byli vybíráni podle výšky a věku a všichni měli vypadat „mizerně“ a nosit otrhané oblečení; většina z nich byli příznivci CND (Kampaň za jaderné odzbrojení). (classic)
- Vlákna byla původně vydána společností BBC Video (na VHS a po velmi krátkou dobu na Betamaxu) v roce 1987 ve Spojeném království. Film byl znovu vydán na VHS i DVD v roce 2000 na značce Revelation, v roce 2005 následovalo nové DVD vydání. Kvůli licenčním potížím byla při vydání v roce 1987 nahrazena nahrávka písně Chucka Berryho „Johnny B. Goode“ alternativní nahrávkou písně. Ve všech těchto případech byla původní hudba nad úvodním vyprávěním odstraněna, opět kvůli licenčním problémům; jednalo se o úryvek z „Alpské symfonie“ Richarda Strausse v podání orchestru Drážďanské státní opery pod vedením Rudolfa Kempeho (HMV ASD 3173). (classic)
Reklama