Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (403)

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Barry Hines .. Neznamená to, že určitě vypukne válka, ale ta možnost je reálná a všichni na ni musíme být připraveni... Tato slova provázela lidstvo celou studenou válku a naštěstí každý ví, jak se současná situace má, což znamená, že dodnes nebyla naštěstí naplněna, jelikož nikdo to pověstné tlačítko nestiskl. Bohužel, na jadernou válku se nelze připravit. Při tomto nekonvenčním konfliktu v podstatě padne civilizace - veškeré moderní technologie či technika je bez energii nepoužitelná a vědní znalosti jako lékařství apod. nelze v takových podmínkách využít. Kdo nezemře hned, čeká ho jen utrpení a v „lepším“ případě taktéž brzká smrt. ___ Neuvěřitelně působivý polodokumentární film z televizní produkce BBC. Otevřenost v zobrazení, faktická popisnost následků a celkově pesimistická nekompromisnost bere dech. Kam se hrabe veškerá thrillerová tvorba - tak zoufalý křik třináctileté matky při pohledu na své porozené dítě v závěru snímku prostě nemá konkurenci a přitom vlastně není slyšet… :´( 100%. ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Hodně drsnej film, ze kterýho mi až běhal mráz po zádech (a to se mi u filmu už hodně dlouho nestalo). Těžko se to dá s něčim srovnávat, protože já nic podobnýho v životě neviděl. Ten film je v podstatě zhmotněná beznaděj. Od okamžiku, kdy dopadnou atomový bomby, je snad každá vteřina tak depresivní, že všechny ty Hollywoodský "katastrofický" velkofilmy s absurdníma rozpočtama, který by kompletně pokryly roční rozpočet kdejakýho rozvojovýho státu, vypadaj proti tomu jak pohádka pro děti na dobrou noc. Tady skutečně neni ani náznak nějaký naděje a už vůbec nepočítejte s tim, že se dočkáte kýčovitýho happy endu. Film navíc dokazuje, že pro vytvoření atmosféry vůbec nejsou potřeba žádný úchvatný triky a speciální efekty. Já můžu jen smeknout pomyslnej klobouk před jeho tvůrci a dodávám, že to vysoký hodnocení 93%, který právě teď (2.4. 2007) na čsfd má, je naprosto zasloužený. Ale abych zachoval objektivitu a jenom nechválil, tak musim napsat, že asi tak úvodních 30 min neni zrovna moc zajímavejch a později jsou některý scény už dost přitažený za vlasy (Lidi ve filmu najdou mrtvou ovci a začnou pojídat syrový maso. Snad ani po jaderný válce by nebyl takovej problém rozdělat oheň a aspoň si to maso trochu tepelně upravit.), ale stejně mi nezbejvá, než dát 5 hvězdiček. Myslim, že monolog to ve svym komentáří vystihnul celkem přesně. Já akorát za sebe můžu napsat, že jsem ani neměl chuť stavět atomovej kryt, ale spíš jsem si řikal, jakej rychlej a bezbolestnej způsob sebevraždy bych zvolil v případě, že by se taková válka rozpoutala. update 29.5. 2007 Pokud by vás zajímalo, co tomuto filmu předcházelo, tak navštivte profil filmu The war game. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film je naprosto děsivý a z lehce zavádějícího názvu by jste jen těžko hádali, že jde o film apokaliptický. Na konci osmdesátek vrcholila tzv. studená válka, která začala vpodstatě hned po druhé světové válkou v Koree. Nástup proudových motorů umožnil vzniknout novým typům těžkých bombardérů, proti kterým nejmodernější bombardovací vrtulový letoun - vrchol leteckého inženýrství Boeing B-29 Superfotress zaostával několikanásobně ve všech paramatrech. Raketové inženýrství vyvíjelo jednu střelu za druhou a za chvíli již nosičem nemusel být ani letoun, ale třeba pomalu se plížící ponorka. Všude ve světě se testovaly různé typy atomových pum, které svojí silou mnohonásobně překonávaly ty z Hirošimy a Nagasaki. Naštěstí si obě mocnosti USA a SSSR moc dobře uvědomovaly, že i když to jeden zmáčkne dříve, druhý své střely stihne odpálit také. Bude to win-win což by v lepším případě mohlo znamenat přeměnit polovinu světa tak jak ho dnes známe na mrtvou zemi. Bohudík se Američanům podařilo tuto válku vyhrát. Ne silou, ale ekonomicky a uzbrojili ruského medvěda k smrti. Navíc devadesátky zdá se přály rozumu a Gorby naštěstí rozumný byl. Přesto to bylo po celý čas studené války napjaté a nejednou opravdu málem došlo k tomu, že by došlo k odpalu střel. Coby se mohlo stát už zkoušel předvést nejeden film. Ihned jsem si vzpomněl na americký Den poté (1983) a Černý déšť (1989). Britové přišli s tímto TV snímkem v podobě jakési reportáže. Zpracování působí dnes už mnohdy úsměvně, nicméně film naprosto reálně a na svoji dobu velmi drsně a bez příkras ukazuje co by se stalo v Sheffieldu během atomového výbuchu a jak by vypadal svět v následujících dnech a měsísích... Každý jistě velmi brzy pochopí, že lidstvo má v rukou síly, na jejichž ovládání je zatím moc hloupé. Síly, kterými je schopno se zcela zničit. Je zajímavé, že ani zde nejdou mocnosti přímo do sebe, ale vše se eskaluje přes konflikt v Íránu... Každopádně dnes už mají armády mnohem lepší zbraně. Proč atom? Zničený majetek, radiace, trosky, zničená infrastruktura... To vše invazní armádě brání k rychlému obsazení nepřártelské země a zabraňuje využití jejích zdrojů. Dnes už jsou zbraně, které vyhladí jen vše živé, bež žáru a atomového spadu... Šílené... Samozřejmě dávám za 5 a docela by mne zajímalo jak to působilo na Brity v kinech tehdá, kdy hrozba byla opravdu reálná... * * * * * ()

Aluska88 

všetky recenzie používateľa

Velmi drsný a depresivní pohled na svět, kterak by vypadal a nejspíše i fungoval po následcích nukleární války. K čemu všemu ty americké, moderní, velkorozpočtové post-apo spektákly, když stačí jeden britský, zdánlivě malý, starší televizní film? Tíživá atmosféra, těžknoucí vzduch prosycený radioaktivitou, pachem nákazy, nemocí a umírajících. Prosycený rozkladem a rozpadem společnosti. Lidé potulující se mezi troskami jako duchové, kteří už zapomněli, jak vypadá jejich domov. Zástupy lidí s prázdnými tvářemi, z nichž už vyprchaly veškeré emoce. Lidé bez minulosti a bez budoucnosti. Co bude dál? ()

kitano 

všetky recenzie používateľa

Ak túžite zistiť, aký dopad by v skutočnosti mohla mať atómová vojna, tento film vám to bez obrúsku priblíži. Nieje to len o samotnej ničivej deštrukcii, ale hlavne o zhubných dlhodobých následkoch ktoré ľudskú civilizáciu zmenia na nepoznanie. Silno znepokojujúci a veľmi drsný filmový zážitok. Koho táto tématika zaujíma, odporúčam animovaný Barefoot Gen. (10/10) ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (23)

  • Při totálním zničení města jaderným výbuchem v 50. minutě filmu je slyšet stejný zvuk větru, který jsme mohli slyšet na planetoidu LV-426 ve filmu Vetřelec od Ridleyho Scotta. (Saur.us)
  • Vlákna byla původně vydána společností BBC Video (na VHS a po velmi krátkou dobu na Betamaxu) v roce 1987 ve Spojeném království. Film byl znovu vydán na VHS i DVD v roce 2000 na značce Revelation, v roce 2005 následovalo nové DVD vydání. Kvůli licenčním potížím byla při vydání v roce 1987 nahrazena nahrávka písně Chucka Berryho „Johnny B. Goode“ alternativní nahrávkou písně. Ve všech těchto případech byla původní hudba nad úvodním vyprávěním odstraněna, opět kvůli licenčním problémům; jednalo se o úryvek z „Alpské symfonie“ Richarda Strausse v podání orchestru Drážďanské státní opery pod vedením Rudolfa Kempeho (HMV ASD 3173). (classic)
  • Líčení komparzistů, kteří hráli oběti popálenin třetího stupně, se skládalo z rýžových křupek a rajčatového kečupu. (classic)

Reklama

Reklama