Bosý Gen
Hadaši no Gen
Barefoot Gen
Réžia:
Mori MasakiScenár:
Keidži NakazawaHudba:
Kentaró HanedaHrajú:
Džundži Nišimura, Takeši Aono, Naoko Watanabe, Kóiči Kitamura, Kacudži Mori, Seiko Nakano, Akie Jasuda, Masaki Kóda, Issei Mijazaki, Šindži Maki (viac)Obsahy(1)
Malý klučina Gen se svou rodinou prožívá poslední dny druhé světové války v Hirošimě. Všichni se musí pořádně ohánět, aby se alespoň najedli, maminka navíc těhotná, bratr malý... Gen je však vzdor nesnázím pln optimismu a radosti ze života. Prostě a jednoduše má takovou povahu. Nikdo z rodiny však netuší, že to nejhorší je terpve čeká... Chvílemi smutný, chvílemi veselý film o válečném strádaní. Optimističtější než o něco mladší japonský animovaný příbuzný HROB SVĚTLUŠEK. (Subjektiv)
(viac)Recenzie (16)
Nevím, jestli je zase tak až moc na pět hvězdiček... ALE... viděl jsem v Japanoramě (pořad BBC) rozhovor s režisérem... Který to natočil dost o sobě... Říkal: tak, tudy jsme šli do školy, mně bylo šest a sestřenici deset... no a jak jsme šli po tomhle chodníku kus pod úrovní parku, tak tlaková vlna mi těsně škrtla o hlavu, a sestřenici roztrhla v půli... Abych tak řekl, těch pět hvězdiček je za to, že natočil takovýhle ve své podstatě velmi optimistický a nevyděračský film o zvednutí se z naprostého dna. ()
Autobiografický film, který zobrazuje události z Hiroshimy z první ruky. Divim se, že panu scénáristovi neruplo v bedně a byl schopnej svůj příběh zpracovat (jak manga předlohu, tak i scénář k filmu). Animace a kresba i přes svou jednoduchost je velice atmosférická a zejména výbuch atomovky je zpracován do těch nejnechutnějších detailů. Pokud vás zajímá, jak to tehdá v Hiroshimě vypadalo, tak jste asi našli ten pravy materiál ke zhlédnutí. ()
Dejovo jednoduchy, trochu naivny, no stale silny protivojnovy film, ktory divakom ponuka jedinecnu moznost pozorovat zhodenie atomovej bomby na Hiroshimu, jej okamzite drasticke nasledky, ale aj dlho pretrvavajuce ucinky v podobe radioaktivneho dazda. Bezny clovek si len tazko moze predstavit, ake to v skutocnosti bolo, no Barefoot Gen vam to priblizi v naozaj krutej podobe. A fakt, za autor slavnej komixovej predlohy a takisto scenaru tohto filmu Keiji Nakazawa sam tieto udalosti prezil (sam hovori, ze zo 70% je Barefoot Gen jeho autobiografia), nasvedcuje, ze od pravdy tento film naozaj nema daleko. (8.1/10) ()
[Prehliadka japonských filmov 2016] Jeden z filmov, ktoré sa mi hodnotia veľmi ťažko a u ktorých musím pýtať, ako a prečo vlastne hodnotím. V tomto prípade hodnotenie nezaváži. Ak môžu byť mnohé nemé filmy ovplyvnené expresionizmom označované za horory len na základe vizuálnych techník a atmosféry, Hidashi no gen si takéto zaradenie právom zaslúži vzhľadom na to, čo a ako zobrazuje. Kombinácia dokumentaristických postupov (komentované faktické pasáže s presnými údajmi o čase a mieste, navodzujúce miestami procedurálnosťou dojem prenesenia do deja, ktorý sa odohráva tu a teraz, v prítomnej chvíli) s detským hľadiskom v napoly fiktívnom príbehu (založenom na čiastočne autobiografickej komiksovej predlohe a scenári Keidži Nakazawu) je sama o sebe v animovanom filme netypická a pozoruhodná, no najsugestívnejšie sekvencie prichádzajú v scénach dopadu atómovej bomby a jeho následkov. Nič také som v animovanom filme dosiaľ nevidel, a nie som si istý, či ešte niekedy vôbec chcem vidieť. Moment výbuchu a nasledujúceho požiaru zhruba napĺňa moju predstavu obrazu pekla z poviedky Rjúnosukeho Akutagawy Jigokuhen (angl. preklad Hell Screen). To asi hovorí za všetko._____Je paradoxné, že si tak surová snímka, revizionisticky pristupujúca k stále bolestivej kapitole dejín moderného Japonska (otvorene kritizuje nielen nezmyselnosť vojny, ale i zaslepený patriotizmus a loajálnosť ku generálnemu štábu, ktorý odmieta uznať porážku a utajuje informácie o bombardovaní) zachováva omnoho optimistickejšieho ducha a vyznenie, než všeobecne známejšie Takahatovo Hotaru no haka. Ale tak ako Takahatov film v najmenšom nepovažujem za bohapustý útok na emócie, pri niektorých silných hlasoch, ktoré mu to vyčítajú neviem ani v tomto diele prehliadnuť pár vyhrotených momentov. Dočasne to využijem ako chabé ospravedlnenie preto, že nedávam plný počet. 85% ()
Gena jsem si pustil s největším očekáváním, ale z toho co jsem dostal nemám dobrý pocit. To hlavní, co si z filmu pamatuju, jsou šílené, uřvané hlasy hlavních hrdinů, ze kterých musí rozbolet hlava i zaryté animefily. Další je fakt, že při výbuchu bomby se lidem roztečou oči a stanou se z nich zombie. Dále pak samozřejmě fakt, že náš roztomilý hrdina je zjevně proti prakticky všemu, co s sebou výbuch přináší, imunní - a není sám. Když to shrnu, Gen má určitě několik působivých scén, ale celkově to na mě působilo tak křečovitě, že mi těch 80 minut uběhlo ukrutně pomalu. Nejotravnější anime film, který jsem kdy dokoukal - bohužel. ()
(kino Klap - 27.2.2016 - Prehliadka japonských filmov) ()
Je odporné, co lidé dokáží vymyslet a použít to proti své vlastní krvi. Místy jsem jen s úděsem zíral na monitor a nedokázal se pohnout. ()
Málo který film ve mě vyvolá silně nepříjemný pocit - v kladném slova smyslu. Vidět takové hrůzy jako dítě, tak asi kompletně zešílím. Filmu navíc dodává větší emoce to, že je silně inspirovaný autorovým životem. Je až s obdivem jak optimisticky Bosý Gen působí i přesto co žažil. ()
Jednoduchy a uprimny anti vojnovy film, ktory temou v mnohom pripomina hrob svetlusiek. vojna a dopad atomovej bomby v hirosime podany cez detske smutnovesele videnie sveta. kym hrob svetlusiek je smutno smutny, bosy gen je veselo nevesely. svojim sposobom dokonala drama. kontrast nerealistickej animacie, nerealistickeho detskeho videnia a realneho histoickeho faktu znicenia hirosimi. ()
Silný príbeh chlapca, ktorý po zhodení jadrovej rakety na Hirošimu prežíva spolu s matkou naozaj krušné chvíle. Na animovaný film pre deti nepochopiteľne drastické scény smrti, ľudského prežívania, dokonca gore efektov (zhorenie alebo rozškvarenie tiel, detí, zvierat...), aké by si iné kinematografie nedovolili dať. Ale aj ukázanie nádeje, obety, spolupatričnosti a pomoci. Animácia je z radu solídnych, aj keď miestami prehnane pitoresktných, asi na vyrovnanie smutného a dramatického deja. ()
nejlepší rozleptávání lidských těl mimochodem ()
O útoku na Hirošimu, tak jak ho mohli udělat jen lidi, kteří tam byli (mluvím hlavně o autorovi předlohy). Nejslavnější z tohoto filmu je samozřejmě část s atomovou explozí, která je srdce drásající. Umírají psi, ženy, děti. Vidíme všechny následky bomby (radiaci, černý déšť apod.). Film se nesnaží zakrýt hrůzy, které se staly. O nich to je. Přesto to však nesklouzává v úplnou depresi, hlavně díky optimistickému mladému hlavnímu protagonistovi. Skvělý prostředek. Je ale vidět, že to má o dost menší rozpočet než Hrob světlušek. Nejlépe naanimovaná je ta "nejdůležitější" scéna. A to je dobře. Povedený, důležitý film. ()
Musím přiznat že nemám žádný vztah k této veliké kapitole animované tvorby, jakým je anime.Ovšem tento film oceňuji.Malý příběh o dětech, které se musí vyrovnat s hrůzou,kterou prožili a která je ještě čeká uprostřed trosek právě zničené Hirošimy.Velice autentická atmosféra je silná jak noha od kulečníku.V podstatě jediný celovečerní film na toto téma který znám. ()
Částečně autobiografický příběh malého Gena, který varuje před hrůzami války a předává poselství dalším generacím. Takových není nikdy dost! ()
Anime, co opravdu tlačí na pilu a snaží se peklo atomového útoku a jeho následků ukázat v plné síle a co hůř, pohledem malého dítěte. ()
Velice fine nahlédnutí do života rodinky v Hirošimě, jejich přežívání ve válečném období v Japonsku a následně v jaderném pekle po výbuchu Little Boy. Bohužel zkratkovitost a neprohloubení vztahů mezi postavami, v některých momentech i bourání strachu z radiace nebo kolísavá kvalita animace kazila můj zážitek. Ale to bych tak nějak ještě překousnul. Však co mě mnohokrát až vyloženě vytáčelo, byl originální japonský dabing dětských představitelů. Často mě to vytrhávalo a u mnoha dramatických scén jsem se spíše šklebil nad místy fakt slabými výkony. Já chápu, že to jsou dětští dabéři a nemohu čekat nic oscarového, ale třeba u Ghibli filmů to funguje úplně bez problémů (hlavně díky tomu, že dabují zkušení dospělí dabéři, kteří mají dětský hlas). Přesto ale musím nadšeně vypíchnout animaci při výbuchu atomovky. To bylo znepokojivě nádherné. ()