Rýchly bežec

(Pátá hvězda za příjemně neobvyklý filmový zážitek.) / Jsem nadšený ze syrovosti a opravdovosti tohohle filmu, který sice není tak výpravný a "vymazlený" jako třeba tibetsko-francouzská Karavana, ale z etnologického hlediska je minimálně stejně zajímavý. A hudební doprovod tuvijských alikvótních pěvců Huun-Huur-Tu byla myslím výborná volba, i když jejich hudba pochází z úplně jiného civilizačního okruhu. Ale přesvědčivosti to filmu neubralo, chvílemi jsem skoro až zapomínal, že nesleduju dokument ale hraný film. Fascinující scény: Třeba veřejný souboj na férovku dvou Inuitů v místním kulturáku... tedy ve společenském iglú. Řezat se vzájemně vší silou pěstí do spánku, když je takový Inuita třeba ještě posilněný syrovým tulením masem, je dost šílená zábava. Anebo zákeřný mord rybími kostmi a dokonce i otcovražda - oni ti Eskymáci nejsou žádní beránci, zvlášť když jde o pěknou babu se slušivě pokérovaným fejsem. Ale nejpřínosnější etnologický poznatek z filmu je určitě ten, že Inuité, nemajíce okolo žádné stromy ani velké šutráky, se chodí v přírodě miliskovat za hroudu ledu (pokud se tedy zrovna neúčastní rodinné swingers párty ve stanu). A až úplně na konci mi docvaklo to, proč stará mladé říká matičko a mladá staré dceruško, což jsem celou dobu považoval za nepochopitelný titulkářův kiks; kdybych byl býval pozornější, bylo by mi to jasné už od 24.minuty. Jen mě mrzí že jsem se nedozvěděl, jak a kam chodí Inuité na velkou a čím se utírají, což mě samozřejmě zajímalo ze všeho nejvíc. (28.05.2015)

Nádherný film !!!! První eskymácký film všech dob! Mé doporučení pro Ty, kteří jako já byli v minulém životě medvědy a tak jako já jakmile klesne rtuť teploměru pod 10°C nad nulou přechází do úsporného režimu... Tříhodinová zima z obrazovky je překrásná za předpokladu, že máte po ruce velkou, opravdu velkou termosku se svařákem či námořnickým grogem.... :-) (31.08.2005)

Prvý celovečerný film v inuitskom jazyku priniesol fascinujúce obrazy zo života eskymákov v dobrodružnom prerozprávaní prastarej ságy o dobre a zle. Príbeh je zasadený do oči páliacej snežnej beloby, len občas prerušenej tlmeným osvetlením vnútrajška iglú, či na niekoľko týždňov prichádzajúceho leta, kedy sneh mizne, objavujú sa obnažené okruhliaky a pomedzi ne sem tam rastúci farebný kvietok. Nielen muži sú vo filme zvodcovia, či pomstychtiví vrahovia. Kunuk totiž nerobí zo žien žiadne svätice, či zmierovateľky klanových rozporov ale poriadne potvory (priam iniciátorky zla), ktoré zamotajú mužom často hlavu tak, že ide doslova o život. Trojhodinovej dĺžke svedčal jemný zostrih. (19.01.2005)

Tady opravdu není nad čím se rozmýšlet. Děj a jemu podřízené dialogy tu splývají s prostředím - a všechno s životem rodinného klanu, jehož cílem je přežít s co nejmenšími strastmi a s co největšími radostmi. I tady to tak kdysi bylo. Cenné informace o tomto inuitském eposu o Atanardžuatovi, který se v mnohém podobá Mahábháratě či Nartským legendám, je možno dostudovat v knize Michaela Roberta Evanse "The Fast Runner: Filming the Legend of Atanarjuat" - na pozadí boje dobra a zla se odehrávají (běžné) lidské osudy... obdivný pohled Atuat na Atanardžuata se dneska už nevidí, i když je naprosto věrohodný. Atanardžuat jako zástupce dobra ve sféře lidí sice zvítězí, ale soudit v této sféře nesmí. Doporučuji se podívat i na polohu místa děje Igloolik, Nunavut, Kanada; teď je tam oblačno, -19 °C, 14:10, zatímco tady taky oblačno, -5 °C, 20:10. (02.12.2020)

I v dnešní době se dá natočit vizuálně pěkný film s minimálními náklady a bez použíti kdovíjakých technických vymožeností. Recept jak toho dosáhnout je jednoduchý, je potřeba patřičné nadšení pro věc a především vybrat vhodnou lokalitu. Tahleta velmi drsná příroda, široké bílé pláně a věčná zima, mě očarovala. Matka příroda je na některých místech tak nádherná, že stačí jen točit........Obdivuji národ Inuitů, jak se dokázali adaptovat na toto prostředí. Stačí si připomenout jejich léto, které spočívá v tom, že na pár místech roztaje sníh a tato místa obrostou mechem a lišejníkem...brrrr zima. Co se týče jejich legendy, tak jsem si (asi naivně) myslel, že Eskymáci jsou národem naprosto čestným. Omyl i oni znají věci jako cizoložství nebo vražda. Zajímavý a dramatický příběh, který odkrývá tuto exotickou kulturu, je také doprovázen vkusným hudebním doprovodem.......Během filmu jsem měl problémy rozeznat kdo je kdo, natož si pak zapamatovat všechna jména. U těchto národů se mi to ale stává neustále. Zřejmě, že jsem Evropan, tak mi všichni přijdou neskutečně podobní :). Myslím si, že tento první eskymácký film se podařil. Jestli to takhle bude pokračovat, tak pak se máme do budoucna na co těšit. (08.08.2007)