Stopár

,,STRATILI SME SVOJHO STOPÁRA. ALE NA DRUHEJ STRANE SME ZÍSKALI INÉHO." __ Keď pred mnohými rokmi (cca 1997) vysielala tento film Markíza dostal som info aby som si ho pozrel, keďže mal byť údajne z prostredia vikingov. A aj keď v ňom nakoniec žiadne lode s dračími hlavami a divokí barbari s rohmi na prilbách neboli, filmom som nijako výrazne nebol sklamaný. A predsa len ako upozorňuje už úvod filmu, jedná sa o takmer 1000 ročnú legendu, takže pravda možno bola vzdialená niekde za najbližším fjordom. Za pomerne univerzálnym názvom sa však skrýva parádne dobrodružstvo, zo začiatku s mierne ošúchaným príbehom, ktorý sa postupne vydáva svojou vlastnou originálnou cestou s radom mytologických prvkov aby vyvrcholil vo finále, aké sa len tak nevidí. To všetko za prispenia pôsobivej kamery, naturalistického prístupu réžie a dobre vybratého obsadenia (krvilační Čudovia sú naozaj desiví). Už len nominácia na Oscara potvrdzuje, že medzi tými desiatkami rovnomenných filmov patrí tomuto ,,Stopárovi" jedno z popredných miest. (211. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (13.12.2011)

Sámská neboli laponská legenda z mrazivého severu, která zahřeje duši nejednoho diváka. Tlupa Čudů jsou zloduši jak vyšití. Hlavní hrdina Aigin je vcelku sympatický, i když v boji proti Čudům se musí ještě něco naučit. Silný příběh z dávných dob, v krasné ledové krajině, je podbarven sámskou domorodou podmanivou hudbou. (31.03.2016)

(česky: Stopař). Stopař vypráví drsný příběh z drsných časů, legendu kmene Saanů (laponců) starou tisíce let. Je to někdy krutá podívaná, ale ne zbytečně a přehnaně. Atmosféra filmu mi připoměla Holdstockovy knihy. Vyniká především svou naturalističností. Mladý muž po té,co byl jeho kmen zničen bandou zabijáků se přidá ke kmeni novému. Nechce na minulost zapomenout a hledá pomstu, ikdyž ostatní chtějí spíše uchránit své životy tím, že ustoupí. Na závěr si počkejte sami. A plyne z filmu nějaké poučení? Asi to, že každý musí někam patřit. A taky se dozvíte, jak v horách přelstít zabijáky. (17.06.2004)

Líčka jako jablíčka, že by i Marfuška záviděla a jakby ne, když lyžovačka a saunování bylo na denním pořádku a panenská příroda vůkol produkovala kvanta zdravého kyslíku. Hlad zahnala medvědina či jiná domácí bio zabíjačka, oproštěna éček i atb. Život bez stresu ve veselé lidské pospolitosti, jak už ji my civilizované, schvácené trosky sotva známe. Být Laponcem v dobách dřívějších znamenalo vlastně hotovou idylku. Pominu-li těch padesát pod nulou nebo nájezdy krvežíznivých Čudů... (26.03.2013)

Průměrnej Pathfinder s Karl Urbanem rozhodně nezapře, že má základy v tomhle filmu, ale Ofelas je daleko realističtější, drsnější a celkově lepší, jenže bohužel, i když vůdce čudů je drsnej téměř jako Wes Studi a i když jsou souboje realisticky pojatý, tak tak to prostě působí trochu plytce, přišlo mi, že na úkor realistickýho ztvárnění zapadly nájezdy čudů do nezáživnýho průmeru, krom toho i závěr je hodně urychlenej (11.10.2008)