The Red Pill

Kdyby tento dokument natočil muž, byl by automaticky smeten ze stolu jako propaganda všudy přítomného patriarchátu. Navzdory tomu, že jej natočila žena bude ze stolu určitě smeten i tak. Na každou kritiku lze v pomyslné SJW příručce najít potřebnou odpověď. Stačí pouze zavřít oči, zacpat uši a řvát tuto odpověď tak dlouho, než druhá strana zjistí, že to nemá cenu. Za dobu, kterou se tímto tématem zabývám už některé automatické odpovědi dokážu předpovědět, takže tipuju, že bude ve smyslu: "Tato žena žije v patriarchátu tak dlouho, že už má principy misogynie zažité, internalizované a nevidí jak moc je utlačována.". Klíč k těmto otázkám / problémům je komunikace a ne její prevence. (08.05.2017)

Vyvážený dokument. Je super vědět, že je člověk schopen změnit svůj prvotní názor. To je dle mého důkaz inteligence. Neříkám, že 100% pravdu mají muži, nebo ženy. Nicméně když člověk vidí uřvané a vulgární příznivce feminismu (což mohou být muži i ženy) a proti nim klidně argumentující zastánce mužů, tak ten kontrast je obrovský. (11.03.2019)

Lidé se neustále vyvíjejí, ale díky pokroku v průmyslu, technice, kanalizaci, zdravotnictví atd. se naše vztahy změnily tak hodně, že na jistých místech vznikly strie / jizvy nebo možná dokonce i zůstaly otevřené rány. Rány a jizvy je třeba hojit a ne ignorovat. Tenhle dokument se té role ujímá. Jeho tvůrkyně sama je totiž velmi femininní (křehká blondýnka) žena, co se považuje za feministku, a přitom je ochotna zpochybnit vše, naslouchat oběma stranám, vidět fakta a kriticky přemýšlet. Sama se tak vydává do té zaječí nory / bere si červenou pilulku, při tom nachází hluboké pochopení pro utrpení obou stran, odhaluje také nemocné jednání a povrchní bludy ve společnosti a klade důležité otázky, třeba: "Proč některé feministky nespolupracují s mužskými aktivisty, jestli jim jde o rovná lidská práva?". Takhle si představuji skutečný investigativní žurnalismus - odvážný, laskavý a soucitný a budující mosty - proto si zaslouží všechnu chválu. Dokument je na youtube volně k shlédnutí, ale je to síla. (30.11.2022)

"I no longer calll myself a feminist" ... Posledné slová v tomto dokumente ktorá hovoria za všetko. Stále som toto hnutie považoval za fanatizmus a dokocna až náboženstvo ktoré sa na problémy zameriava hrozne jednostarnne, je neraz arogantné, hlučné a nenávistné proti všetkému s čím sa samo nestotožňuje. Nebudem tu vypisovať všetko čo ma v dokumente fascinovalo, pretože by toho bolo veľa ale napíšem svoje motto k tomu keď hovorím na tému feminizmu a "rovnoprávnosti žien v spoločnosti" - "Keď chcú ženy rovnocennosť tak nech príjmajú povolavacie rozkazy do vojen a nech berú krompáče a idú kopať cesty a kanály ako muži. Potom sa môžme baviť o nejakých odlišnostiach". Amen. Hillary Clintonová : "Nepáčia sa mi povolavacie rozkazy pre obe pohlavia" " Feministky nechcú rovnoprávnosť pohlaví, chcú výhody pre jedno pohlavie na druhým". (26.11.2017)

Dobre spravený dokument, o objektivite ktorého sa dá dosť pochybovať. Rovnako ako o zázračnom precitnutí jeho autorky. Podozrivé je aj to, aký malý priestor dostal "feministický tábor" a to, že sa k slovu nedostali tí, ktorí k téme majú čo povedať. V dokumente tak chýba množstvo informácií. Tie, ktoré sa v ňom objavujú, do seba príliš hladko (účelovo?) zapadajú. Objavili sa aj informácie o tom, že niektorí podporovatelia kampane, ktorá film finančne dotovala, pochádzajú aj z hnutia MRA. (27.01.2019)