Vercinix

Dítě: Mami, ta chudá holčička ze Sýrie dnes ve škole říkala, že jí tatínek čte před spaním pohádky ....  A Mami ... co je to tatínek? Matka: Mno, ehm, víš .... to je muž, který má s maminkou děti. Dítě: ... Aha ... A mami mám já nějakého tatínka? Matka:.... Mno, ehm, víš ... já jsem si nechala poslat online domácí inseminační set ze spermabanky, kde je jen ta pro mě důležitá část tatínka, se kterou se nemusím obtěžovat řešit mezilidské vztahy a dělat žádné kompromisy.  Prostě se jen rozmrazí a stříkne stříkačkou přímo do vagíny u nějakého romantického prona. Dítě: .... Aha ...A mami, kde je ten celý tatínek? Matka: .... Mno, ehm, víš ... to já nevím, nevím ani kdo to je, jak vypadá ani jak se jmenuje, ale asi se někde z neštěstí pověsil, a pokud má v bytě dobré větrání, tak tam možná ještě visí, protože byl úplně sám a neměl ani nikoho, kdo by jeho mrtvolu odřízl. Dítě: .... Aha ... A mami proč si chtěla, abych neměla tatínka, který by mi každý večer četl pohádky, my jsme byli sami, a on se sám z neštěstí pověsil ? Matka: .... Mno, ehm, víš ... protože jsem sebestředná, egoistická a jde mi jen o mé vlastní potřeby ... vesměs seru i na tebe, že vyrůstáš bez táty a mužské výchovy. Prostě jsem chtěla dítě asi tak, jako jsem si minule koupila ledničku. Dítě: ... Aha...

Tento dokument (problematiku), z mého pohledu, bez komentáře přejít prostě nejde. Protože se mi ale dělá z celé situace (na kterou upozorňuji již cca 10 let, zvl. na diskriminaci na akademické půdě) fyzicky nevolno, nebudu se příliš rozepisovat (na své poměry), a nechám dokument hovořit sám za sebe. V tomto komentáři bych chtěl dodat pouze tři věci: 1) V dokumentu jsou zmíněna základní, dobře prozkoumána a velmi dobře statisticky podložená fakta. Velká spousta témat však zůstala stranou, aby dokument bylo možné co nejméně napadnout (a neměl 3h). Tato nezmíněná témata nejsou ani tak sporná, jakožto daleko hůře doložitelná, jelikož zde naprosto absentuje jakýkoli výzkum, a data je třeba odvozovat sekundárně, často ze samotných feministických výzkumů. Jinak řečeno, byť byly v dokumentu zmíněny ty zásadní problémy, celková suma problémů, které dopadají na muže je cca dvojnásobná. 2) Přestože ve svém osobním i profesním životě mám víc než hořkou osobní zkušenost (a drtivá většina mužů kolem mě) se zmíněnými (i opomenutými) tématy, nejsem schopný, mluvit o svých zkušenostech otevřeně. Říkejte tomu zbabělost, pokud chcete. V porovnání s tím, jak bych se cítil, kdybych o svých zkušenostech začal mluvit otevřeně, bych raději asi spáchal sebevraždu (bez nadsázky).  V podobné situaci se nachází (dle statistik) cca 40 - 60% mužů (záleží na statistikách), a dalších cca 20% je schopno se svěřit pouze vybrané známé osobě, a nanejvýše jednou, a ve chvíli, kdy již tíhu svých pocitů nemohou unést (nebo v opilosti). Ze statistik dále vyplývá, že o podobných životních zkušenostech je schopno mluvit 2x, až 3x více žen než mužů. Jinak řečeno, u výše zdvojnásobeného počet témat (tj. problémů většinou končících smrtí muže) je třeba zdvoj/ztroj násobit i počet postižených osob, abychom dostali cca reálný počet mužů, kteří zmíněnými problémy trpí. ... Každý muž, který je veřejně schopen vystoupit se svým životním příběhem, a poukázat na tyto problémy (vesměs mužskou genocidu a zotročování) má můj neskonalý respekt a obdiv! 3) Je třeba mít na paměti, že toto je dokument z USA, vycházející takřka pouze ze statistik v USA. Pokud se však podíváte na způsob zacházení s muži (nebo na velmi chabé a ojedinělé statistiky) kdekoli jinde než v USA, můžete často až nabýt dojmu, že se muži v USA vlastně ještě mají dobře. Přeci jen je asi snesitelnější, když vás společnost ignoruje a feministky vám ruší přednášky, než když vás vytáhnou ze školy, práce nebo domova, poníží, mučí, a pak za živa upálí nebo něčím ubijí. Zvláště pro Afriku (ale např. i Indii, Rusko atp.) je tak třeba výše zdvoj/troj násobený impakt daných problémů, opět zdvoj až troj násobit, a především přidat na brutalitě daných „problémů“. Odhady hovoří o cca 3 až 5 mil. mužských životů, které jsou takto ročně(!) zmařeny, a to pouze v USA! Prohráváme v nerovném boji, ztrácíme milióny mužů z našich řad, a nevidím ani 300 bojovníků, kteří by odmítli složit ženám k nohám své zbraně, a namísto toho zvolali MOLON LABE.

...Návrat z budoucnosti...

Takový alzheimer, který by naši společnost vrátil do stavu, kdy jí bylo dobře (v genderové oblasti), by asi nebyl od věci, pokud na ní nechceme spáchat kastraci.

Nastává vrcholný věk binárního kódu. Nuly se cítí být jedničkami a jedničky jsou považovány za nuly.  Pravda není matematický výsledek, který lze dokázat. Pravda je matematická chyba, která vyžaduje víru. Je to slepý krok do neznáma. Válka za pravdu se nevede pro vítězství, válka za pravdu se vede pro ni samu, za svědectví, které nás sice stojí iluze, ale probouzí v nás sílu života. "Don't you die! Justify!"