Vyšehrad

Trefně nekorektní eskapady Juliuse Lavického jsou pro fajnšmejkry pohybující se kolem fotbalu balzámek na pocuchané nervy ze shlédnutí špatného zápasu a důvodem se popadat za břicho. Vyšehrad si dělá prdel z naprosto všeho, co v českém fotbale zapáchá a drze si bere na paškál i konkrétní fotbalisty. První dva díly jsou ryzí zlato, poté už dochází jak stopáž i už u časově dost krátkého počinu, tak i trochu esenciální vtip. Chtělo by to více dávek od Romči, aby vydržel s dechem. (05.01.2017)

Takové arogantní fotbalové hovado jako Lavi si nelze neoblíbit a Jakub Štáfek si ho neodolatelně dává. Jeho buranské vtípky a extempore s chlastem a děvkami jsou povětšinou k zasmání, i když často hloupě záchodové. Zároveň se rychle okoukají, proti čemuž sice vystupuje formát samostatných kratičkých anekdot, který na druhou stranu nenahrává soudržnému ději ani vývoji postav. (13.02.2024)

Seriály bohužel moc nesleduji. Rád bych se na ně podíval, ale z časového hlediska a mé celkové zaneprázdněnosti (práce, psaní recenzí…) to prostě nejde. I proto jsem byl rád, když jsem byl upozorněn na tento miniseriál, jehož epizody nejsou vůbec dlouhé a není jich moc. Ač Baníkovec rád jsem se mrkl na sparťanskou dylinu Laviho, který je typickým příkladem dnešních hráčů (a nejen těch sparťanských). Fotbalový talent vyměnil za gel na vlasy, děvky, chlast a prcání…Což o to i já mám rád výčep a pěkné baby… Štáfek a Prachař si dokázali udělat prdel z několika známých kauz našich rádoby čutalistů i lidí pohybujících se v českém rádoby fotbale a já se mnohdy opravdu nasmál. Mrzí mě však, že kvalita jednotlivých epizod byla opravdu různorodá a většina dílů byla dost průměrná. Vulgarismy a neustálé prcání nebo kecy o sexu totiž po čase omrzí a navíc odešel Prachař, což bylo citelně znát… (03.07.2017)

Co chcete psát o Lavim, když naprosto všechno je řečeno v úvodní znělce každé epizody?:) No dobře, tak co zkusit něco o Vyšehradu? Proč ne... tak asi takhle - Vyšehrad má tah na branku, protože i když stojí na parodii reálií fotbalového světa (a do nemalé míry na recyklaci toho, co už se stalo tak dávno, že už se tomu i Tomáš Ujfaluši dokáže zasmát), nabízí toho o dost víc. Sice pochybuju, že dost na to, aby se z něj pro nejmenovaného českého webového vysílače stala obdoba exkluzivních taháků Netflixu a spol., ale Jakub Prachař a ostatní představitelé vedlejších rolí nakládají divákům nefotbalovým situačním humorem víc než slušně. A samozřejmě kdo by se nezasmál, když i samotní skuteční plejeři si tu ze sebe a svého denního chleba dělají legraci "až na dřeň", a padají tu hlášky jako "se snad dožiju doby, kdy budu na fotbal chodit s tim, že nevim jak dopadne":) Každopádně pointa "kabelky od Křéti" je luxusní okamžik české scénáristiky a režie, na tom trvám, a trvat budu, i kdyby se David Limberský obrátil na víru, IQ a EQ mu stouplo na dvojnásobek, a daroval svoje jmění a orgány (ty nepostižené různými návykovými látkami, jsou-li ještě nějaké takové) těm nejpotřebnějším:) Nakonec budu muset přece jen popřít svoji úvodní větu, protože když si během psaní vybavuju jednotlivé momenty, Jakuba Štáfka je potřeba ocenit zvlášť. Jeho kreace esence nagelované, potetované, na vysoké noze si žijící fotbalové demence, bude zakrátko stejně legendární jako celý Okresní Přebor i se zařízením. Takže "Hoši děkujem!" a 80% to jistí. (13.10.2017)

Seriál velmi slušně začal, ale od páté do osmé epizody se podivně zvrhl, vytratil se z něj dobrý humor, začalo se troškařit, a abych se přiznal, při delších dílech bych se na něj už asi nevydržel dívat. Poslední dvě části byly opět o něco lepší, ale na první čtyři epizody se kvalitou nedotáhly. Kritika poměrů v českém fotbale je rozhodně na místě, právě u ní jsem se bavil nejvíc, pak jí, bohužel, začalo ubývat, byla nahrazena fekálním humorem a bylo po zábavě. (03.02.2018)