High Life

Od téhle dámy jsem kdysi viděl jistou absurdní úchylárnu Trouble Every Day (zde momentálně 25%) s maniakálním šílencem Gallem, která mi parádně sedla. A nyní se pí rejžová rozhodla natočit scífko. No a bez šovinistického podtónu podotýkám, že je to ženské scífko. A jak známo, sci-fi žánr je ve své podstatě žánr výhradně mužský, nic naplat, stejně jako třeba knihy o kojení jsou žánr čistě ženský. To znamená, že z jistého úhlu pohledu se jedná o rozvláčnou, chaotickou, pseudopoetickou, pseudoerotickou, pseudoartovou, pseudohumanistickou a pseudopsychologickou krávovinku, ve které se pí rejžová snaží diváka k smrti otrávit a unudit zhuleným scénářem, retardovaným plkáním svých postav nebo sadisticky zdlouhavým koncem. Na druhou stranu mohl to být (a po některých komentářích jsem i čekal) o hodně větší průser. A já přiznávám, že po jalové první půlhodině se řvoucím miminem film začal mít vcelku zajímavou atmosféru a začalo mě zajímat, jak a kam se bude děj dál vyvíjet. No, popravdě si v tomhle směru ale žádné naděje nedělejte. A taky jsem třeba nepochopil, proč se Binoška chodila ukájet do boxu s nějakým sci-fi-šukacím strojem, když bylo na palubě několik pěkných nadržených chlapů, od kterých si se svůdným úsměvem brala na pokusy sperma v kelímku. Asi zobrazení sexuálních fantazií stařičké zvrhlice pí rejžové. (06.08.2019)

Prinajmenšom zaujímavé. Každopádne až príliš rozťahané, nudné a nevyrovnané. Ostávajú najmä otázky ku zbytočným scénam, nijak nerozvíjajúcim dej ani myšlienku, zbytočne odbočujúcim a zbytočne zbytočným. Problemom teda je, že v závere nevieme, čo naši "hrdinovia" hľadajú. Spásu ? Budúcnosť ? Odpustenie ? Vedia to vôbec ? (30.04.2019)

Podmanivá hudba i vizuál, podle mne slušná výprava. Ale co mi ten film chce vlastně říct? Od nějakých tuláků se dostaneme k jako že posedlosti za každou cenu přežít? To spolu souvisí asi jako jazz s heavy metalem. Navíc o postavách se nic moc vlastně pořádně nedozvíme kromě pár povrchních detailů a znaků, ale nic o jejich charakteru. Některé postavy jen tak zmizí z děje. Na začátku filmu máme scénu, kde se chlápek nerozpakuje z kryokomory vyházet šest kolegů, snad by i sám skočil, ale uřvané děcko, které ho dohání k šílenství, to bude chránit? Ono hodně matkám v reálu jeblo, když jejich děcko neustále dny a noci řvalo, až je vyhodily z okna - a tady chlápek popraví kolegy, div ne sebe, ale ve vztahu k děcku je klidný? By mě zajímalo, jestli paní režisérka má vlastní dítě. A kde kurnik se vzal na lodi druhý skafandr přímo dělaný na tu holku, když na začátku zbyl skafandr jen jeden? A když se doktorka odpálila sama do vesmíru, jak to, že ji na začátku vyhazoval z kryokomory? A ten konec - předsmrtná představa? Takže to celé k ničemu nevedlo a ten život sakra neochránili? Tak o čem ten film teda byl? O smrti po všech možných snahách? Nihilismus? No, tak děkuji pěkně, fakt pozitivní. Nehledě na to, že se ten film dějově táhne jak sopel z nosu. (12.05.2019)

Rozhodně nedoporučuji číst obsah, protože pokud o filmu nic nevíte, jako já, budete jakýmisi cestovateli s postavami a vše v klidu a postupně odhalíte. Puzzle, rozházené na počátku v prostoru a čase, se pomalu začínají skládat a vytvářet obraz putování hlavního hrdiny. Tři časové roviny se navzájem prolínají a vysvětlují příběh a osud Monteho. Pomalé a kolébavé se slušným vizuálem, některé záběry jsou vynikající, a odpovídající kosmickou hudbou. A když už člověku padají víčka, najednou prásk a je tu boj o život! Konec logický, podobný jsem si představoval. Komorní, do určité míry minimalistické, artové a především pro menšinové publikum, čemuž napovídá i zdejší hodnocení. Rád bych se rozepsal hlouběji, ale jak už jsem zmínil, o filmu je lepší nevědět vůbec nic. (20.04.2023)

Na začátku teda víme, že se něco stane a všichni umřou. Kromě Monteho a jeho dcery. A přes brekot a pár flashbacků (ta mrtvá holčička, kdo jí měl na svědomí, potom si to člověk domyslí, ale proč tam nebylo trochu od každého z lodi...), které jsem nepochopila, se dostaneme do minulosti, jak se tam ty dva ocitli. A je pravda, že celá ta pointa není špatná. Pokud si čtěte obsah. Potom přijde jeho provedení a tam šlo do tuhýho. *** Protože tenhle film má v sobě dvě mise. Chápu, že vězni tam jsou na experimenty. Tak jsem doufala, že ty, co mají hledat alternativní zdroje energie jsou v jiných lodích, ne ti samý. (No tak nic, no...) Což dobře ukázala ta scéna s pokusem o znásilnění. Přeci jen, chtěla doktorka králíky, dostala prasata. Jenže co bylo potom mi přišlo vyloženě jako násilý na efekt. (Jak chlapec dopadl.) Ale celkově jsem nepochopila, co tím autorka chtěla říct. Protože kdyby na té lodi byli normální lidi, tak dobře. Ale kvůli lidem, kteří se toho účastní, to bylo celý divný. (Ale potom by zase našel rozebrat ten vztah otec/dcera ve vesmíru vzhledem k tomu, jak a proč byla počata.)*** Problém je asi v tom, že se autorka tak moc snažila být umělecká, že zapomněla, že umělecký film může vypadat i jinak než plný násilý, které nedává smysl ("prostě proto" není důvod) a scén, které nejdou uchopit. Navíc mi přišlo, jako kdyby autorka sice přišla s dobrým námětem, ale jako kdyby následně nevěděla, jak to ukočírovat a nejednou bum, změna žánru, aby jí to hrálo do karet, bum, další změna žánru, aby to dávalo smysl. Tedy, jí. Mě ne. *** Vlastně se mi líbil pouze konec a začátek. (Malá/velká Willow a její vztah s tátou i přes to, v jaký pekelný díře se spolu ocitli, s myšlenkou, že tam stejně umřou.) To uprostřed bylo prostě jenom divný...a nemohu se zbavit dojmu, že to bylo divný jenom proto, že mi nesedl způsob vyprávění a protože ve filmu bylo několik věcí, které mi nedávali smysl, a potom nebyly vysvětleny. (Mmch, to byl medvěd nebo co v tom boxu? Proti gustu...ale i tak fuj!) Nebyl to ale špatný film, jenom si hned po jeho shlédnutí neumím přestavit, že bych viděla znovu. (Podle komentářů jsem myslela, že to bude horší.) *** Film mi byl doporučen společně se snímkem ve svitu měsíce. Druhý film se mi vážně líbí víc, ale tady dávám tu třetí hvězdičku za Pattisona. Co se mi možná líbilo nejvíc byl ten paradox toho, co může být na jedné lodi ve stejný moment. Ten opak těch drsných událostí v podobně zahrádky, která byla tichou krásou v těch sračkách, které se děly ve vesmíru... (30.08.2020)