High Life

Jedno se filmu musí nechat: vymáchá diváka ve fakt znepokojivé atmosféře. Zbytek obsahuje spoilery! Je to od začátku do konce tak únavné, zprvu spíše nepříjemné a posléze vyloženě psycho, že jsem si skutečně připadal, jako kdybych sledoval horor v tom pravém slova smyslu. Jenže když mě všechny ty pokusy o umění a snahu šokovat otevřenou sexualitou, kdy po vesmírné lodi létají všechny možné a nemožné tělní tekutiny, moc nebavily. Pointa, že lidi jsou jednoduchá zvířata, už tu párkrát byla a v lepším provedení. Oceňuji docela pěkné zpracování černé díry (bez dvojsmyslu) a FTL pohonu. Ve finále je to vlastně takový Interstellar pro chudé, byť s poněkud alternativním pseudoartovým průběhem. Alternativním na můj vkus až příliš. (18.02.2020)

Z High Life se vrátíte do světa s úplně novou představou co černá díra symbolizuje. Je to elipsovitý film, protože odpovídá pouze na otázky, které by vás nenapadly položit. Je to těžký materiál s béčkovými prvky. Končí to dotykem optimismu, ale to je příliš málo a pozdě. Není nad to, když režisér svůj film dopoví. Claire Denisová tvrdí, že její High Life vypráví „o sexualitě, nikoli o sexu, a o smyslnosti, nikoli pornografii“. Robert Pattinson, idol dívek z upírské romance Stmívání, zosobňuje jedinou diváckou atrakci i jediného nositele tajemství. Originální začátek vzbudí zájem, jenže vypravěčský styl obsahuje tolik manýry, že zvědavost, co mu předcházelo, brzy udusí. Něco odhalí hrdina samomluvou, něco krkolomně únavné skoky v čase, hlavně se však odmaskuje pravý žánr. Z vědeckého experimentu s mimozemským vyhnanstvím kriminálníků se vyklube pochybná sociální moralita. Je tu ženská obdoba doktora Mengeleho, slovy hrdiny „spermatová šamanka“ v podání Juliette Binoche, která na posádce provádí reprodukční pokusy, posune slibovanou sci-fi k ornamentálnímu erotickému cvičení. Aby se paluba pročistila, sáhne příběh ještě k modelovému hororu, nicméně z něj čiší, že navzdory filozofickému nátěru i estetickým kudrlinkám se Denisová upíná k výjevům v duchu kosmického porna. Mezihvězdný prostor tady zosobňuje pouze zástupný druh lidské izolace, jakou vytvářejí ateliérové dekorace od skleníkové zahrádky po takzvaný „box“ k provozování sólových intimností . Batole otce přehraje. Nejsilnější stránkou snímku High Life zůstává osamělá každodennost otce s dítětem na bezcílné galaktické pouti. Nakrmit, přebalit, umýt, utišit, naučit je první krůčky, to jsou okamžiky podmanivé svou tichou čistotou, byť batole svého hvězdného tatínka herecky přebíjí. Ovšem na druhé straně už okázalá artová schválnost pohřbila daleko zásadnější projekty než High Life. (25.12.2019)

Art podobného kalibru už můj starý unavený mozek obvykle není schopný strávit, ale v tomhle případě si to celé nějak sedlo. Aniž by to muselo dávat smysl, velmi, velmi příjemná podívaná! PS: Pattinson si překročení svého třpytivého stínu oddřel už několikrát a tentokrát znovu a pořádně. Těším se na Batmana. (11.07.2019)

Chápem, že mnohí budú z tohto vraj ťažko artového scifi slintať (autorka vraj prekročila hranice tabu a vo vesmíre otvorila bránu sexuality...), no za mňa hovorím, že už dávno som nevidel nič tak monštruózne otravné. Keby nebolo tých pár explicitnejších scén a náznaky znepokojujúcej atmosféry, tak si od zúfalstva vyškubem všetky vlasy. Pár delikventov, pár masturbácií, kopec bezcieľneho pofľakovania po lodi, sem tam nejaká inseminácia... Význam a pointa tu akosi plávajú v hlbokom čiernom medzihviezdnom priestore. Nezáživnosť ešte umocňuje nelineárne odvíjanie príbehu, ktoré miesto toho aby zaujalo len prilieva olej do ohňa všeobecného chaosu a náhodilej mozaikovitosti celého tohto kvázi artového diela. Neviem čo si myslieť, radšej si teda nemyslím nič. Jediné čo viem, že pri dvoch hviezdach som až moc štedrý. 30/100 (28.05.2019)

Podmanivá hudba i vizuál, podle mne slušná výprava. Ale co mi ten film chce vlastně říct? Od nějakých tuláků se dostaneme k jako že posedlosti za každou cenu přežít? To spolu souvisí asi jako jazz s heavy metalem. Navíc o postavách se nic moc vlastně pořádně nedozvíme kromě pár povrchních detailů a znaků, ale nic o jejich charakteru. Některé postavy jen tak zmizí z děje. Na začátku filmu máme scénu, kde se chlápek nerozpakuje z kryokomory vyházet šest kolegů, snad by i sám skočil, ale uřvané děcko, které ho dohání k šílenství, to bude chránit? Ono hodně matkám v reálu jeblo, když jejich děcko neustále dny a noci řvalo, až je vyhodily z okna - a tady chlápek popraví kolegy, div ne sebe, ale ve vztahu k děcku je klidný? By mě zajímalo, jestli paní režisérka má vlastní dítě. A kde kurnik se vzal na lodi druhý skafandr přímo dělaný na tu holku, když na začátku zbyl skafandr jen jeden? A když se doktorka odpálila sama do vesmíru, jak to, že ji na začátku vyhazoval z kryokomory? A ten konec - předsmrtná představa? Takže to celé k ničemu nevedlo a ten život sakra neochránili? Tak o čem ten film teda byl? O smrti po všech možných snahách? Nihilismus? No, tak děkuji pěkně, fakt pozitivní. Nehledě na to, že se ten film dějově táhne jak sopel z nosu. (12.05.2019)