Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Možný protiklad mezi pohnutkami a jejich konečným dopadem vzrušuje odedávna. Jak se přihodí, že sebelépe míněné záměry přijdou vniveč, obrátí v nejhorší myslitelnou alternativu, kterou si nikdo ze zúčastněných nepřál? Na takové osnově je utkáno i historické drama Řád. V druhé půli 18. století, kdy se odehrává, již selhává dosavadní, přežilá epocha, ale ještě nevykrystalizovalo uspořádání nové, mezidobí probouzí jen nejistotu a zmatek. Z bezprizorně usídlené vojenské posádky uprchne voják a podaří se mu získat azyl v nedalekém ženském klášteře. Je za ním vyslána hlídka, aby jej opravila zpět k útvaru. Ve stísněných prostorách kláštera začíná hra o lidský život. Postava uprchlíka se přitom stává pouhým katalyzátorem probíhajícího dění, vyjednávání se odehrává mezi velitelem hlídky, matku představenou a tamním zpovědníkem. Každý podle svého uvážení, v závislosti na svých obavách i vnímání proměňující se situace usiluje, aby si neposkvrnil ruce krví. Jenže stupňující se řetězec nedorozumění a podsouvaných mylných výkladů posléze vede k rozhodujícímu střetu, z něhož není úniku a v němž selhává jakýkoli pokus o dorozumění. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (74)

sud 

všetky recenzie používateľa

Myslím, že za posledních 20 let u nás nevznikl lepší historický film (minimálně co se týče velkého plátna) než je "Řád". Málokdy se stává, že by mne strhly již titulky - přísaha, paruka a plameny orámovaná tři písmena mne uhranula. Po stránce příběhu (vždycky jsem měl hrozně rád příběhy, kde se někdo někoho snaží dostat a je v tom morální dilema), výpravy (kostýmy, zbraně), silných scén (poprava, odhalení zběha, závěr) a ani po stránce autorské (veliká škoda Petra Hvižďe) a herecké nemohu vytknout ani ň. Netypicky kladný Marek Vašut si postavu poručíka náležitě vychutnal a jde o jednu z jeho nejlepších rolí, Jana Preissová a Jan Tříska snad nedokáží být špatní a Jiří Zahajský předvedl snad největší kurvu celé své herecké kariéry. Zapomenutý šperk zapomenutého tvůrce. Nedoceněné dílo. 100%. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Píše se rok 1776. Dekrety císaře Josefa II. omezují moc církve a armáda je stále silnější. Svět se mění. A právě v tuto chvíli stojí proti sobě dva řády a jejich boj nemůže skončit jinak než špatně. Mladý ambiciózní režisér Petr Hvižď (tehdy se pohyboval na hranici třicátého roku života) si pro svůj celovečerní debut zvolil silné téma. Střet dvou rozdílných ideologií, které v zájmu své pravdy dokáží nakonec obětovat i hodnotu nejcennější: lidský život. O to tragičtější zůstává skutečnost, že soupeři jsou tu vlastně lidé, kteří by podle svého svědomí jednali jinak. Ale nejednají, nemohou, jedná za ně jejich řád a oni jen bezmocně přihlížejí zlu, jenž nelze odvrátit. Z Řádu je cítit jeho snaha sdělit cosi důležitého, ale nejde v něm o efektní exhibici, spíše o zaujetí. Režisér s rozmyslem představuje všechny strany budoucího konfliktu, vytváří situace a okolnosti, které v druhé polovině složí v obrazy a významy až mrazivého charakteru. Nelze samozřejmě přehlédnout jeden z největších kladů filmu, kterým je vynikající herecké obsazení. Podle logiky příběhu mu dominují výkony Marka Vašuta, Jany Preissové (tak hanebně málo využívané představitelky naší Thálie) a Jana Třísky, ale o něco působivěji vycházejí vedlejší postavy. Černým koněm je tu mladinká Andrea Elsnerová v roli novicky Barbory, které patří závěr filmu i morální vítězství. Ona je nakonec tou jedinou, která se dokáže vzepřít všeobjímajícímu a samospasitelnému monstru, dokonalému a nelidskému: řádu. Řádu, který poskytuje oporu slabým, řádu, který ochraňuje i ničí. ()

Reklama

Stanley 

všetky recenzie používateľa

Řád sám o sobě není vyloženě převratný a k dokonalosti mu chybí mnohé, ale rozhodně se jedná o neprávem zapomenutý filmový klenot, který svou kvalitou mezi českými historickými filmy ční velmi vysoko. To nejpodstatnější, o co ve filmu jde a co film nabízí (téma řešení morálních a lidských dilemat), je zde zpracováno skvěle. Vzpomněl jsem při sledování filmu na tento citát, který zápletku dokonale vystihuje: "Tam, kde je láska, nemůže být řád. Dokonalý řád by změnil svět v pohřebiště." (Anthony de Mello) ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Bezesporu film patří k tomu nejlepšímu, co nám česká devadesátá léta mohla nabídnout. Kostýmy jsou uvěřitelné, hercí nadmíru dobří (především právem zasloužený lev pro Janu Preissovou v roli matky představené, ale i Elsnerová, Tříska a Vašut potěší). Nechápu, proč je tento film tak opomíjený a zde tak podhodnocený. Další příklad toho, že ne všechny "modré" filmy musí být špatné. V českém filmu nenajdete lépe ztvárněné 18.století, bravo! ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Ty jo, tady Vašut ještě nemluvil úplně tím svým hrubým hlasem. Vážně, chvílemi jsem ani nepoznal, že to je Vašut. Ale k filmu - je to celkem zajímavé. Sice to je místy celkem nudné a dějově ne moc zvládnuté, ale zase je to dobré filmařsky, hlavně na české poměry. Ono to je celkově dobré i v rámci českých filmů, ačkoli devadesátky byly úspěšnější než současnost. Stojí za to, se na to podívat, ale na víc jak silné 3* to nevidím. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (7)

  • Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)
  • Pro film bylo z důvodu omezeného rozpočtu ušito pouze 5 vojenských uniforem. Scény s nastoupenou jednotkou byly natočeny za pomoci členů klubu vojenské historie. (Klot)
  • Autor Petr Hvižď původně napsal roli vojenského zběha s předpokladem, že ji bude hrát herec ve věku kolem 40-45 let. To mělo jednak reflektovat tehdejší dlouhodobou vojenskou službu (až doživotní), jednak mělo zdůraznit kontrasty mezi starým vojákem, novickou (Andrea Elsnerová) a mladým idealistickým důstojníkem (Marek Vašut). (Klot)

Súvisiace novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (viac)

Reklama

Reklama