Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Možný protiklad mezi pohnutkami a jejich konečným dopadem vzrušuje odedávna. Jak se přihodí, že sebelépe míněné záměry přijdou vniveč, obrátí v nejhorší myslitelnou alternativu, kterou si nikdo ze zúčastněných nepřál? Na takové osnově je utkáno i historické drama Řád. V druhé půli 18. století, kdy se odehrává, již selhává dosavadní, přežilá epocha, ale ještě nevykrystalizovalo uspořádání nové, mezidobí probouzí jen nejistotu a zmatek. Z bezprizorně usídlené vojenské posádky uprchne voják a podaří se mu získat azyl v nedalekém ženském klášteře. Je za ním vyslána hlídka, aby jej opravila zpět k útvaru. Ve stísněných prostorách kláštera začíná hra o lidský život. Postava uprchlíka se přitom stává pouhým katalyzátorem probíhajícího dění, vyjednávání se odehrává mezi velitelem hlídky, matku představenou a tamním zpovědníkem. Každý podle svého uvážení, v závislosti na svých obavách i vnímání proměňující se situace usiluje, aby si neposkvrnil ruce krví. Jenže stupňující se řetězec nedorozumění a podsouvaných mylných výkladů posléze vede k rozhodujícímu střetu, z něhož není úniku a v němž selhává jakýkoli pokus o dorozumění. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (73)

majo25 

všetky recenzie používateľa

Historická dráma s množstvom filozofických načrtnutí, pričom nie všetky vychádzajú z biblie. Má to gradovaný príbeh, historické zasadenie mapujúce dobu zmenšovania cirkevných práv a kupodivu aj pár dobrých hereckých výkonov - napríklad nedávno umrelého Třísku v roli charizmatického kňaza, ale i mladého Vašuta. Spracovanie síce pendluje medzi kinofilmom a televíznym snímkom a kamera sa lepšie cíti skôr v interiéri, ale to príbehu až tak neuberá na zaujímavosti. ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Bezesporu film patří k tomu nejlepšímu, co nám česká devadesátá léta mohla nabídnout. Kostýmy jsou uvěřitelné, hercí nadmíru dobří (především právem zasloužený lev pro Janu Preissovou v roli matky představené, ale i Elsnerová, Tříska a Vašut potěší). Nechápu, proč je tento film tak opomíjený a zde tak podhodnocený. Další příklad toho, že ne všechny "modré" filmy musí být špatné. V českém filmu nenajdete lépe ztvárněné 18.století, bravo! ()

Reklama

Maq 

všetky recenzie používateľa

Na filmu je až příliš znát, že nás chce vychovávat a poučovat. Konflikt povinnosti a lidskosti je zasazený do u nás nepříliš populární doby „temna“. Téma velké, ale zpracování charakterů je šablonovité a jejich didaktické dialogy nesnesitelné. Literární úroveň Karla Maye. Lze schválit jako film pro mládež. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Píše se rok 1776. Dekrety císaře Josefa II. omezují moc církve a armáda je stále silnější. Svět se mění. A právě v tuto chvíli stojí proti sobě dva řády a jejich boj nemůže skončit jinak než špatně. Mladý ambiciózní režisér Petr Hvižď (tehdy se pohyboval na hranici třicátého roku života) si pro svůj celovečerní debut zvolil silné téma. Střet dvou rozdílných ideologií, které v zájmu své pravdy dokáží nakonec obětovat i hodnotu nejcennější: lidský život. O to tragičtější zůstává skutečnost, že soupeři jsou tu vlastně lidé, kteří by podle svého svědomí jednali jinak. Ale nejednají, nemohou, jedná za ně jejich řád a oni jen bezmocně přihlížejí zlu, jenž nelze odvrátit. Z Řádu je cítit jeho snaha sdělit cosi důležitého, ale nejde v něm o efektní exhibici, spíše o zaujetí. Režisér s rozmyslem představuje všechny strany budoucího konfliktu, vytváří situace a okolnosti, které v druhé polovině složí v obrazy a významy až mrazivého charakteru. Nelze samozřejmě přehlédnout jeden z největších kladů filmu, kterým je vynikající herecké obsazení. Podle logiky příběhu mu dominují výkony Marka Vašuta, Jany Preissové (tak hanebně málo využívané představitelky naší Thálie) a Jana Třísky, ale o něco působivěji vycházejí vedlejší postavy. Černým koněm je tu mladinká Andrea Elsnerová v roli novicky Barbory, které patří závěr filmu i morální vítězství. Ona je nakonec tou jedinou, která se dokáže vzepřít všeobjímajícímu a samospasitelnému monstru, dokonalému a nelidskému: řádu. Řádu, který poskytuje oporu slabým, řádu, který ochraňuje i ničí. ()

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Na české poměry nic více než průměrně dobrý film, dotýkající se duchovní problematiky, konkrétně konfrontace poslušnosti a svědomí. V bezbožecké postmoderní Evropě pointa příběhu samozřejmě preferuje svědomí před poslušností řádu, jak jinak. Všechny oficiální postavy, zastupující katolickou církev, jsou zde ukázány jako negativní (kněz v podání Třísky, který se daleko více hodí spíše na kata v Brabcově Máji), či dobré, ale pomýlené (matka představená v solidním podání Jany Preissové či novicky Barbory, hrané Andreou Elsnerovou). Jak jinak. Závěr pak, kdy novicka na začátku mše svaté demonstruje svůj odchod z kláštera klarisek, přičemž modlitbou Otčenáše se hlásí k subjektivně a individualisticky pojaté víře, vysloveně relativizuje řeholní život. Myslím, že tento film by mohl vzniknout klidně i za komunistů, neboť je v podstatě "pokrokový" a vyhovuje nejen osvícenským, ale i demoliberálním požadavkům. Za povšimnutí stojí poměrně hrubá chyba ve výpravě filmu (odborným poradcem byl premonstrát Norbert Zeman), když pozdně barokní kněz slouží mši sv. v ornátu z konce 19. nebo začátku 20. století. A za zamyšlení stojí skutečné historické paralely, kdy kláštery za 2. světové války skrývaly Židy - zde také porušovaly své předpisy, aby zachránily lidský život (viz např. film Šarlatový a černý). ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (7)

  • Pro film bylo z důvodu omezeného rozpočtu ušito pouze 5 vojenských uniforem. Scény s nastoupenou jednotkou byly natočeny za pomoci členů klubu vojenské historie. (Klot)
  • Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)
  • Filmovanie prebiehalo v Uherčiciach a Broumove. (dyfur)

Súvisiace novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (viac)

Reklama

Reklama