Moulin Rouge

70%. Moulin Rouge Baze Luhrmanna je jedním z mých nejmilejších filmů, proto jsem po stejnojmenné knize od Pierra La Mure sáhl hned, jak jsem ji v knihovně v létě 2007 objevil. A byla úžasná, přinesla mi neuvěřitelně hluboký zážitek. Když jsem pak zjistil, že podle ní byl natočen i film, následující rok jsem se jej snažil sehnat. Jak už se dalo čekat... kniha byla mnohem lepší. Což ovšem neznamená, že by Hustonovo Moulin Rouge nebyl dobrý film... (24.04.2008)

O  Henrim de Toulouse-Lautrecovi vznikl později třeba film Lautrec, který je tomuto dost podobný. Jak už z názvu vyplývá John Huston film postavil především na obrazech za slavného podniku, aby vykreslil, jak a v čem se utápěl slavný malíř. Mohl být ještě větší a slavnější malíř, ale ta nehoda změnila vše. Nebo právě naopak. Opět nahlížíme pod pokličku tehdejší společnosti a konvencím, do níž Lautrec nezapadal ani vzhledem ani chováním. A on se chtěl odlišovat, způsoby tedy určitě. Možná, že i na truc všem posměváčkům nebo Bohu samotnému. Zajímavé je, že i tak měl plno žen, tehdy zkrátka umělci byli v kurzu. José Ferrer je ve své roli skvělý, ale nemyslím, že by byl lepoší nebo horší než Régis Royer. (28.02.2024)

"A rodina ho proklíná/a dobrej konec nečeká/ Toulouse- Lautreca." K Hustonovu filmu mě přivedla nedávná četba románu Irvinga Stonea Žízeň po životě, kde text nabral spád až s příjezdem Vincenta van Gogha do Paříže a setkáním s kolegy malíři, včetně Toulouse- Lautreca.  Ostatně, narážka na van Gogha se v Moulin Rouge objevuje. Montmartre, tančírny, nevěstince, koňak, absint a vnitřní bolest fyzicky znetvořeného umělce- neprávem opomíjený film, jehož literární předlohu si budu muset přečíst. (29.01.2023)

"Why couldn't you be tall and handsome?" "Two more of these and I shall be."     Životopisná dráma o významnom francúzskom maliarovi (Henri de Toulouse-Lautrec), ktorého stretol dosť nešťastný osud. Historické filmy veľmi neobľubujem, väčšinou ma trochu odrádzajú svojou zatuchnutosťou, v tomto prípade ma ale dokázal upútať tak Henriho životný príbeh, ako aj jeho výtvarné stvárnenie (pekné zapracovanie Henriho obrazov) a predovšetkým vierohodné zobrazenie dobových reálií Paríža koncom 19. storočia. Mal som tak možnosť okúsiť poklesnutú zábavu v preslávenom kabaretnom podniku, nadýchať sa atmosféry rozličných parížskych štvrtí, dozvedieť sa niečo o vtedajšom spôsobe svietenia, či tlačiarenských technikách. Henri je vykreslený ako inteligentný človek a talentovaný umelec, ktorý v hĺbke duše túži po láske, ale navonok sa jej urputne bráni, aby sa vyhol sklamaniu. Do jeho života vstupujú hneď dve osudové ženy, ktoré ani nemôžu byť od seba odlišnejšie (jedna je príšerná mrcha, tá druhá skvelá a múdra žena).     "One should never meet a person whose work one admires. What they do is always so much better than what they are." (07.08.2023)

Nevidím jedinú vec (okrem Collette Marchand), ktorá sa na tomto filme môže niekomu páčiť. Všetky scény bet Marchand sú neuveriteľne nudné a koniec filmu je neuveriteľne oslobodzujúci pocit. Nezvyknem často ísť proti prúdu, ale tu sa ináč nedá. Jednoducho nepodarený film. A vlastne ani celkom neviem, prečo zaokrúhľujem nahor... 30% (07.08.2011)