Kráľov nesúhlas

Apríl, pred už pomerne dávnymi, takmer, s prichádzajúcimi 77. rokmi, bol v Nórsku jednak taktiež mrazivý z dôvodu počasia, ale mrazivý i zo spôsobu, ako sa k nim Führer a spol. chovali, správali, treba doplniť, že bol rok 1940, a práve prebiehala druhá svetová vojna, ktorá bola v plnom prúde... Vláda abdikovala, čiže Vidkun Quisling prišiel, ako náruživý kolaborant do vlády po ráznom štátnom prevrate, a úzko spolupracoval s nacistami, nórskemu kráľovi Haakonovi siedmemu sa to pochopiteľne všetko nepáčilo, utiekol, nechcel sa za žiadnych okolností poddať nemeckým požiadavkám, alebo nemecký veľvyslanec v Osle, Curt Bräuer, asi vôbec jediný Nemec v Nórsku, ktorý chcel zažehnať a ustáliť situáciu. On sa stretol s kráľom, a to je najlepšia pasáž vo filme, ale skôr by som to vysvetlil tak, že samotná príprava na JEDNANIE, je strhujúcejšia, ako očakávaný DIALÓG..., ten by si zaslúžil kvalitnejšie prevedenie, lebo je bujdošský. Je to taký diplomatický film, zo strany húževnatého veľvyslanca, ktorý musí plniť rozkazy od najvyššieho, a škoda je tej roztržitej kamery, ktorá obľubuje neustále ostrenie, aj samotný ZOOM, že toto je v podstate najväčší kaz, ktorý mi najviac vadil ! Pripadalo mi to, že kameraman chce zachytiť všetko, alebo nič, a tak pozorujem KOPEC nedotiahnutých záberov ! Réžia bola dobrá, ale nie sústredená, ale aj tak sa jedná o zaujímavý pohľad, čo prebiehalo v „troch horúcich dňoch” , jednak som si to užíval, aj vďaka Karlovi Markovicsovi, alebo ak chcete, kultový Štoky, z „legendárneho” seriálu Komisár Rex, ktorý predvádza naprosto pozoruhodný herecký výkon, a tak zatieňuje i samotného kráľa, alias Jespera Christensena. Dal som síce štyri hviezdičky, ale s výkričníkom, pretože celé to znovu absolvovať, by som asi zrovna moc nechcel, ale Štoky, je vôbec jediný dôvod, prečo by REPETE pripadalo do úvahy... PS : Oceňujem úvodné, dobové, čiernobiele zábery, ktoré diváka spoľahlivo pripravia na vskutku depresívne dianie... (18.03.2017)

Toto je taký Nórsky veľkofilm z ťažkého historického obdobia, ktorý je viac komornou drámou ako rozsiahlou filmovou vojnovou freskou. Odohráva sa prakticky iba v troch dňoch, keď sa rozhoduje o osude Nórska za druhej svetovej vojny. Neutralita alebo okupácia? Vojnových scén je málo, príbeh sa sústreďuje na rozhodnutie kráľa Haakona VII., ako sa zachovať v ťažkej situácii. Réžia filmu je dobrá, ale najväčšou prednosťou sú výkony hlavných predstaviteľov. Oceňujem scénu, kedy Nemecký veliteľ povedal inému Nemcovi, že prečo Nóri útočia, keď im chceme len pomôcť v ich štátnej suverenite. Veľmi dobrý snímok, ale nečakajte veľa vystrelených nábojov. (07.01.2020)

Norové prostě se svými malými velkými velkofilmy lepší asi nebudou. Vše natočí precizně, historicky přesně, ale pokaždé tomu chybí nějaké hlubší emoce. Všechno v tomto filmu je tak hrozně chladné, že se těžce hledá postava, která by byla v popředí. V tomto případě můžu říct, že herecky na tom nejlépe byl Karl Markovics, který kde se objeví, tam prostě září. Škoda, že se svojí rolí stál na druhé straně barikády...což se vlastně od něj, jakožto od německy mluvícího, dalo i čekat. Zajímavý, ale místy zbytečně zdlouhavý a nudný film, natočený ale kvalitní skandinávskou formou. (29.04.2018)

„Vždycky existují jiná řešení, ale jsou správná?“ Nahlédnutí do období 2. světové války tentokrát s přesahem do dějin Norska, nás zavede do zapeklitě bolavé situací, jíž norský král v roce 1940 nedobrovolně čelil. Byl jsem v o tom větší napětí, že jsem do těchto norských dějin nahlédl snad úplně poprvé a vůbec jsem neměl tušení, kam až se celá tato situace ve střetu s nacistickým Německem vyvine. Ale on má v sobě film i napínavě ponurou atmosféru, kterou naštěstí nezkazí ani fádní nemelodická hudba. Vysokou úroveň filmu včetně myšlenkového poselství zaručila hlavně spousta výborných dialogů, které rozpracovávají uvažování nad jednáním v takto náročné politické situaci do hloubky, včetně témat zodpovědnosti vladaře za stát a národ či spravedlivého postupu v demokratickém zřízení. Z příkladné cesty statečnosti vládnoucího krále a jeho spolupracovníků přes politické dilema, kde neexistuje závazně správné řešení a na jejím konci trpká a později i šťastná vyústění, si divák rozhodně má co odnést.. Zdařilé zpracování jedné kapitoly z vybrané národní historie na tradiční způsob. [80%] (25.09.2022)

To je paráda. Ani ne tak filmařsky, je to spíše odvedeno dobře řemeslně, ale obsahově mě to zcela pohltilo. Vnitřní dilema nejvyšší osobnosti státu při rozhodování, zda v mezní situaci národa a státu obětovat životy, anebo sebeúctu, je nám v Česku tak blízké, až to řeže do živého. Norský král se rozhodl, jak mu my, kteří jsme v podobné situaci měli na jeho místě Beneše, pro mne naprosto obdivuhodně. (05.11.2017)