Réžia:
Erik PoppeKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Jesper Christensen, Anders Baasmo Christiansen, Karl Markovics, Tuva Novotny, Arthur Hakalahti, Andreas Lust, Katharina Schüttler, Ketil Høegh (viac)Obsahy(2)
Snímek Králův nesouhlas je inspirován skutečným příběhem o třech dramatických dnech v dubnu roku 1940, během nichž dostane norský král od německých ozbrojených sil nepředstavitelné ultimátum – buď se vzdá, nebo zemře. S nacistickými vojáky v patách je královská rodina nucena uprchnout z hlavního města. Korunní princezna Märtha se v nejlepším zájmu rodiny rozhodne opustit s dětmi Norsko a hledá útočiště ve Švédsku, zatímco král Haakon a korunní princ Olav utečou do malé zemědělské oblasti nedaleko Elverumu, kde se střetnou s Němci. Po třech dnech, kdy se zoufale snaží vymanit z jejich spárů, učiní král Haakon finální rozhodnutí. Odmítne kapitulovat, i kdyby za to měl nejen on, ale i jeho rodina a mnoho dalších Norů zaplatit životem. (HBO Europe)
(viac)Videá (6)
Recenzie (48)
Toto je taký Nórsky veľkofilm z ťažkého historického obdobia, ktorý je viac komornou drámou ako rozsiahlou filmovou vojnovou freskou. Odohráva sa prakticky iba v troch dňoch, keď sa rozhoduje o osude Nórska za druhej svetovej vojny. Neutralita alebo okupácia? Vojnových scén je málo, príbeh sa sústreďuje na rozhodnutie kráľa Haakona VII., ako sa zachovať v ťažkej situácii. Réžia filmu je dobrá, ale najväčšou prednosťou sú výkony hlavných predstaviteľov. Oceňujem scénu, kedy Nemecký veliteľ povedal inému Nemcovi, že prečo Nóri útočia, keď im chceme len pomôcť v ich štátnej suverenite. Veľmi dobrý snímok, ale nečakajte veľa vystrelených nábojov. ()
Líbilo se mě, že na místo velkolepých válečných scén se film věnuje spíše dialogové složce a komornímu způsobu vyprávění a já Norům jejich krále jen tiše záviděl, protože my jsme tady ve stejné době měli pána, jemuž nemůžu přijít na jméno a který tuze rád svou zem vydával do spárů těch největších grázlů. ()
Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. ()
Nóri sa po Dánoch tiež rozhodli zfilmovať svoje hektické dni pred i počas nemeckej invázie. Úplne ideálne by bolo pozrieť si tesne pred týmto filmom dánsky 9. April . Film sa odohráva presne v tých dňoch a o Dánsku tam padne tiež zopár viet. Kvalita filmu je fajn, ale výhrady by som mal k samotnej postave kráľa, ktorá je dosť nevýrazná. Podstatne lepšou a zaujímavejšou postavou je nemecký veľvyslanec, ktorého výborne zahral aj u nás dobre známy rakúšan Karl Markovics. Kráľove "nie" mi prišlo v tom zmätku ako prázdne a bezvýznamné gesto. Všetci vládny predstavitelia zmizli, nikto nevedel kde sú, národ nevedel čo sa deje a právom sa pýtal čo bude s nami. Ministri a velitelia armády situáciu podcenili a nepripravený nemohli čeliť tlaku nemeckej armády. Kráľova hrdosť trvala iba tri dni...Niekedy je jednoduchšie priznať porážku a nepripravovať svojím zlyhaním a zlyhaním vlády o život ďalších nevinných. Toť len môj skromný osobný názor. Film ok. 80%. ()
To je paráda. Ani ne tak filmařsky, je to spíše odvedeno dobře řemeslně, ale obsahově mě to zcela pohltilo. Vnitřní dilema nejvyšší osobnosti státu při rozhodování, zda v mezní situaci národa a státu obětovat životy, anebo sebeúctu, je nám v Česku tak blízké, až to řeže do živého. Norský král se rozhodl, jak mu my, kteří jsme v podobné situaci měli na jeho místě Beneše, pro mne naprosto obdivuhodně. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (3)
- Když král Haakon VII. (Jesper Christensen) 11. dubna 1940 prchá v Nybergsundu před německým náletem do lesa, ve filmu se v 1:58:26 mihne fotograf, který krále a ostatní prchají fotí. Tato fotografie opravdu existuje, je ke zhlédnutí na stránkách norské královské rodiny. (bllm)
- Německou lodí, která byla norskými obránci potopena v Oslofjordu, byl těžký křižník Blücher (vlajková loď kontraadmirála Oskara Kummetze, velitele invazní skupiny V), který zasáhlo nejméně 20 granátů ráže 280 mm (pevnost Oscarsborg), 150 mm (baterie u Drobäku) a 2 torpéda (torpédová stanice Kaholm). Němci ztratili asi 1 200 mužů, kromě námořníků z posádky křižníku šlo i o vojáky 163. pěší divize, kteří se měli vylodit v Oslu. Poškozen byl i těžký křižník Lützow a německý svaz musel od proplutí k hlavnímu městu upustit. (Necrotongue)
Reklama