Niť z prízrakov

Daniel Day-Lewis když už se pro nějakou filmovou látku rozhodne, absolutně se jí odevzdá. I jeho postava se nechává naplno pohltit prací. Jsme v poválečném období a jeho přecitlivělému návrháři šatů pro smetánku vyhovuje staromládenecký život. Na praktické záležitosti má sestru (i milenky dokáže odstranit, když bratra omrzí), on coby chladný profesionál ctí své rituály a okolí respektuje jeho výstřední chování, pedantství a náladovost. Do toho ovšem vstoupí umanutá dívka, která má své kouzlo. Bude další v řadě? Nebo zabojuje svéráznými zbraněmi? Zkrocení nesnesitelného muže má Paul Thomas Anderson detailně naplánované, jeho režie je soustředěná a tak nějak jiná. Ale vypravěčsky soudržná, což je pro mě důležité. Někomu tak sedne to, že neřeší jiné motivy, nikam neuskakuje. Potěší kamera, kostýmy i atmosférická hudba Jonnyho Greenwooda, nejvíc ovšem dle očekávání Daniel Day-Lewis, který se pyšní třemi Oscary (přitom hraje sporadicky a možná už nikdy nebude). On je hlavním stavebním kamenem i jemným prvkem nesourodého soužití v příběhu o odhodlání, ovládání, obětování i detailech vztahu, které jsou pro mnohé nepodstatné. Přešlapy a kompromisy k lásce prostě patří. Složitou osobnost, sobeckou i citlivou, vystihl bravurně. Mimochodem dámy mu zdatně sekundují. Dle mého divácky vlídnější než předchozí dva kousky PTA. (19.02.2018)

Dlouho, opravdu dlouho nepamatuji tak ladně plynoucí film. P.T. Anderson je Umělec, Day-Lewis předvádí nesnesitelnou lehkost herectví, Vicky Krieps je obrovský herecký objev a ta hudba, ta geniální hudba, ladí k filmu stejně jako Woodcockovy šaty k ženám. To, jak příběh vygraduje a cynicky se zakončí, to byla pastva pro moje smysly a černohumornou duši. Fantastický zážitek. (12.04.2018)

Nevím, co je větší přírodní úkaz. Jestli Nit z přízraků jako taková, nebo Anderson, který si tady na vysoké úrovni zajistil režii, scénář i kameru... Tenhle film jednoduše boří vše, na co jsme byli v současné kinematografii zvyklí. Člověk má chvíli pocit, že kouká na komplexní drama o vztahu dvou lidí, které se na oko tváří jako Pigmalion (My Fair Lady), ale ve skutečnosti odkrývá úplně jiné stránky lidského života. Náhle se však všechno s ladnou elegancí obrátí až k tragikomedii, která je úžasně nenásilná a až děsivě přirozená. Pokud máte někdy letmý pocit, že byste se mohli nudit, vykreslí se před vámi "zčistajasna" tato složitá struktura vjemů a pocitů, která diváka zaručeně vyvede z míry. I tak... Nakonec pět hvězd dát nemůžu, protože někdy se komplikovanost projevila až moc pozdě. (31.01.2018)

♫ Když si oslizlou pizdu vezme cáknutý chuj, pak maj jedinej záměr - znudit tě xmrti stůj co stůj. Celej film jen tak sedí a hubou kydají hnůj, když si oslizlou pizdu vezme cáknutý chuj. ♫ Tak, velkohubí sebemrskačští artoví hnědopichové se již řádně vycákali a myslím, že je akorát tak čas na názor soudného heterodiváka, který se domnívá, že film má plnit zejména svou elementární funkci, kterou je zábava. A tou dvouhodinové sledování unylého autistického vycukávání nějakého nabubřelého přitepleného potrata, co sem tam pooooooomalinku šije hnusným starým bábám pytle na brambory, aby vypadaly ještě starší a hnusnější, rozhodně není! Prostě dokonalé krmivo pro pozéry, perverzní masochistické nudofily a otravolály, no a samozřejmě pro všechny ty obvykle beznázorové přikyvovače samozvaných odborníků, co se raději uotravují xmrti, než aby přiznali, že to byla manýristická hemoroidogenní velesračka, navíc citlivě doplněna mimořádně odrhovacím sluchožravým klavírem z němých grotesek, ze kterého vám po půl hodině začnou po celém těle naskakovat mokvající puchýře. Velesračka zcela bez děje, pojednávajíci ve vyfetlých, rádoby psychologických etudách pouze o tom, jak si snobský aspergerální retardér nabrnknul sice vypatlanou, avšak cílevědomou servírku, a ta mu způsobuje zcela nezáživné záchvaty kokotismu. Ale co taky čekat od osvědčeného komatizéra Endrzna! Ovšem zahráno je to samozřejmě excelentně! Danek Den deklaroval, že už na to sere a že je to jeho úplně poslední uspávačka hadů, proto se na ni nebývale pečlivě připravil. Počítám, že si v rámci Stanislavského metody před natáčením nějakou tu psychózu schválně skutečně uhnal, a i ta neméně skvěle kundující mu ohyzdná pypka se snad jako iritující piča už musela narodit. Takže, pokud zrovna po projekci nemilujete krvavé stopy chrupu po celém těle, pročež děkujete spotřební elektronice, že jste se tou nudou nakonec neukousali, neboť jste měli zrovna v mobilu totálně záživnou fotku tmy v prdeli, kterou jste mohli s nebývalým zájmem celou tu dobu nadšeně analyzovat, zabavíte se daleko lépe, když si místo toho pustíte na zem pár porcelánových talířů a budete se po nic dvě hodiny bosky procházet. (20.02.2018)

Další skvěle zrežírované umělecké dílo mistra za kamerou a mistra před kamerou. Scény věnující se řemeslu hlavní postavy jsou natočeny až hypnotickým způsobem, na obrazovce se toho nemusí dít mnoho, a přesto to působí uhrančivě. Líbí se mi, jak neobvyklé chování a strojená mluva vyšinutých hlavních postav dokáže v podání Paula Thomase Andersona působit vlastně "přirozeně", anebo při nejmenším naprosto pochopitelně. Nit z přízraků je jiný svět, který má vlastní pravidla... 8/10 (11.02.2018)