Niť z prízrakov

Spolupráca fenomenálneho britského herca Daniela Day-Lewisa a kalifornského režiséra, scenáristu a producenta Paula Thomasa Andersona, mi pripomína inú, podobnú, legendárnu dvojicu, t. j. Humphrey Bogart a John Huston, a s ich bravúrnym Pokladom na Sierra Madre, pričom podotýkam, že si títo dvaja borci sadli k spoločnému stolu viackrát, tým chcem naznačiť, že spred desiatich rokov sa nepodarilo s plnými dúškami naviazať na výnimočnú Čiernu krv, ktorú mnohí považujú za úplný majstrovský film, čo si zaslúži porovnávať sa so slávnym Občanom Kaneom... Démonický Daniel Plainview je chlapík, ktorého by som asi nikdy v živote nechcel stretnúť, a réžia P.T.A. mi jasne dáva dostatočne na zreteľ, že to intenzívnejšie a sugestívnejšie podtrhuje, a ak by som si mal vybrať medzi „fantómovým vláknom” , áno, tak sa dá voľne preložiť názov najnovšieho snímku Andersona a týmto spomínaným filmovým projektom z roku 2007, kde sa po prvýkrát stretli, neváham ani na mikro stotinu sekundy, a rýchlosťou svetla volím to, čo po celý čas naznačujem... Ale tým nechcem povedať, že módneho návrhára Reynoldsa Woodcocka z povojnového Londýna, by som načisto zavrhoval. Keď sa zakaždým objaví Dano v novom filme, tak to je UDALOSŤ danej sezóny. Ako trebárs Stanley Kubrick nakrútil nový film. Dá sa povedať, že obidvaja sú, boli zriedkaví tvorcovia, tak o to väčšia intenzita nadšenosti. Okolo tejto postavy sa väčšinou pohybujú samé ženy, kde dve z nich zohrávajú kľúčovú úlohu. Jedna je jeho sestra Cyril, ktorá potrebuje mať vo všetkom dokonalý prehľad, má určitú kontrolu nad svojim bratom, a druhou bude Alma, servírka z kaviarne, ktorú tam Reynolds zbalil. Chce ju na chvíľu využiť, pohrať sa s ňou, ako s dajakou hračkou, a potom ju odhodiť, ako špinavú handru, ale postupom času zisťuje, že to nebude také jednoduché. Alma je neodbytná, pomocou šikovnej metódy ho zmanipuluje, aby sa stal totálne poddajným... / Trojica hereckých výkonov, je na vysokej úrovni, okrem Daniela, sú excelentné i Lesley Manville, ako jeho pokrvná príbuzná, a taktiež „právoplatná manželka” Alma. Naprosto fascinujúce sú KOSTÝMY, ktoré nikdy nezlezú zo záberu, tak isto ako Day-Lewis, ktorý si v podstate ukradol film sám pre seba, ktorý je zároveň jeho posledným. Normálne som mal pocit, že sa pozerám na Odviate vetrom, kde boli herci oblečení v pestrofarebných kostýmoch, ktoré až bili do očí, a pritom to v oboch prípadoch nepovažujem za vadu. Všimol som si, že P.T.ANDERSON nezavolal svojho dvorného kameramana Boba Elswita, a všetko si nasnímal úplne sám, a zvládol to na jednotku s hviezdičkou ! Používa zvláštne uhly kamery, ktoré mne osobne sú určite po chuti ! V celom snímku sa nesie taká nepríjemná atmosféra, mal som až zimomriavky, keď som hltal jeden záber za druhým, dal si na nich extra záležať, ale REPETE sa opätovne nekoná, aj keď „pozoruhodný” , je vhodný prívlastok pre film ! (17.02.2018)

Vynikající film, který je v některých ohledech výrazně anekdotický, aby mohl být v jiných komplexní. Zábavná, nevypočitatelná a přitom nezastřená hra. Zajímavé je i, jak PTA vůbec nepodléhá estetice módy, která není sofistikovaně krásným únikem a nádherné šaty, interiéry a make-upy jsou nahlíženy jako neutrální zabírané předměty. Zdůrazňovány jsou textury - ať lichotí, nebo ne. Chybí měkké světlo, které by zahlazovalo vrásky a nevhodné záhyby - nic v tom filmu není tak krásné, jak se snaží být. Což platí doslova o všem v něm. (30.01.2018)

Nit z přízraků je ukázkovým příkladem filmu s očividnými oscarovými ambicemi, což se mu daří hlavně díky přesvědčivým hereckým výkonům (Lewise, Krieps i Manville) a solidnímu námětu. Avšak i přes tyto kvalitní atributy mi na snímku osobně vadilo jeho až příliš rozvláčné tempo a absence více vypjatých scén, ke kterým scénář doslova vybízel. Herecky mě zaujala večeře ve dvou a blouznění v nemoci. Jsem si vědom toho, že jsem byl svědkem hereckého a dobře napsaného koncertu, nicméně jsem nebyl jeho tóny uchvácen a zaujat natolik, abych šel s hodnocením výš. (09.04.2020)

Anderson jako obvykle kombinuje smysl pro detail, rafinovaný scénář a precizní kompozice. Jeho kinematografické ohledávání kulturních rysů se odklání od amerického k britskému společenskému kontextu. Maniodepresivní prestižní módní návrhář Reynolds Woodcock (fiktivní postava i značka) se pohybuje mezi extrémy. Jeho sterilní přístup ke světu se povýtce vyznačuje perfekcionismem, s nímž nahlíží na ženy coby panenky na klíček, z nichž si vybírá ty zajímavé, pro které pak připravuje svoje vytříbené módní slupky. Z této umrtvující sterility jej libidem a životním elánem napájí svéhlavá múza Alma, a to paradoxně nejsilněji tehdy, když jej destruktivně dovádí k hranici smrti (žena=travička). Reynolds pouští ženy k vodě ze dvou důvodů - když se mu nepodřizují a když se mu podřizují. Zdánlivě neřešitelná situace má ovšem řešení v dynamické rovině... (06.02.2018)

Zpočátku mě to nebavilo a uvažoval jsem, zda z kina odejít. Nakonec jsem vydržel, protože jsem si říkal, že Paul Thomas Anderson přece nemohl natočit špatný film. A ono mě to do sebe skutečně nakonec vtáhlo - mj. díky bezchybnému obsazení a dokonalým hereckým výkonům - Daniel Day-Lewis a Vicky Krieps v hlavních rolích jsou oba neuvěřitelně skvělí (každý z nich jiným způsobem) a mimořádně přesvědčiví. Ocenil jsem i úchvatnou kameru, super soundtrack, pomalé tempo i samotný námět. Film delikátních filmařských kvalit, který mě zasáhnul podobnou silou, jako režisérovy předchozí snímky - i Nit přízraků pro mě byla velmi silný divácký zážitek. Pouze mi moc nesedl závěr snímku, který mi tam subjektivně prostě neseděl a přišel mi odchýlený od logiky zbytku filmu. 130 minutová stopáž naopak za mě nebyla problém. (31.01.2018)