Najtemnejšia hodina

Vynikající Gary Oldman (pod maskou se vůbec neztrácející, naopak hrající nejen očima, ale i hlasivkami, všemi bradami a tak dále) a další herci v čele s Kristin Scott Thomas a Benem Mendelsohnem, Wrightova režie vyšperkovaná řadou atraktivních záběrů... A občas bohužel tak trochu nudný scénář s poněkud lacinou scénou v metru, která by nebýt Oldmana působila ještě hůře. Přiznám se, že jsem od Nejtemnější hodiny čekal "druhého Lincolna", námět je přece jenom velmi podobný, ale i když jsem se ho nedočkal, byly to rozhodně dobré dvě hodiny. (16.01.2018)

Úplně vzorový oskarový drama. Kdyby se film objevil na scéně kdykoliv jinde, ale on se musí v kinech objevit na začátku ledna, kdy do kin chodí Oskarovky. Okatější to prostě bejt nemohlo. A samozřejmě, že Gary Oldman je tady boží. A o to víc je fascinující, když ho znáte z filmů jako Ztraceni ve vesmíru, kterej už je starej dvacet let, a pak si tu střihne roli Winstona Churchilla. Samozřejmě si ji střihnul tak, jak kdyby Winstona hrál samotnej Winston. To ale standardně přehluší všechno ostatní. Jako vždycky u podobných filmů. (31.01.2018)

Je fascinující, že má někdo potřebu natočit tenhle film odpovídající zcela rétorice válečné propagandy prostě pro potěchu z toho patosu a sebedojímání zřejmě bez vědomého politického záměru. Wright každopádně po fiasku Pan zařadil zpátečku a nabídl solidní drama bojující vší silou proti statickému, repetitivnímu scénáři - a úspěšný je v tom tak napůl. (10.01.2018)

"Please tell the Privy Seal that I'm sealed in the privy and I can only deal with one shit at a time." ____ Asi nejlepší britská tragikomedie o obezitě za několik posledních let - teprve až v druhý řadě jde o solidní snímek, který mapuje nejzásadnější životní etapu pana Buldočího xichta - přestože interpretace jako taková je vykalkulovaná a sentimentální, je primárně odlehčená, optimisticky laděná, a především pak stravitelná - a přesně takovéhle prototypy biografií by měly vznikat. Gary Oldman ztvárnil svou roli vskutku bravurně, ač častokrát velice afektovaně - ale Zlatýho plešounka bych mu nedal ani za peňáze. Žánr historických filmů sice není mým šálkem ovocnýho čajíčku s mlíkem o páté - navíc pod taktovkou Joea Wrighta, jehož tvorba není nijak ostentativně výrazná - ale tohle mě kupodivu bavilo.... VERDIKT: 7,2 dvojbradek určených pro liposukci z 10 (24.07.2020)

Kdyby Joe Wright dokázal vyprávět stejně efektivně, jak efektně režíruje, šlo by o mnohem méně bolestivou diváckou zkušenost. Ambiciózní britský filmař se bohužel opět projevuje jako velký kýčař, pro kterého je hlavní, aby každá scéna stůj co stůj dobře vypadala a nenudila, ne aby měla smysluplnou náplň a byla nějak nápomocná vyprávění. Vizuální gimmicky jako jsou záběry z ptačí perspektivy, zpomalené záběry nebo velké detaily vteřinové ručičky působí hlavně jako projevy skoro panické obavy ze všednosti, kterou bych čekal spíše u debutujícího tvůrce, snažícího se předvést, co všechno se naučil na filmové škole. Docela obyčejné scény, spoléhající se jen na dobře zvolenou kompozici a Oldmanovo herectví (velmi solidní, ale pořád musíte myslet na to, že sledujete štíhlého herce pod tlustou maskou), jsou přitom mnohem působivější, neboť v nich myšlenky nepřekrývají efekty. Kromě občasných vítězství formy nad obsahem film doplácí na nevyrovnaný rytmus (po svižné první hodině se tempo před operací Dynamo výrazně zpomaluje), zjednodušování historie na klíčová rozhodnutí velkých a neomylných mužů, zoufalý nedostatek soudnosti (i kdyby scéna v metru vycházela ze skutečnosti, nic to nemění na faktu, jak strašlivě nepřesvědčivě je vystavěná a napsaná - něco tak blbého nepamatuji ani z britských meziválečných propagandistických filmů, kam by to patřilo spíš) a urážlivou návodnost. Ten film nám skrze vedlejší postavy (zejména vyjukanou sekretářku) neustále sděluje, jak máme na Churchilla pohlížet, co si o něm máme myslet, abychom snad nezačali pochybovat o jeho genialitě. Špetku uvěřitelnosti v sobě mají akorát scény Churchilla s manželkou, které scénář nepředepisuje, aby jen žasla nad jeho pronikavým intelektem a smála se jeho bonmotům. Sebelepší práce herců a maskérů (a návrhářů kostýmů a architektů) bohužel nedokáže zachránit to, co zanedbal scenárista (Anthony McCarten napsal i Teorii všeho, trpící podobnými nedostatky) a režisér. Nejtemnější hodina je prázdná, naivní a falešná lekce patriotismu, která se dvě hodiny klopotně dobírá ke stejnému sdělení, které dokázal Christopher Nolan s mnohem větší úderností shrnout do posledních deseti minut Dunkerku. 45% (11.01.2018)