Najtemnejšia hodina

Darkest Hour som si užil všetkými dúškami, avšak na plné hodnotenie ma bohužiaľ až tak hlboko nezasiahol. Miestami mi bohužiaľ snímka prišla nasilu heroická až vrcholne patetická, no na druhej strane, väčšinu prejavov som si skutočne vychutnal. Film v konečnom dôsledku hodnotím nadpriemerne a Oldmanovi samozrejme dávam veľký palec hore. (28.01.2018)

Rok 2017 přinesl zajímavě propojenou trojici filmů: Dunkirk, Nejtemnější hodina a Churchill. Tři filmy spojené tématem druhé světové války a jedné z jejich největších osobností. První dva jmenované dokonce mohou fungovat jako doplňkové filmy. Nolanův Dunkirk vypráví o klíčové operaci války z pohledu vojáků uvězněných na pláži v Dunkirku, kteří si zoufají, proč pro ně z domova nepošlou pomoc. A Wrightova Nejtemnější hodina osvětluje politické pozadí. Trochu ironicky ale Dunkirk Wrightovu filmu škodí, protože Nolan nám ukázal utrpení vojáků, kdežto ve Wrightově filmu vidíme hlavně politikaření. To je sice zajímavé, ale působí cynicky. Budiž Darkest Hour připočteno k dobru, že krátce uvidíme obětované britské vojáky v Calais, což je jedna z nejsilnějších scén filmu. Je mi proto i trochu líto, že Wright neukázal hrůzy války. Winstonovo drama by pak mělo ještě větší sílu, protože základní téma filmu je opravdu dobré. Budete vyjednávat s tygrem, když máte hlavu v jeho tlamě? Nebo budete bojovat? Wright kolem toho postavil fenomenální a elegantně natočené drama (nepleťte si ho ale s biografickým filmem). Obrovsky pomáhají herci - Gary Oldman jako Churchill je zkrátka výjimečný (nejlepší herecký výkon, co jsem viděla za poslední dobu), jeho hlas, gesta, řeč těla i mimika jsou k nepoznání. Ben Mendelsohn jako koktavý král má unikátní charisma a přála jsem si ho vidět víc. Na jeho scény s Oldmanem jsou radost pohledět - stejně jako Oldmanovy scény s úžasnou Kristin Scott Thomas. Nebudu se dále rozplývat nad herci, všichni jsou skvělí, tohle je prostě něco, co si Wright umí pohlídat. Spolu vytvořili dobře napsaný, silný a sofistikovaný snímek - sice ne jeden z nej Wrightových filmů, ale něco, za co se rozhodně stydět nemusí. (11.01.2018)

Když si vzpomenu, jak jsem strašně moc brečela při Králově řeči, tak je zcela jasné, že Joe Wright něco zcela zásadním způsobem pokonil, neboť tady jsem nehnula ani brvou. (A to ani Královu řeč nemám moc ráda, ale je napsaná a sestrojená přesně tak, aby působila mezi řádky a zcela konkrétně). Možná je to Garym, který se nemá o co opřít a tak se jenom pitvoří, možná je to Lily James, která nemá charismatu ani do kalíšku na vajíčka a jako překladatel pro diváka a zástupce "lidu" tak vůbec nefunguje, možná je to Kristin, která je tam úplně zbytečně, možná je to nevýraznou hudbou, která žádnou z těch "zásadních" scén nepodpoří a tak všechny splývají dohromady, a možná je to absencí vhledu či nadhledu, reflexe či záměru ze strany tvůrčího týmu. Tohle je taková ta inscenace, kterou pančelky na gymplu v hodině dějepisu pustí studentům a po jejím skončení řeknou "no a nějak takhle to bylo, příští týden test", ale není to film. (01.01.2019)

Ambiciózní Joe Wright je docela puntičkář, který rád experimentuje, jenže tím, že leccos podřizuje formální stránce a že kdejakou příležitost využívá k dynamičtějšímu ozvláštnění děje, může někoho otrávit. Stalo se to u Anny Kareniny, u které děj a myšlenky překryly efektní kudrlinky. Zůstalo cosi sterilního a prázdného. Nejtemnější hodina k tomu také trochu směřuje. Naštěstí to není jen lekce patriotismu o jednom geniálním mozku a několika klíčových týdnech pro průběh druhé světové války, kdy to vypadalo, že se Velká Británie vzdá nacistické říši. Je to dané i ženskými postavami, které pomáhají tomu, že nejde jen o dějepisnou knihu bez lidských prvků. Stejně funguje i jemný humor. Je to dobrý vklad, jak pracovat s podobnými látkami, každopádně když odmažeme Garyho Oldmana, který je výborný, máme tu další klasický oscarový životopis (naštěstí ne tak vážný), které nám tvůrci rok co rok bez zeptání předkládají. Intenzivní soundtrack nicméně potěšil. (28.01.2018)

Nebolo to zlé, vlastne ma to celkom aj bavilo. Hlavne Garry Oldman ma zaujal, ktorý to nie len, že zahral vynikajúco (a toho Oscara proste musí dostať!), ale predovšetkým prešiel neskutočnou premenou! Film je to dobrý, niekedy sa kecá trošku viac a občas to nudí miestami, ale viac menej sa jedná o zaujímavé keci. Najviac ma sklamalo, že v tom najlepšom to skončilo. Chcel som vidieť Wintonové úspechy a nie si ich len v záverečných titulkoch prečítať. Každopádne Darkest Hour je dobrý film, ale chýbajú mu silnejšie momenty aj keď hudba Marianelliho to občas potiahla. Obľúbený soundtrack: Where Is Winston, Dynamo, We Shall Fight. 70% - 3* (03.02.2018)