Podoba vody

Nechme stranou všechny Oscary, protože tohle jestli je nejlepší letošní film, tak já jsem prdící polštářek. Pomatená Douchová vyměnila Abrháma za rybu a chudák Del Toro aby to teď vysvětloval u soudu. Krásná stylizace, hudba, práce s kamerou, to všechno jo, ale spíš se mi podaří utopit doktora Mráčka, než pochopit proč se musí tolik zajímavých nápadů zaplácat hromadou hovadin... (Banff, Kanada) (13.03.2018)

Jelikož mne Purpurový vrch příliš nenadchnul, neočekával jsem nic mimořádného. A hle! Del Toro konečně udělal po dlouhé době film s velkým F. Výborné herecké výkony, úžasná kamera, solidní speciální efekty, atmosférická hudba. Příběh krásky a zvířete z Černé laguny, kdy kráska příliš krásy nepobrala na těle, zato jí má dostatek v duši, a zvíře je jakýmsi klonem netvora a Abrahama Sapiena. Hranice romantismu a sentimentu je zde velice křehká a k tomu ještě za dveřmi zuří studená válka. Štěstí, že Zeldu dobrá nálada příliš často neopouští, a tak si divák užije i několika vtipných proslovů. Nechybí klasická témata jako jsou láska, nenávist, pomsta, touha, víra, síla a smysl života. Ano, přesah do artových vod je tak velký, že mainstreamový divák zřejmě nad filmem ohrne nos. Mně to ale nevadí, jelikož jsem si ho užil stejně, jako viditelně i ostatní návštěvníci kina. (20.02.2018)

Guillermo del Toro má za svou zajímavou kariéru- Kdysi natočil Bladea 2 (kterého nejenom natáčel v Čechách ale navíc do rolí obsadil české herce jako Karel Roden nebo Marek Vašut), následně 2 díly Hellboye a fantasy Faunův labyrint. Všechny filmy od Del Tora Tora které jsem viděl mi sice přijdou dobré ale ne skvělé. Vlastně jeden takový Del Torův film existuje: Jmenuje se Pacifik Rim a pojednává o lidmi vytvořených robotích strojích kteří loví Kaiju. A ten film je prostě skvělý a splněný sen každého děcka které si dříve hrálo s paňáčky. Nebavíme se tu ale o Pacifik Rim ale o jeho novém filmu Tvář vody za který si už přivezl Zlatého lva z Benátek a i Zlatý glóbus. A navíc má ten film 13 nominací na letošní Oscary. Otázka je jednoduchá: Zaslouženě? Já bych řekl, že jo. Tvář vody má jisté pohádkové prvky ale rozhodně není pro malé diváky. Je to prostě pohádka pro dospělejší. Del Toro skvěle mixuje 60 léta s pohádkovou atmosférou. Není to úplně veselý film, odehrává se v 60 letech kdy postižení (například hluchoněmí) černoši a homosexuálové byli proklínáni. Hlavní hrdinkou je hluchoněmá žena Elsa jejíž (jediní) přátelé jsou homosexuální stařec Giles a černá žena Zelda. Hrdinka je tak samá looserem své doby a jediní její přátelé jsou právě loseři. A hlavní důvod proč se hrdinka zamiluje do té stvůry je právě ten, že netvor je úplně stejný jako ona a vidí jí takovou jaká je bez vad. Del Toro ve svém filmu ale nezapomíná zasadit také (tehdy hodně důležitý) konflikt mezi USA a Sověty ve kterém je netvor něco jako rozhodující soutěž jako pozdější závod o let na měsíc. Všechno to diriguje perfektní hudba Alexandra Desplata, s geniálním vizuálem, perfektními retrospektivním audiovizuálem a vším možným. Del Toro si prostě vyhrává. Scéna kdy se zamilovaný pár prochází kinem, scéna kdy si zamilovaný pár užívá radovánek ve vodě a spousty dalších vizuálně úchvatných scén. Del Toro někdy diváka opravdu (opět) dokáže šokovat a ukáže nevídané věci. Proto je tedy škoda, že se film někdy až příliš drží při zemi a nedokáže tak potom tolik šokovat. To, že se ale úplně neodtrhl od řetězu by filmu toho Oscara opravdu mohlo dát. Ten film sice není dokonalý ale má totálně skvělou atmosféru, dech beroucí vizuál, perfektní hudbu, velice povedené obsazení (Sally Hawkins musí všechny emoce projevovat bez mluvení což prostě není lehká úloha) a především povedeně připomíná filmy které už dnes nevznikají. A je to možná příliš velká škoda. (16.02.2018)

Guillermo del Toro sa konečne vracia štýlom k svojmu najlepšiemu filmu, Faunovmu labyrintu, na čo som sa nemohol netešiť a síce tentoraz sa už určite nejedná až o taký zážitok, ale slušnú kvalitu tomu uprieť nemôžem. Film je vo svojej podstate vlastne poriadne úchylný, nemá upratovačka sa vo vládnom laboratóriu zamiluje do neznámeho netvora a nadviaže s ním intímny pomer, ale s tým nemám určite žiadny problém, náhodou je to podané dobrou formou a hlavne je to presne v režisérovom štýle. Takže je to taká zaujímavá rozprávka pre dospelých, ktorá sa nesie v príjemnej atmosfére, ale aby divák nezabudol, že sa nepozerá na rozprávku pre deti, tak sa občas objaví niečo drsné, alebo úchylné, ale vždy len v takej neškodnej forme, aby to nepôsobilo až tak samoúčelne a to sa mi páčilo. Skvelo tu funguje dobová atmosféra studenej vojny so všetkou tou špiónskou tématikou, ktorá tomu dodáva trochu napätia, takže film ponúkne viacero výrazných motívov, vďaka čomu sa mu darí držať svižné tempo, ale najlepší je skutočne ten vzťah medzi ženou a netvorom, ktorí síce k sebe pocítia puto okamžite, čo mi neprišlo práve najdôveryhodnejšie, ale zase sa mi páčilo, ako bol úplne čistý, komplikovali ho len vonkajšie okolnosti, inak čisto medzi nimi to fungovalo dokonalo. A tak síce celý film neobsahuje ani jedinú sekvenciu, z ktorej by som bol skutočne nadšený, ale po celý čas si udržuje výrazne nadpriemernú úroveň a tak sa mi na to viac, než dobre pozeralo až do konca. Nesklame ani obsadenie, síce každá postava sa dala obsadiť aj nejakým lepším hercom, ale predsa len hlavná hrdinka Sally Hawkins pôsobí dojmom, že sa jej dá takýto vzťah aj relatívne veriť, Michael Shannon patrí dlhodobo medzi veľmi schopných hercov menej známych projektov a asi najsympatickejší mi prišiel Richard Jenkins ako najbližší priateľ hlavnej hrdinky, to bola zaujímavá postava, aj keď pre hlavný dej nemala až taký zásadný význam. A režijne je to presne očakávaná práca, Guillermo del Toro takéto tématiky vie po stránke vizuálu a aj atmosféry, takže tu ma nič neprekvapilo. Takže klasika sa z toho pre mňa nestane, ale páčilo sa mi to, predsa len podobných filmov zase tak moc nie je a občas príjemne poteší aj takáto drsnejšia a úchylnejšia rozprávka. 77% (11.03.2018)

“del Toro” zrejme na niečom fičí, keď sa rozhodol, že spracuje takúto “romantickú” fantasy šialenosť. Človek asi musí byť jeho fanúšik, aby pri takýchto filmoch híkal od radosti. Priznávam, spočiatku som bol zaujatý, potom zas zvedavý, ako to celé “vypáli”, no inak ma celkom solídne zmáhala nuda. Nič pre mňa, tento hybrid, pričom čím dlhšie film “bežal”, tým viac som bol otrávený. “Dvojka" zo súcitu .. (14.01.2018)