Potvora

Ale jo, je to v celku chytře napsané, ovšem já se u podobných "otevřených zpovědí" typu Lucky Louie nebo Girls příliš nebavím. Další nevýhodou pro mě bylo, že jsem těsně před vydáním Fleabag viděl Chewing Gum od Michaely Coel, což je seriál spadající do podobného ranku (oba seriály adaptovány ze stand-up vystoupení). I kvůli tomu jsem těch 6 dílů viděl rozházeně během půl roku. Mimochodem divadelní verze měla 3 autorky, tak by mě zajímalo, proč se kolegyně nepodílely na tvorbě scénáře k seriálu. (05.12.2016)

1) je to odfláknuté. Udržet kontinuitu záběru během střihu je pro někoho prostě dřina. Jinak vlasy během vteřiny, jinak výraz tváře, sklenice a cigarety jsou peklo, atd. 2) vstupy hlavní postavy stylu “Brechtovo divadlo” jsou zcela nekonzistentní, náhodné a nesmyslné. 3) flashbacky s Boo jsou náhodné, otravné a zbytečné. 4) z celého seriálu kouká lacinost a snaha se vetřít “šokem”. 5) druhou řadu už fakt ne... jedna stačila (a srala mě od první epizody). (26.09.2019)

Humor hrdinky mnohobolestné.... Nepokládat Fleabag za feministický seriál by znamenalo dopustit se zásadního interpretačního omylu. Zatímco mužské postavy prodělaly v posledních dekádách proměnu, jsou zobrazovány jako zranitelné, se slabostmi a nejednoznačnostmi, to samé se mnohdy nedá říci o těch ženských. Studia totiž podlehla klamu, že silná ženská postava rovná se bezchybná prototypická hrdinka, čímž ženám paradoxně ubrala na zajímavosti i hloubce. Feminismus Fleabag nespočívá v opakování hesel či hlásání jedné ideje (jak dokazuje ona zmíněná scéna z přednášky), ale v tom, že své nejen ženské postavy ukazuje jako mnohovrstevnaté, chybující, a tímto je polidšťuje. Ani nová partnerka jejich otce nezůstává pouze zlou jednostrunnou pohádkovou macechou. I přesto dojde přinejmenším jednou na rozhovor o chápání ženství, a to když Kristin Scott Thomas přibližuje Phoebe, jak se středním věkem mění ženské tělo. Tělesnost vůbec je pro seriál velkým tématem. Fascinace tím, že někdo chce, nebo nechce vaše tělo – a co to znamená. A jaký je jeho vztah k identitě. Pro Fleabag je tělo měnou... Fleabag je nesmírně, opravdu nesmírně vtipná, a to způsobem, který zajistí, že se budete smát nahlas i při sledování o samotě, ale má pevný základ ve smutku a ztracenosti a zranitelnosti hlavní postavy. Je osobní a nadosobní zároveň. A to, jak dokáže inovovat už zdánlivě vyčerpané gagy, až se z nich stanou neselhávající „running jokes“ trvající dvě série (ukradená soška), je bezmála geniální. Některé vtipy pak běží doslova, jako třeba několikrát zmíněná liška, před níž Sexy kněz zděšeně prchá. (Ve středověku kolovala báchorka, že lišky honí hříšné kněze, přeberte si to po svém.) Recenze na TVZone zde. (26.01.2024)

Miluju seriál Miranda, ale tohle bych k tomu v žádném případě nepřirovnávala. Hlavní hrdinka je povahově nechutná a protivná třicátnice, což by mohlo docela dobře fungovat, kdyby byla alespoň trochu vtipná, anebo způsobovala vtipné situace, což se ale neděje a za mě je to zklamání, protože jsem se těšila na břitký černý humor, zatímco jsem dostala prohnilou glosátorku, která mě ani v nejmenším nezajímá. Možná by bylo lepší k seriálu přistupovat jako k existenciálnímu dramatu, do kterého se ale ani náhodou nehodí průpovídky hlavní hrdinky na kameru, které jsou podávány způsobem, který říká "zasměj se tomu". (25.10.2020)

Waller-Bridge je typická britská hrdinka. Nie dokonalá. Obklopená idiotmi ale aj napriek tomu sa snaží brať veci z nadhľadom. Fleabag je seriál o niekom, kto je úplne že fucking mess a nemá veľmi návod na to, ako z tohto stavu vykľučkovať. Miesta, kde si k nej nachádzame sympatie sú tie drobné scény, kedy s niekym zažíva pocit zblíženia, kedy komika ustúpi normálnej emócií. A v tomto postupnom striedaní funguje seriál perfektne. Podobne ako prvé 4 série populárneho Girls. Veľmi často mám problém so ženskými hrdinkami. Neviem sa s nimi stotožniť ani ich brať pri ich problémoch vážne. Preto o to viac poteší, keď príde seriál, ktorý mi to sprostredkovať vie a ktorý dokazuje, že stačí byť len otvorený a dotýkať sa univerzálnych tém, nebyť zbytočne popisný a predá každému vnímavému divákovi to, čo treba. Taký malý klenot. (Diel na kurze ticha a objavenia ženskosti bol perfektný). 1.séria 80% O trošičku lepšie ako prvá séria. Aj vďaka účasti Andrew Scotta v úlohe kňaza. Stále si to udržuje humor aj nadhľad a má to aj príjemné smutno skutočné momenty. Niečo s čím sa dá stotožniť, nad čím sa dá zasmiať a čo je dokonca dojímavé. Páči sa mi kam sa postava vyvinula, rovnako aj všetky ostatné vedľajšie postavičky. Prirástlo to k srdcu. 2. séria - 80% (09.01.2020)