Bezstarostná jazda

Nikdy jsem neměl a ani nechtěl motorku, ani žít v lesích jako hippie, ale i tak, na cestě Billa a Wyatta je něco kouzelně omamného... I kromě toho ale, jejich roadtrip není zdaleka to nejdůležitější o co tu jde. Jde o svobodu, o to co vlastně znamená, jaká je její cena... a jestli je vůbec někdo schopný ji přijmout a uznávat u ostatních lidí. 8/10 (10.12.2008)

Když se dívám na ER, říkám si, že tenhle film točil člověk, který měl buď hustě šňupnuto nebo byl tak trochu "crazy". V případě Dennise Hoppera a soudě podle jeho další tvorby (kde měl asi čistou hlavu a tak to byla vesměs nuda) to byly oba vlivy, ne-li ještě další, protože natočit film s minimem nákladů a s partou kámošů, který působí jako by byl filmován v rámci nezávazného tripu, u kterého se všichni velmi dobře baví, a který ač o ničem , je vlastně o všem, to už chce být trochu "crazy". (14.12.2004)

,,Nebojej se vás. Oni se bojej toho, co pro ně znamenáte. To co reprezentujete..... je svoboda. O to tady jde. Mluvit o ní a mít ji...to jsou dvě různý věci. JE TĚŽKÝ BEJT SVOBODNEJ!“..... Notoricky známé hudební ,,fláky“, neskutečně pohodovej P.Fonda, choppery, ubíhající silnice, příroda, prachy v nádrži, fet a žádný starosti. Hlavně nikoho nezabít. Nikoho bílýho! Je neuvěřitelný, že i po 40ti letech film dokáže vyvolat onu bezstarostnou atmosféru. Jak moc musíte být naladěni na podobný životní styl (chtít nebo mít motorku (a nemyslím japonský sráče :-)) ), jen tak sednout do sedla, vyrazit a nekoukat zpátky, hulit a sjíždět se), aby vaše hodnocení i po tolika letech dalo 4* nedokážu střízlivě posoudit. Ale pokud už jste zaslechli třeba Steppenwolf, Smith, nebo The Byrds, či Jimi Hendrixe, tak je to film i pro Vás! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, co všichni na těch motorkářích viděj. 2.) O týpcích ze 60tých let jsem slyšel jen vyprávět. 3.) Zdá se mi nemožné, aby 40 let starej film nesl nějaké poselství. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.11.2010)

„Ľahký jazdec” je americký, legendárny, kultový a nezávislý kinematografický počin z konca 60. rokov - dvadsiateho storočia, ktorý je napokon predsa »závislý« na finančných prostriedkoch → producenta, scenáristu a herca v hlavnej úlohe → Petra Fondu, sledujúc cestu dvoch kamarátov na motocykloch Chopper, ktorí si to zrovna namierili z L.A. do New Orleans, a to konkrétne na vychýrený karneval Mardi Gras...☺ Z juhozápadu Los Angeles do mesta na juhu v Louisiane, je vzdialenosť cca 1 892 míľ, čo je v prepočte na kilometre → 3 044,228 km, a tak počas toho budú musieť nielen trochu častejšie (na)tankovať, či poprípade niečo zjesť a vypiť, ale súčasne aj postretať mnoho ľudí, medzi ktorými by som našiel napríklad i → „deti kvetov” , psychedelickú mládež, tzv. hnutie hippies, kam ich v podstate zavedie »cudzinec na diaľnici« , pričom fúzkatému Billymu, a ani Wyattovi, alias „kapitánovi Amerika” , nie je táto uvoľnená komunita absolútne cudzou, keďže oni dvaja sú priamo hippisákmi, ktorými bude okolie čochvíľa poriadne pohŕdať... , a to najmä → agresívni južania („rednecks”), ktorí si nekladú servítky pred chlebáreň, a do toho sa rovnako pridáva i nekonečné « drogové opojenie » , a to ani nehovoriac o kľúčovom zoznámení sa s naprosto svojským právnikom Georgeom Hansonom vo väzení, s ktorým sa im na chvíľu skrížia kolesá, a tak sa snáď už naskytá otázka sama od seba: „Ako sa ich putovanie vlastne (s)končí... ?” / Dennis Hopper je síce oficiálne uvedený, ako herec, autor scenára a režisér, ale myslím si, že sa musel nakoniec spoľahnúť predovšetkým na skúsenosti renomovaného kameramana → maďarského pôvodu, Lászlóa Kovácsa, ktorý vytvára fascinujúcu kompozíciu obrazu, ešte okorenenú i šikovnú strihovú skladbu Donna Camberna, a čo by to celé bolo bez dobových pesničiek, trebárs od → Steppenwolfu, The Byrdsu, či aj od The Jimi Hendrix Experience, však ? Jednoznačne film urobil cez noc superhviezdu z JACKA NICHOLSONA, ktorý sa predtým pohyboval v druhoradých produkciách z dielne Rogera Cormana, ale až teraz KONEČNE prestúpil do prvej, najvyššej ligy jagavej svietivosti, kam sa bohužiaľ paradoxne »nikdy« nepodarilo dostať dvom ústredným protagonistom → Petrovi Fondovi, a ani Dennisovi Hopperovi, a to i napriek tomu, že si zrejme asi ukrojili najväčší kus z koláča, keď by sa následne mohlo zdať, že Nicholson dojedal iba jeho zbytky, no na rozdiel od nich, na mále hereckého priestoru, predviedol → nadštandardný herecký výkon, zatiaľ čo sa oni dvaja zvyčajne pohybovali v štandardnej obyčaji. Film s rozpočtom 400 000 $ oslovil mladých kombináciou drog, rockovej hudby a násilia a v kinách zarobil viac než 16 miliónov dolárov, čím mu trasu vydlaždil môj mimoriadne obľúbený → Bonnie a Clyde. Som si extrémne istý, že táto záležitosť asi nie je určená úplne pre všetkých !? (22.08.2021)

Revolta vůči konzumu i odklon americké mládeže od stávajících hodnot znamenali, že se do zaoceánské kinematografie dostalo několik zásadních prvků. Koncem 60. let vznikly tři přelomové snímky, které se zasadily o změny studiového systému – Absolvent, Bonnie a Clyde a právě Bezstarostná jízda. Bez kompletního scénáře a s nutnou dávkou improvizace tak vznikla tahle nestárnoucí klasika, milník pop kultury, kterak dva přátelé hledají na toulkách po zemi starou dobrou Ameriku. Moderní rytíři silnic však narážejí jen na víceméně nepřátelské komunity. Jenže tady je cesta podstatnější než její cíl. Ultralevný snímek zahodil dosavadní filmové postupy a šlape si to svou cestou. „Svobodná“ kamera legendárního Lázsló Kovácse a už tehdy suverénní Jack Nicholson. V komuně hippies se v dětské roli objevila i tehdy pětiletá Fondova dcera Bridget Fonda. Nutno vidět, milovat to ale zřejmě nebudete!! (05.06.2009)