Réžia:
Tobe HooperKamera:
Daniel PearlHrajú:
Marilyn Burns, Allen Danziger, Paul A. Partain, William Vail, Teri McMinn, Edwin Neal, Jim Siedow, Gunnar Hansen, John Dugan, Robert Courtin, William Creamer (viac)Obsahy(3)
Sally se dozví, že vandalové údajně znesvětili hrob jejího dědečka. Spolu se svým ochrnutým bratrem Franklinem a přáteli se pouští do vyšetřování. Po návštěvě staré rodinné farmy zjistí, že v jejím sousedství žije skupina šílených, vraždících psanců. (Cinemax)
Videá (2)
Recenzie (543)
Nikdy jsem tomuto exploitation hororu nepřišel na chut. Pro mě je to slabota. Víc keců, než se to k něčemu dopracuje. Když jsem si ho nedávno pustil, zděsil jsem se hlavně toho, jak na tom zapracoval zub času. Jak to má pomalý rozjezd, a když se to rozjede, tak taky žádná sláva. Krev prakticky žádná, a to je řeč o exploitation subžánru, který na něčem takovém staví. Tady asi ani na umělou krev nebyly prostředky, a tak se celou dobu o slovo hlásí skoro až nuda. Napodruhé tento horor u mě prošel hlavně tím, že se snaží o syrové ztvárnění, a Tobe Hooper se ukázal v dobrém, ale nikoliv však nějak perfektním režijním světle. Na tu dobu docela hezké holky, ale dneska už to nemá čím šokovat. 60% ()
Tato originální verze se mi do rukou dostala o hodně let později od doby, kdy jsem zhlédla remake. Již od začátku jsem s ním proto začala neúmyslně srovnávat, ale pak jsem si řekla, že to nemá smysl a postupně jsem od myšlenek na masakr z roku 2003 upouštěla. Úvod filmu je poměrně poklidným a bezstarostným, chvílemi možná až lehce nezáživným. To vše však diváky připravuje na to, co přijde potom. V jednu chvíli se vše zvrtne a místo horkého texaského slunce a vířícího písku nás čeká to pravé texaské šílenství. Film má pár opravdu vydařených lekaček, drsných momentů a odporných zjevů a vjemů. Obdivuji hlavní blonďatou hrdinku a její hlasivky. Právě možná díky nim dosáhl tento masakr na nejvyšší možnou úroveň šílenství. Společně ještě s ostatními prvky, jakými jsou Leatherface a jeho šílená rodina, živý - mrtvý dědeček a jejich vkusné bytové dekorace:) Také mne potěšilo vkusné množství černého humoru, který trochu odlehčil jinak krvavou podívanou. Neustále jsem přemítala nad tím, jaký poprask asi muselo toto dílo v roce ´74 vzbudit. A mám dojem, že Ed Gein by byl tímto filmem potěšen, protože inspirace v jeho osobnosti je zde zřejmá. "Neměj strach, dědeček je z nás nejlepší..." ()
Priama, reflexia násilia a hrôzy v naturalistickej podobe, aj tak sa to dá nazvať, ale...Po začiatku kde sa nám do hlavy vtĺka, že film je podľa skutočnej udalosti(ale tie kecy o tom stoja zato) prichádza na rad dlháááá nudná pasáž v časťami niečoho čo nás môže zaujať v podobe asi tak jednej hodiny- Nudné pasáže tipu, že pozeráme ako sa skupinka ľudí "rozpráva" so stopárom na ktorom je vidno že je dosť mimo :) nie že by ho vyhodili, urobia to až potom keď začne šermovať s britvou. Potom nudná pasáž, keď skupinka ľudí obdivuje dom a "krásy v ňom". Možno si vám poviete, že sú to iba dve scény, ale oni sú dobovo dlhé asi hodinu. Potom na rad prichádzajú scény už so spomínaním Hewittom, ktorý svoje obete nešetrí a budeme mať možnosť si to vychutnať. Vo filme neuvidíme skoro žiadnu krv ale tie akcie ktorá nám ukazuje Thomas stoja zato. Škoda, že to tiež nie je na lepšej úrovni. Už aj v 74-tom platilo, že obete sú sprosté a namiesto toho aby utekali v dome smerom von, tak sa obeť rozbehne na poschodie a vyskočí z okna. No má to logiku? Tento záber nám režisér ukazuje zámerne len kvôli tomu, aby sme uvideli dve telá v štádiu rozkladu. Možno to je pre niektorých priamočiary masaker ale je totálne bez myšlienky a s kopou nudných pasáží so zábleskami niečoho čo by malo byt to pravé orechové. V mnohých scénach je vidieť ešte nedokonalosť režiséra Tobe Hoopera. Ale čo by sme chceli čakať v roku v ktorom bol film natočený? Aj keď je to film taký aký je, jedno nemôže nikto zaprieť, tento film sa stal prevratom v hororovom žánre. Samotný názov film Texaský masaker už vzbudzuje rešpekt. Hooper nám ponúkol mystiku, úchylnosť, skoro žiadnu krv, nechutnosť, ale aj nedokonalosť a nezmyselné scény. Celá recenzia: TU ()
Tenhle texaský masakr není vůbec žádnou peckou. Pochválit můžu ještě větší šílenost hlavního padoucha s pilou a ostatních herců v záporné roli. Film je brutální, ale příběh, spracování a tak mě nějak nenadchlo. Film ubíhal pomalu, což na krátkou stopáž filmu je průšvih. Jinač to šlo a je to klasika no. U mě ale jen 52% = *** ()
I přes absenci krvavě naturalistických detailů naprosto brutální kousek, který nedoporučuji slabším povahám. Poslední čtrthodina je zřejmě ta nejděsivější pasáž, kterou jsem v hororovém žánru viděl. Žádné makobrozní orgie, žádné ulétávající končetiny, ale něco mnohem horšího - na samé hranici snesitelnosti koncentrovaná směs hrůzy, zděšení a jistého pocitu znechucení z toho, vidět lidskou úchylnost v té nejhrůznější podobě. Podobně intenzivní zážitek jsem měl naposledy při sledování slavné násilnické scény v Boormanově Vysvobození.... ()
Galéria (223)
Fotka © Raven Pictures International
Zaujímavosti (97)
- Z komiksové adaptace filmu lze vyčíst, že Drayton Sawyer (Jim Siedow) je otcem a zároveň i strýcem Leatherface (Gunnar Hansen) a Stopaře (Edwin Neal). Oba se tak narodili z incestního vztahu mezi Draytonem Sawyerem a Vernou Sawyer, která je označována za jejich matku a zároveň sestru. (Untentrauer)
- Když skupina odjíždí od stopaře (Edwin Neal), není na dodávce žádná krev. Když dorazí na benzínku, je krev opět vidět. (Axarus)
Reklama