Tarzanova smrt

Z představitelů české sci-fi se ve filmovém světě uplatnil asi nejvíce Josef Nesvadba. Tento film je důkazem toho, že se tak až příliš často dálo s velmi proměnlivým zdarem. Sám, námět i jeho zpracování však mají do vysloveného nezdaru daleko. Prvotřídní Hrušínského - tehdy 41letého - v titulní úloze je opravdu mimořádný a snese srovnání se světovou špičkou. Obdobně i jinak méně známý herec divadla Na vinohradech Václav Sloup zde hraje jednu z největších rolí svého života. Avšak vliv tradice, v tomto případě se vyjevující i jako "macha", je tu znát. Citelně. Pro některé z nás až příliš citelně. (22.03.2008)

Na tomto kuriózním snímků mě zaujaly mj. podobnosti směrem k jiné sci-fi / fantasy komedii ze spolupráce Balík (režie) – Nesvadba (scénář) a to Slečna Golem. V obou filmech hrá důležitou zápornou postavu podnikatele Martin Růžek, dokonce se s ním opakují stejné situace jako např. pochvala dívky zato, že při rozhodnutích myslí na peníze, nebo představení lidského exempláře návštěvníkům vily za mřížemi. Opakovaným motivem pak je třeba i honička s gangstery a nevěstou v bílém po kaskádové fontáně... dá se říct, že Slečna Golem o 10 let v mnohém Tarzanovu smrt vykrádala či zároveň i zpětně na tohle navazovala ("Golemka" se odehrává v 20. letech, kdy vchází díky Čapkovi do oběhu v sci-fi literatuře téma robotů, "Tarzan" o dekádu později v éře nastupujícího nacismu). Tak vida, i tvorbu "soudruha" režiséra Balíka lze nakonec sledovat a vnímat v zajímavých souvislostech. ;o) Celé to bylo opravdu originální, úplně jsem zíral na Rudolfa Hrušínského coby muže z divočiny. Stejně tak na to veškeré pojetí námětu, ze kterého se snadno mohla každou chvíli stát jedna z typických čs. crazy komedií, ale zároveň si to i navzdory bláznivé zápletce drželo jistou dramatičnost a serióznost. Tedy až na samotné rámování filmu se zpívajícím klaunem Janem Třískou, to příliš dobrý nápad rozhodně nebyl. Nad 3 hvězdičky nevycházím, protože film na mne v mnoha aspektech působil až mírně bizarně, ale pro fajnšmekry čs. kinematografie určitě pozoruhodné a jako netradiční zpracování protinacistické myšlenky též. 65% (30.10.2019)

„Lidi přeci nejsou zvířata, mezi lidmi nejsou přeci tygři.“ Nebo, že by tomu bylo krapánek jinak? Pro Wolganga von Hoppeho alias Tarzana v podání kouzelného "opičáka"  Rudolfa Hrušínského je čím dál tím složitější se v tom v lidském světě vyznat. Jeho výkřik, "lidi, co to děláte, lidi!", zní jako silné memento a to nejen v kontextu doby, ve které se film odehráva (předválečné nacistické Německo), ale vlastně v kontextu jakékoliv doby. Už jen pro toto poselství musím tento film ocenit, ač zejména bláznivou scénu, v níž se snad každý pere s každým, protože "tady jde přeci o naftu", bych si asi odpustil. (03.11.2021)

Tarzan po česku (československu)? Inu proč ne. Bylo celkem zajímavé sledovat tuto variaci na známý příběh, která nebyla vůbec špatná. Hrušínský podal vcelku dobrý výkon, ostatní osazenstvo taky nebylo marné, navíc to místy mělo i slušnou atmosféru. Zklamán tedy určitě neodcházím, jen ten konec mohl být ještě více dramatický – ten úprk ze sídla a hromadná „bitka“ vskutku byla spíše komického rázu… (23.06.2021)

Tarzanova smrt je vynalézavou a odlehčenou filozofickou úvahou o morálce. Nebojí se tragického pole důrazného naléhání a s ušlechtilou graciézností ukazuje rozpory a rafinované masky. Tarzan není podle fyzických parametrů symbolem úspěšného divocha, přesto je přesvědčivý a strhující ve svém seznamování se s civilizací. Společnost a pokrok slibují možnost blahobytu, ovšem opojné omámení mocí a bohatstvím handlují s upřímností a slušností na nejstarším tržišti lidské pokrytecké morálky. Ceny jsou různorodé a jsou hnány rozličnou ambicí a původem. Výsledek je rozkladný ve víře v lidskost ve všech možných případech. Hlavní postavou osobité filozofické úvahy je nalezený baron Wolfgang von Hoppe alias Tarzan (vynikající Rudolf Hrušínský). Jeho bezelstná bezprostřednost je mámena pečlivě zbudovanou maskou a pokojně unášena v optimistické nadšení a důvěřivost. Postupně snímané masky jsou nemilosrdné rány života a nelichotivý stav společenské morálky v mocenských hrátkách prodejnosti a prospěchu jsou pouhou záminkou a symbolem. Duševní rána je často nebezpečnější a rozvrácenost nitra nabývá rozměrů antické tragédie v její uhlazeně důrazné vznešenosti. Hlavní ženskou postavou je anglická vychovatelka Regina Smith (dobrá Jana Štěpánková) v cílevědomé cestě za vyšším posláním i osobního postavení. Chladnokrevná, panující, vítězící. Důležitou postavou je Wolfgangův bratranec a baron Heinrich von Hoppe (velmi dobrý Martin Růžek), ve vytrvalém tahání nitek a využívání dětinské důvěřivosti si snaží udržet své výsostné společenské postavení. Z dalších rolí: nadšený antropolog a šokovaný zachránce dr. Forejt (zajímavý Vlastimil Hašek), obezřetná ředitelka cirkusu (dobrá Slávka Budínová), poslušný SA-man (Miroslav Homola), neústupný Reginin šéf (zajímavý Karel Peyr), či tragický cirkusový klaun v původním středověkém posláním zábavy i odhalování pravdy pomocí jinotajů (dobrý Jan Tříska). Tragikomické filozofické zamyšlení uchvátí svou podobou a syrovým provedením. Nechybí nadhled, zvrácenost cynického osudu, hloubka myšlenky a podmanivé expresionistické podání. (04.05.2017)