Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dávno před tím, než na veřejnost pronikly zvěsti o klonování, vymyslel Jaroslav Balík něco podobného právě v tomto filmu natočeném v roce 1972. Dlouho trvá, že vyjde najevo, že zlá a bezcitná dvojnice, k nerozeznání podobná půvabné dívce, je umělá bytost. Nakonec však spravedlnost a láska přece jen zvítězí... Poplatnost normalizační době se projevuje v tom, že za všechny špatnosti mohou bestiální imperialisté, sledující jedině zisk. Titulní dvojroli si zahrála spíše jen pózující Jana Brejchová, atraktivní téma podlehlo ideologickému zatížení. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (40)

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()

Lischai 

všetky recenzie používateľa

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. ()

Reklama

Aelita 

všetky recenzie používateľa

"Ovečka Dolly byla zlá a brzy zemřela". (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dolly_(ovce))____ Člověk není Bůh. Člověk je opice, která se po Přírodě pouze opičí. Co z toho může vzejít, se člověk mohl přesvědčit již mnohokrát. A není pravda, že se nelze zastavit, protože se lidstvo podřizuje přírodním zákonům strukturování narůstající entropie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ilja_Prigogine). Protože Příroda vybavila člověka sice nedokonalým, nicméně něčeho přece schopným mozkem, který je zapotřebí využívat tím víc a častěji, čím je rychlejší vývoj a neznámější a nebezpečnější možné důsledky lidské tvořivé činnosti. Krátce řečeno ne každý vynález je nutné zavádět do života. ____ Film, jenž je založen na klasické záměně identických hrdinů a je ve velké míře módní přehlídkou, bude zajímavý až někdy v roce X, kdy se naplní to, před čím varuje. Navíc připomene slavný "bruselský styl" (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bruselsk%C3%BD_styl ______ http://bydleni.idnes.cz/podivejte-se-jak-jsme-zili-za-socialismu-v-60-letech-fsy-/panelakovy-byt.aspx?c=A080620_152848_dum_stavime_web). ()

Historik 

všetky recenzie používateľa

Podle mne velmi zábavný ( v tom dobrém slova smyslu) film. Rozhodně ale ne komedie. Je to film se skvělým námětem, dobrými dialogy, dobrým obsazením, ale možná trochu nevěrohodným zpracováním v momentě, kdy se golemka ze stvoření, které se v lidském světě tak úplně ve všem neorientuje, najednou s přehledem mění v cílevědomou bestii. Tady se mi zdá, že se to nepovedlo úplně vybalancovat a možná to může někomu i ztížit orientaci v tom smyslu, že nebude vždy vědět, "která je která". Ale dá se to přežít. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Nějak jsem se do toho nedostal. Film mixuje různé styly od komedie, romantiky a crazy přes vlastně drama a kritiku kapitalismu, jako by film vznikl někdy ve 30. letech 20. století, a neštítí se ani dvojnásobné vraždy, což mi přišlo už opravdu přes čáru. Marešova bigbítová hudba tomu dává zase šmrnc diskoték 60. let, což se sem - i díky historizujícím kostýmům - rovněž moc nehodí. Děj je natahovaný, že i při tak krátké stopáži hodně, ale hodně nudí a nezajímá. Brejchová sice ukazuje, co jí tehdejší cenzura ještě povoluje, a jako drsná kopie je chvílemi zajímavá - ale opět mi přijde, že není ta postava dotažená úplně do všech podrobností a možností a chvílemi se nechová tak racionálně, jak je nám předkládáno, že by chovat měla. Navíc Tříska je možná skvělý dramatický herec, ale jeho pokusy o komiku jsou marné, prázdné a povrchní. Exteriéry Karlových Varů působí pak nevím proč tak nějak lacině. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (8)

  • Divadelní představení ve filmu je „R.U.R.“ Jedná se o divadelní hru Karla Čapka, utopistické drama vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi. Zde se také poprvé objevilo slovo robot, které postupně od autora převzal celý svět. Vzniklo ze slova robota, jež je synonymem nevolnictví. (sator)
  • Vynálezce Petr (Jan Tříska) má svou laboratoř v bývalé továrně na celulózu a papír u železniční stanice Neštědice-Povrly. Továrna byla postavená v roce 1881 a provozována pod názvem BEAS. Objekt je památkově chráněn. (sator)
  • Poprvé ve filmu matka s dcerou, Jana Brejchová a Tereza Brodská. (M.B)

Reklama

Reklama