Tarzanova smrt

Na tomto kuriózním snímků mě zaujaly mj. podobnosti směrem k jiné sci-fi / fantasy komedii ze spolupráce Balík (režie) – Nesvadba (scénář) a to Slečna Golem. V obou filmech hrá důležitou zápornou postavu podnikatele Martin Růžek, dokonce se s ním opakují stejné situace jako např. pochvala dívky zato, že při rozhodnutích myslí na peníze, nebo představení lidského exempláře návštěvníkům vily za mřížemi. Opakovaným motivem pak je třeba i honička s gangstery a nevěstou v bílém po kaskádové fontáně... dá se říct, že Slečna Golem o 10 let v mnohém Tarzanovu smrt vykrádala či zároveň i zpětně na tohle navazovala ("Golemka" se odehrává v 20. letech, kdy vchází díky Čapkovi do oběhu v sci-fi literatuře téma robotů, "Tarzan" o dekádu později v éře nastupujícího nacismu). Tak vida, i tvorbu "soudruha" režiséra Balíka lze nakonec sledovat a vnímat v zajímavých souvislostech. ;o) Celé to bylo opravdu originální, úplně jsem zíral na Rudolfa Hrušínského coby muže z divočiny. Stejně tak na to veškeré pojetí námětu, ze kterého se snadno mohla každou chvíli stát jedna z typických čs. crazy komedií, ale zároveň si to i navzdory bláznivé zápletce drželo jistou dramatičnost a serióznost. Tedy až na samotné rámování filmu se zpívajícím klaunem Janem Třískou, to příliš dobrý nápad rozhodně nebyl. Nad 3 hvězdičky nevycházím, protože film na mne v mnoha aspektech působil až mírně bizarně, ale pro fajnšmekry čs. kinematografie určitě pozoruhodné a jako netradiční zpracování protinacistické myšlenky též. 65% (30.10.2019)

Nesvadbova a Balíkova variace na osudy legendárního Tarzana z rodu Opů. Zatímco Edgar Rice Burroughs se svým hrdinou ujížděl do sci-fi, zejména v knihách propojených se světem Pellucidaru, Nesvadba parafrázoval základní příběh o ztraceném synovi lorda Greystoka jako setkání ztraceného barona Wolfganga von Hoppe s lidskou nenávistí a chamtivostí. Nešvary jsou personifikovány jako boj mezi anglickou agentkou a německým nacistou. Bohužel formální manýrismus 60. let je natolik agresivní, že se v jádru zajímavý námět ve výsledné podobě stává jen etudou na mnohokrát viděné a mnohokrát inscenované situace. Hrušínský by mohl být vskutku atraktivním Tarzanem, ale chtělo by to jiné režijní vedení a jiné finanční možnosti, aby bylo možné navštívit skutečnou džungli. A samozřejmě, uvěřit Janě Štěpánkové femme fatale je zhola nemožné, stejně jako je nesmysl tolerovat ty nekonečné geometrické honičky s nepřijatelným hudebním doprovodem. (29.08.2020)

Podle názvu by si každý mohl myslet, že jde o smrt legendárního pána opic. I já jsem si to myslela a hned jsem byla vyvedna za svého omylu. Ovšem, tenhle film má s ním jen velmi málo společného. To se týká pouze osudů obou postav a tam také veškerá podobnost končí. Rudolf Hrušínský byl výborný. Tenhle nebude patřit k těm, které bych musela nutně vyhledávat častěji než je zdrávo. (24.02.2012)

Tarzan po česku (československu)? Inu proč ne. Bylo celkem zajímavé sledovat tuto variaci na známý příběh, která nebyla vůbec špatná. Hrušínský podal vcelku dobrý výkon, ostatní osazenstvo taky nebylo marné, navíc to místy mělo i slušnou atmosféru. Zklamán tedy určitě neodcházím, jen ten konec mohl být ještě více dramatický – ten úprk ze sídla a hromadná „bitka“ vskutku byla spíše komického rázu… (23.06.2021)

I když jsem Nesvadbovy povídky čítal rád, zrovna Tarzanovu smrt už si nepamatuju. Její filmové zpracování mě ale potěšilo soustředěným herectvím téměř celého obsazení, nejen divocha Hrušínského, scénářem beroucím nečekané, ale nikoli nelogické zákruty, sevřeností sdělení, i když prý vůči předloze posunutého, a taky zajímavě nasnímanými dobovými pražskými exteriéry. To Blbec z Xeenemünde, kvůli kterému jsem si tenhle disk pořizoval, dopadl o poznání hůř. (23.06.2013)