Romeo a Julie na konci listopadu

Silně melancholický, provedením veskrze průměrný TV film, který určitě ničím nepřekvapí - je o tom, že láska kvete v každém věku, neboli zkrátka a jednoduše člověk nechce být ani na stará kolena sám. ALE je to tak skvěle, procítěně a přitom s lehkostí zahrané, že nemůžu jít s hodnocením níž, a dopadá to tak u mě stejně jako pozdější Lístek do památníku. Zde legendy Medřická a Höger jedou takový koncert, že nelze než s úžasem čumět. (20.12.2022)

Bol som primerane zvedavý na televízny film, ktorý v dobe svojho vzniku z nejakých dôvodov unikol mojej pozornosti a som primerane sklamaný. Keby sa dali vypreparovať scénky oboch hlavných predstaviteľov bol by som veľmi spokojný. Ale schematické postavičky ich príbuzenstva a najmä zábery, ktoré mali dokumentovať vtedajšiu dynamickú a zaujímavú súčasnosť ťahajú toto dielo prudko dole. Tie hviezdičky sú dosť slabé, aj keď patria dvom hereckým a ľudským velikánom. (23.07.2010)

Československý televizní film o tom, že láska kvete v každém věku. Pouto, jež postupně vznikalo mezi K. Högerem, jehož jsem snad nikdy neviděl hrát tak positivní, aktivní a optimistickou osobu jako jeho bývalého stavitele mostů Karla Pluhaře, a tradičně skvělou D. Medřickou, je vystiženo velmi přirozeně a citlivě se vzrůstající intenzitou. Podobně jako u hry od Shakespeara i zde vztahu brání jejich rodiny, manipulativní a pasivní rodina Högerova a nepříliš psychicky vyrovnaně působící sestra Medřické (A. Hegerlíková). O skvělém výkonu hlavních postav nemá smysl dlouze diskutovat, obě zkušené hvězdy si lásku v jejich životním listopadu určitě užily a zahrály dle očekávání výborně. Zajímavé je sledovat rozdíly v životním elánu u rodiny Pluhařů, čili mile a vyrovnaně působící dědeček a naproti tomu sobecká, nesoudržná rodina (křivák syn J. Langmiler, arogantní snacha L. Švormová, nevýrazná dcera Z. Hadrbolcová a nevšímavý, duchem nepřítomný J. Teplý). Teplého herectví je vskutku ojedinělým úkazem na československé scéně, ač herec menších rolí, vždy svou neuvěřitelně individuální interpretací výrazně zaujme. Balíkovo romantické drama je plné životního optimismu a moudrosti a je natočeno velmi citlivě, téměř až dojemně. (15.01.2015)

Dnes jsem ho viděla poprvé a musím se přiznat, že mě vzal za mé, od přírody, romantické srdce. V černobílém provedení s nádhernou, melancholickou Marešovou hudbou jsem sledovala příběh dvou lidských duší v podzimu jejich života. Karel Höger dokázal zahrát stárnoucího ovdovělého muže tak ú-chvat-ně! ... bez dechu a se sevřeným hrdlem pozorovala jsem jeho herecký koncert. Dokázal se vzepřít rodině, svým dospělým dětem a prosadit si být po letech znovu šťastný, mít pro koho žít, chtít opět někoho milovat a chtít být milován. Spolu s Danuškou Medřickou tvořili nádherný pár dvou lidí po sobě toužících a zároveň bojujících s vnitřním ostychem odpoutat se od svého současného zázemí. Tedy hlavně Dana, Karel byl ten, kdo spíš bojoval za oba. (14.06.2014)

Dva vynikající herci se rozhodli předvést své umění. Již tolikrát opakované téma, v různých podobách a detailech změněné, se rozehrává znovu a ještě tisíckrát se rozehrávat bude. Stárnoucí muž pozná celkem náhodou ženu podobného věku a těm dvěma je příjemné trávit spolu čas, což se ale nelíbí jejich rodině. Je to skvěle vyprávěné, zajímavé a ne nudné drama, které se může jednou týkat každého z nás. A dva hlavní herci excelují. Nenudil jsem se a to i přesto, že se jedná o téměř půl století starý film. A konec dobrý, všechno dobré. Dobré věci se nemusí nijak složitě hodnotit, stačí napsat, že to bylo prostě dobré a možná ještě trochu víc. (25.02.2019)