Stratili sme Stalina

Nemám potřebu tohle někdy vidět znovu, ale rozhodně ukázkově satirická lekce dějepisu na ruský způsob. V Rusku v roce 1953 mohli někteří cokoliv a jiní naopak vůbec nic. Maximálně si mohli stoupnout do řady tam kde se dávaly kulky do hlavy. Steve Buscemi s Jasonem Isaacsem předvádějí to nejlepší co dovedou, stejně jako Tambor, který je opět přizdisráčský. Ve filmu se mluví poměrně hodně sprostě. Neotřelé, zajímavé, informativní, ale zároveň neatraktivní. 70% (21.09.2018)

Pokud budete tenhle film brát čistě jako komedii budete určitě spokojeni. Je sice hodně černá, ale to jí rozhodně neubírá na kvalitě. Ba naopak, je to její největší devíza, spolu s výborným Stevem a několika opravdu vtipnými situacemi (hlasování výboru, generál Žukov, nahrávání desky), kde jsem se opravdu královsky pobavil. A to mi dnes bohatě stačilo. Zároveň je to konečně film o Rusku, natočený na západě, který má své nesporné kvality. (25.02.2018)

Mimořádně vydařená politická satira, které se rozhodně nebojí černočerného humoru a ve který Steve Buscemi ala Nikita Sergejevič Chruščov září jak severka. Ono je lepší při filmu moc nemyslet, na to jaký byla tehdejší realita v SOvětském svazu, protože to nám mohlo trošku rozhodit to slunce na duši, který ztráta Stalina dokáže během jedinýho dialogu mezi soudruhy - gaunery s přehledem způsobit. (05.04.2018)

Snímok si bez servítky pomocou čierneho humoru a politickej satiry berie na paškál pomery okolo Stalinovej smrti, následný boj o moc a hlavne všadeprítomný strach. Ten strach je rozpútaný medzi všetkými súdruhmi politbyra, ktorí si neveria a boja sa jeden druhého. Práve pri tomto elemente je film neuveriteľne silný. Film bol zakázaný v Rusku, čo len potvrdzuje úroveň demokracie v krajine. Jedinou výtkou je používaný slovník medzi komunistami, ktorý skôr pripomína súčasnosť, než 50-te roky v Sovietskom zväze. (20.04.2018)

„Mohli bychom Beriju lehce degradovat. Dát mu třeba ministerstvo rybolovu.“ Téhle filmové satiře jsem se s vidinou možného fiaska dlouho vyhýbal. Nakonec mě přesvědčil Buscemi. A viděno žánrovou optikou si s Chruščovem poradil výborně, podobně jako představitelé Beriji, Molotova, Malenkova či Žukova (největší „badass“ filmu). Samotný humor se prakticky neustále pohyboval na tenké hraně. Mezi podařenými absurdními, hrubě černými fóry a trapnými, jednoduššími frky. Navíc má člověk při sledování pořád na mysli fakt, že jde o něco, z čeho třeskutě mrazí. Iannucci a ostatní protagonisté dělali, co mohli, aby humorné a vážné momenty přetavili ve funkční mix, a já si jejich odvážné, mnohdy trefné úsilí převážně užil (dokonce i bez té ruštiny, ačkoliv mi zde chyběla). Celkově dávám slušné 4*. „Můžeme mít při hře s Maďarskem zbraně?!“ - „Od pádu letadla nemáme lepší hráče.“ - „Žádné letadlo nespadlo! Nebo ano?! Sovětská letadla nepadají a Stalinův syn nikdy nic neposere!“ - „Máme Bobrova. Ten v letadle nebyl.“ - „V jakém letadle?!“ (11.11.2018)