Záhradníctvo: Tri sestry

Kdyby kvůli ničemu jinému, tak za "Pelíšky" si Hřebejka s Jarchovským budu vždycky nesmírně vážit. Na jejich nový poměrně ambiciózní projekt jsem se tedy docela těšila a moje první dojmy byly veskrze pozitivní... dokud jsem se o filmu nezačala bavit s dalšími lidmi a neuvědomila jsem si jeho zásadní nedostatky. Délka: smrtící a navozující subjektivní pocit ČTYŘhodinové stopáže. Skalní fanoušci "Pelíšků" (já) se navíc v každé větě postav snaží najít avizovanou spojitost a přestávají se soustředit na děj. Ostatní diváci si film můžou paradoxně více užít a být překvapeni některými zvraty. Většina scén ale buď příběh vůbec neposouvá kupředu, nebo diváka zmate. Pochválit ovšem musím dobové kulisy a výpravu vystihující atmosféru dobu (to Hřebejk vždycky uměl) a také výkony většiny herců (hlavně dětí!). Na snímek se skutečně hezky dívá (i přes zmiňovanou délku) a já pevně věřím tomu, že mnohé otázky, které "Rodinný přítel" nahodil, v září zodpoví jeho pokračování. P. S. Vypořádat se s nejvýznamnější postavou snímku voiceoverem o jedné větě je fakt hrozná prasárna. (27.04.2017)

film dvou tváří...jako (melo)drama jedné rodiny celkem funkční,jakožto drama z války pak ale vůbec.Nebýt zavřených manželů tak by vlastně ani nebylo znát,že se děj odehrává za války.Atmosféra je poklidná a nic moc tomu nenasvědčuje.Až divákovi přijde,že je film točený primárně očima dětských hrdinů.Herecké výkony jsou standardní,osobně mě Ondřej Sokol přijemně překvapil.Co je naopak zklamání je fakt,že Zahradnictví působí velmi často neuvěřitelně prázdně a ve finále tomu všemu nasadí korunu konec,který pojmul rozloučení s jednou z hlavních postav tak jak ho pojmul...nedůstojně,snad aby se tvůrce nemusel snažit cokoliv vymýšlet a ušetřil si práci....60% (26.09.2017)

České filmy vážně nemám v oblibě. Jistě, občas se najde nějaká "vlaštovka", která dokazuje, že to s tuzemskou tvorbou ještě není tak zlé, nicméně u mne se zastavila v roce 2016 s filmem "Teorie Tygra". Od té doby mé vlastní "dogma" pokračuje, přičemž se zdá, že ani nejnovější film Jana Hřebejka, který má být jakýmsi prequelem k výbornému filmu "Pelíšky" toto neporuší. Předně musím poznamenat, že tím největším atributem, který mi ve filmu Zahradnictví: Rodinný Přítel vadil, byl ve formě nedostatečného, chce se říci až laxního ponoření do daného časového mezidobí, kdy se film těch nejkontroverznějších témat a skutků jen letmo dotýká a nejde do patřičné hloubky. Další věcí je fakt, že to nejdůležitější v celém filmu se stane v prvních zhruba patnácti minutách a zbytek enormní stopáže už se neděje vážně téměř nic. Už dlouho jsem se u žádného filmu tak nenudil, přičemž tento velmi špatný výsledek nenapraví ani pár světlých hereckých okamžiků a věrně zpracované reálie. Jsem velmi zvědavý, zdali druhý díl této zamýšlené trilogie dopadne lépe. Moc bych si to přál. PS: Ondřej Sokol a vážné herectví? To vážně nejde moc dohromady. (01.10.2017)

Co k tomu napsat? Rozjezd filmové trilogie je přinejmenším rozpačitý. Něco je rozvyprávěno, ale nedovyprávěno, a obávám se, že se k tomu už ani nevrátíme, linie se objeví a zase zmizí, postavy se přetahují o to, která je víc nesympatická, se sestrami se ani moc neseznámíme, vztahy a situace jsou umělé, emoce chybí úplně. A nejedna scéna vypadá, že se odehrává na divadelních prknech. Po šesti letech od zatýkání manželů gestapem lékař a „rodinný přítěl“ hodí oko na Aničku Geislerovou (jako jedna z mála si zaslouží uznání), aby divák pochopil, že nějaká náklonnost mezi nimi je. První díl trilogie chce být rodinným dramatem, jenže mu chybí pořádný příběh, pořádné dialogy, dynamika, konflikt, tempo. Po slušném startu (zatýkání atp.) se ovšem desítky minut nic neděje, vše je natahované běda, plné prkenných promluv. Pak přijde předlouhá scéna o podříznutí husy nebo chlapík, co se projíždí po domě na koni. A já začínám kroutit hlavou. Jsme také svědky, kdy zaznívá (v dopise) archaická čeština, ale postavy mluví prakticky současnou mluvou. Sabina Remundová je sice agresivně otravná, na děj nemá žádný dopad, ale alespoň je nějaká. Což se nedá říct o Sokolovi, který jako dramatický herec absolutně selhává. Zájem o něj coby herce prostě dlouhodobě nechápu. Vedle sester hlavní postava, jeho rozloučení je přitom naprosto odfláknuté, absolutně bez emocí. Dvojice Hřebejk – Jarchovský trpí nespornou nevyvážeností své tvorby, nedokážu pochopit, že jednou dokonale potěší (Učitelka, Nevinnost – a to nepočítám ranou tvorbu), jindy šlápnou totálně vedle (Zakázané uvolnění, Svatá čtveřice – ač tady je v tom Jarchovský nevinně). Palec dolů. (08.10.2017)

Pro mě to bylo hodně velké překvapení. Kvůli nízkému hodnocení a špatným komentářům jsem očekávala vážně minimum a možná proto jsem z kina odcházela spokojená. Je pravda, že je to trochu delší a místy se to táhne, takže jsou tam hluchá místa, ale herecké výkony jsou skvělé a na nich se celý film staví. Ondra Sokol mile překvapil, Aňa Geislerová byla skvělá jako vždy a Sabina Remundová se postarala o vtipnou stránku. Malinko mě šokoval konec, který mě mrzí, protože odstranili postavu, která na celém filmu byla to nejlepší, ale i tak jsem zvědavá na další díl. (18.05.2017)