Ztracená tvář

(2x) Objev, který může zakrýt každý zločin... může vzít tvář celému lidstvu... může všechno i ovládnout celý svět! Zdařilý vědecko-fantastický snímek na téma zlo, které může přijít s každým převratným vynálezem. Ztracená tvář stojí tak trochu ve stínu slavného Krakatitu. Tenhle pozapomenutý kousek z půlky zlatých šedesátek je plný absurdity a kritiky spoločnosti hraničící s jemnou provokací. Jako vrchol vidím scénu, v níž lhostejného doktora v podání Martina Růžka donutí dívat se na medicínské experimenty jendině arogantním způsobem – násilním přepadnutím a přivázaním k židli v koutě místnosti. ,,Takhle se pro vědu neobětoval ani samotný Pasteur..." Film lze brát jako originální crazy komedii, retro kriminálku z první republiky (vedle pár zlodejíčků jako vystřižených z Hříšních lidí hraje hlavního policistu opět "rada Vacátko" Jaroslav Marvan, jak jinak), podobenství nové filmové vlny 60. let i jako filosofický film řešící vedle problému zneužití vynálezu i otázku podstaty člověka v rovině tvář verzus povaha. ,,Člověk se přece uvnitř nezmění jenom tím, že se popálí, pořeže nebo podstoupí chirurgickému zákroku." Herecký koncert Vlastimila Brodského ve filmu se skvělým scénářem a artovým laděným – dialogy se střídají s vnitřním monologem a retrospektivním komentářem hlavního hrdiny a obraz hlavní dějové linky se doplňuje s abstraktními záběry a flashbacky ve filmovém negativu. Pozornému divákovi neujde opakování a stupňování mnoha situací, prostředí a podobných scén, které ve filmu vyvolává jakýsi pocit věčného koloběhu života. Po herecké stránce zaujmou kromě již zminěných pánů Brodského a Růžka výborní ve svých rolích Marie Vášová, František Filipovský a Jiří Vala. (11.06.2017)

„Zpověď na lačno-lepší než šípkový té!“ O existenci Ztracené tváře stejně jako jejího tvůrce Pavla Hobla jsem neměl dosud potuchy. Napraveno. Jestli se film na něco opravdu může spolehnout, tak je to výtečný Brodský, výborně obsazený a snad ještě lépe hrající. Dále je to Fred Delmare a jeho neokoukaný, netypický kukuč. Nesmím zapomenout ani další herce v úsměvných roličkách (Brejchová, Effa, Schránil a další). No a v neposlední řadě nemálo komických situací a trefných frků. Postupně se však (opravdu netuším proč) z této odlehčené a vcelku sofistikované sci-fi komedie stává nepříliš vtipná mravokárná satira (na což mě snad měl připravit ten titulek s „traktátem o vlastnostech člověka“, asi…). A „korunuje“ to konec s „tváří“ (který odporuje všemu dosud viděnému, sci-fi nebo ne). A to je velká škoda, protože po dlouho dobu jsem se bavil více než solidně. Dávám ještě slabší 4*, škoda té „změny kurzu“. „Chcete ji?“ - „Prosím?“ - „Jestli se s ní chcete vyspat.“ - „Ne, ne, já neberu honoráře v naturáliích.“ (13.01.2018)

Typická nesvadbovina, tedy napínavá, nápaditá, černohumorně vtipná a hlavně nadčasová věc. Film je navíc velice dobře natočený, ohudebněný a skvěle odehraný - když se ze scény vytratí "frankensteinovský" Vlastimil Brodský, přebere otěže skvělý Martin Růžek, navíc tady máme i Františka Filipovského (který vypadá trochu jako Lenin), krásnou Janu Brejchovou, Jaroslava Marvana na straně zákona a Ninu Popelíkovou či Karla Effu na té druhé. Zkrátka dost, dost dobré pokoukání. Vůbec bych se nedivil, kdyby o 30 let mladší akčňák Tváří v tvář opravdu opsal hlavní myšlenku právě odtud. (27.09.2011)

Raný zástupce české školy crazy komedie tentokráte parodující brakové detektivní romány (s mírně satirickým podtónem). Film podle námětu a scénáře známého českého autora sci-fi Josefa Nesvadby není úplným vrcholem tohoto zajímavého žánru, k dílům pánů Brdečky a Lipského může jen obdivně vzhlížet, ale přesto dokáže obstojně zaujmout diváka i po padesáti letech - nabízí třeba originální postmoderní tvůrčí prvky, jako občasné prolínání pásma vypravěče a pásma postav, která interaktivně reagují na sebe navzájem, nebo variaci téhož, kdy vypravěč a hlavní hrdina splývá a jeho ústy pak promlouvá a obrací se přímo do kamery směrem k divákovi. Nelze si nevšimnout ani variovaného motivu klasického příběhu o Frankensteinovi, monstru s cizí (transplantovanou) tváří - tvář Kráječe odkazuje nepřímo i k jeho filmové podobě (a transplantovaná tvář nakonec vždy také zrodí monstrum...). Škoda faktu, že snímek ke konci krapet ztrácí dech a že je celý takový trochu ,,schmutzig" (nejúděsnější byly pak ,,flashbacky" a ,,vize", které jakoby byly natočeny na vybledlém materiálu), filmová mizanscéna na mne chvílemi působila špetku zvláštním dojmem. Každopádně už jen díky skvostnému hereckému obsazení stojí za to si tuhle crazy komedii čas od času připomínat... (09.12.2011)

Přiznám se, že kdysi mi ten film připadal zcela podprůměrný, nové shlédnutí mi vyjevilo jedno memento, které zřejmě měl autor namysli - pozor na zneužití vědy; nejenom navíc kvůli snaze na vědeckém objevu především vydělávat. Motiv tohoto filmu byl využit později v komedii "Pane, vy jste vdova!". Změna tváře nezmění chování člověka... Člověk sám se mění změnou tváře. Nebo ne? To nakonec z toho filmu vůbec nebylo jasné - a co bylo jasné nejméně, to byl závěr toho filmu. Takže film hodnotím průměrně. Navíc se ještě přiznám k tomu, že po čtení Verneovek mi v klukovském věku následně Josef Nesvadba žánr sci-fi znechutil. Nijak jsem jeho sci-fi povídky nestrávil. A ještě jeden trapas, zpočátku jsem zaměnil Filipovského za Macháčka, pak jsem v tom faráři Filipovského pouze tušil. (24.02.2016)