Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (452)
Ač byl seminář zábavný, velmi mě potěšila jeho přijatelná délka (sotva 30 minut). Samotnou hru hodnotím jako nejlepší mezi všemi Cimrmany, které jsem měla možnost vidět. Brukner jako Vlastička je bezkonkurenční, stejně jako Svěrák v roli Prácheňského. A pointa? Kam se hrabe "Šestý smysl", to se nedá srovnat! :D ()
V době, kdy jízdní kolo bylo v západní Evropě přepychem horních deseti tisíc, u nás aparátem podivínů a v carském Rusku předmětem vášnivých debat anarchistických kroužků, napsal Jára Cimrman poslední opravdu dobrou hru, kterou o století později uvedlo na svých prknech věrné Divadlo Járy Cimrmana s výborným Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli. Tedy v roli, která mu ve stylu jeho hraní na prknech tohoto divadla sedla jak ulitá. Těžko říct, zda za to může Cimrman nebo jeho autoři, ale po Záskoku se již dostavila menší tvůrčí krize. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
U Záskoku napíšu nejdřív samotné hodnocení a pak kompletní hodnocení všech Cimrmanů a budu sem odkazovat. Součást mojí rozšířené TOP 10. Viděl jsem ho mnohokrát a pořád celou dobu řvu smíchy, tečou mi slzy a bolí břicho. Neskutečná věc, která se povedla skupině kolem Smoljaka a Svěráka. Nejenom, že to je geniálně vymyšlené - hra o hře, ale především je každý charakter tak neuvěřitelně promyšlený a tak skvěle zahraný, až to bere dech. Tohle je pro mě divadlo, na které bych šel. Jak seminář, tak především hra samotná jsou absolutní klenot jakékoli české tvorby ve všech odvětvích, ke které se dá přirovnat tak možná Jágr, pivo a Škodovka...... Samotný nápad Járy Cimrmana je neskutečnou invencí několika běžných lidí, kteří dokázali stvořit kult Největšího Čecha, kterého zná snad každý. Nevím, jestli mají ostatní národy něco podobného, ale dost o tom pochybuji. A i kdyby, tak to rozhodně nebude dosahovat takových kvalit. Legenda, kterou zná každý a kterou musí mít každý rád. Neopakovatelný zážitek, který mě samotného dělá hrdým na to, kde žiju. Díky, pane Cimrmane, Váš život opravdu stál za to. 100% ()
Představení Záskoku je mimo jiné jeden z mých stěžejních argumentů, proč tvrdím, že Svěrák patří mezi nejlepší české herce, i když divadlo je samozřejmě něco jiného, tato hra byla výhradně jeho one-man-show a předvedl ji skvěle. Třebaže i samotný humor byl možná lehce jednostraně vystavěn na síle jeho postavy, bavil jsem se takřka královsky. Stále však necítím potřebu pro plné hodnocení, možná je to díky menším výhradám k přednášce a možná díky tomu, že na DVD to nikdy nebude tak opravdový zážitek jako v divadle (to spíš), každopádně doporučit Záskok bych se nezdráhal ani vteřinu. 8/10 ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (22)
- Tato hra se jako jediná z Cimrmanových her odehrála v Národním Divadle. Odehrála se 2x ve dvou různých obsazení. Celé záznamy dostupné nejsou, ale sestřih hry a semináře můžeme vidět v dokumentu Záskok aneb Cimrman v Národním divadle (2000). (mnaucz)
- Původně v této hře hrál také Jaroslav Uhlíř, a to roli podruha Bárty. Později však divadlo opouští poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. „To byla dvě představení. Když se mi to stalo poprvé, tak mě chtěli vyhodit, ale Svěrák se mě na té schůzi, která kvůli tomu byla, zastal, že: ‚To bychom se museli povyházet všichni. Každýmu z nás se to někdy stalo.‘ Když se mi stalo podruhé a pikantě na to, že jsem ten celej den strávil se Zdeňkem. Nevím co jsem dělali, myslím, že na nějaké písničce a já jsem mu asi v půl jedenáctý volal, že mám refrén a on na to: ‚To je hezký, ale dnes si měl hrát, víš to?‘ A já jsem povídal ‚nevím‘ a ptal jsem se jak to mám vědět? A on na to: ‚Máš číst fermany,‘ a já nevěděl, co to ferman je“ řekl Jaroslav Uhlíř. (mnaucz)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
Reklama