Obsahy(2)
Tým pražských cimrmanologů se vydal do Liptákova v Jizerských horách. Cílem bylo prozkoumat drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím a výsledek stál za to. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (170)
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. "Počasí nám přálo..." ()
Ó tótó, jak mi tu chybí Svěrák. Přednáška se mě takřka vůbec netýká (od staršího diváka jsem byl upozorněn, že je tam pár vtipů pro znalce starších poměrů). A tak jsem si mohl trochu užít herectví pana Smoljaka a utlačovaného Bruknera s pár šutry. Dvě hry nejsou špatné, ale jde o takové krátké epizodky, které se nemohou rovnat s hrami typu Severní pól nebo Dlouhý, široký. Ve druhé hře opět exceluje Milon Čepelka jako uhlobaron. ()
Další Cimrmanovská nálož. Tentokráte pro mě zajímavý hra už jenom kvůli prostředí a vyprávění filmu Nejistá sezóna. Vždy jsem si tím pádem myslel, že jde o skvělý kus. Co si ale budeme, ty semináře jsou originální a skvělý nápad, ale z celého představení to bývá nejslabší část. Zvlášť když vlastně máte seminář, po něm následuje krátká inscenace, poté seminář a další inscenace. Je to jako pít projímadlo s vodou, ale není to díkybohu takové utrpení. Samotné představení Vizionář je prostě skvělé. Má vše co potřebuje a nádherně to spolu funguje. Stále je tam problém v tom, že ze více jak sto minutové hry se bavíte v celku krátký čas. Z úcty k tradici... ()
Hry Divadla Járy Cimrmana.¬ Hry Divadla Járy Cimrmana zařadil bych někam mezi řádné divadelní hry a kabaretní vystoupení. Že jsou schopny překonati řadu těch i oněch přesvědčil jsem se právě na Poslu z Liptákova; žel, mnohé další znám pouze z gramofonových nahrávek. Kumšt obou stran se tu spojil do významného, vysoce pravděpodobného svědectví, vrcholícího geniální — jak jinak! — divadelní hrou zesnulého velikána, Visionářem. Budou-li vás poněkud nuditi výklady o oškrabávání staré omítky v liptákovském hostinci, dejte si šálek... a počkejte si na Visionáře. ()
Jednoduchá, ale zábavné dílo Divadla Járy Cimrmana (nutno podoknout, že mám nahrávku z roku 1997). Dva semináře, zabívající se pobytem járy Cimrmana v podjizerské obci Liptákov, kam údajně přišel roku 1902 a nechtělo se mu hned jíti pryč a dvě jeho krátké hry, zde nalezené: Posel světla o bezcitném pokroku, který se snaží smést i své nejbližší, a Vizionář, který nejednoznačně varuje před válkou a nástupem komunistů k moci. Čtyři herci vystačí bohatě. Vynikající Miloň Čepelka v roli matky ve hře první a v roli zvídavého uhlobarona Ptáčka ve hře druhé. Neméně výborný Jaroslav Weigel v roli trochu nechápavého otce ve hře první a v roli věštce Hlavsy ve hře druhé. Užívající si Ladislav Smoljak v roli bezcitného Standy ve hře první a v roli smrtky ve hře druhé. A Petr Brukner v roli domácího mluvícího Artura ve hře první a v roli Františka, syna Hlavsy, ve hře druhé. Určité ubíhání do jakéhosi puberťáckého humoru je včas zastaveno a celkově to působí velmi dobře a nesmírně zábavně. Navíc takový univerzální ptakopysk je zvíře velmi užitečné. ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (21)
- Hra se měla původně jmenovat „Cimrmanův Liptákov“. (mnaucz)
- Se slavnou větou: „Maminko, zase vypli proud,“ přišel až po pár reprízách Oldřich Unger – bývalí alternant Jaroslava Weigla v roli Otce a Hlavsy. (mnaucz)
- Když přijde k pultu pro řečníky naposledy Petr Brukner, má v pravé ruce nerost, který by rád popisoval a v levé ruce batoh s dalšími nerosty. Je kolegy napomenut, že už se musí jít do šatny chystat na hru. Když si s nerostem popohodí v myšlence, že by ho mohl po někom hodit, drží však předměty obráceně, nerost v levé a batoh v pravé ruce. (Dvojirakri)
Reklama