Akt

"Doktor Turnovský. - Žíla. - Doktor Turnovský. - Žílová. - Doktor Turnovský. - Žíla. - Vás tady, ale je!" Ne moje první hra od génia Cimrmana. A rozhodně ne poslední! Výborný seminář a skvělá hra. Viděno možná poprvé, ale už teď vím, že Akt mě neomrzí. Všichni Cimrmanologové ve skvělé formě! "V kolik přijíždí ten autobus mamko? - Sedm, sedm taťko. - To znamená, že ten kdo přijel autobusem.... Už je tady!“ [Viděno naživo] (80 %) (20.06.2016)

DJC-1. Na první Mistrově hře nedokážu definovat nic vysloveně nepodařeného, ale něco mi na ní prostě zavání. Snad že absence Smoljakova korektivu dala plný průchod jisté svěrákovské zemitosti - ano, i v dalších hrách Cimrmani těží nějaký humor ze sexu nebo vyměšování, ale není to leitmotiv jako zde. (Mimochodem si nemyslím, že je náhoda, že si Svěrák, v civilu morální etalon, tak často píše role různých proutníků a záletníků.) "Láďo!!" (07.10.2007)

Má druhá nejoblíbenější hra Divadla Járy Cimrmana. Má tři zvláštnosti: Je úplně první hrou DJC, až na jednu vyjímku v ní neexistují alternace a také je to jediná hra, kterou napsal sám Zdeněk Svěrák, což zasvěcený člověk pozná, protože humor Aktu se trochu liší od dalších her, které napsali Smoljak&Svěrák spolu. Výborný je seminář "pro diváky začátečníky, který vám poskytne ty nejzákladnější cimrmanologické informace, a to formou snadno přístupnou" i hra, v níž exceluje zejména Miloň Čepelka jako matka Žílová. (17.12.2005)

Ačkoli je samotná hra spíše zrcadlem doby své rekonstrukce, plná všech těch mističek z umělé hmotičky a zážitků s nejabsurdněji vykonávaných tradičních povolání, kde není nouze o melouchy atd... Je to, málo platné, úžasný vstup Cimrmana mezi česká divadla malých forem. Žánrově spíše buffo, ovšem neodolatelná. Miloň není v jiných hrách tak sexy jako tady, Wiegel nadržený až k dokonalosti... a trio potomstva jakbysmet. Hudební vložky mohu denně. "Vypadal jako asketa / To bylo jen pouhé zdání / Byla jsem mladičká Markéta / Děvče jako květ... / K čemu mi štětec a paleta / Myslel jen na milování / Byla jsi mladičká Markéta / Děvče jako květ / Děvče jako květ…" (29.09.2011)

Seminář, nás diváky, obšírněji seznamuje s osobou Járy Cimrmana a taktéž jsme (téměř) svědky (i přes značný mistrův odpor k fotografování) jeho skutečné podoby. Téměř. Musíme tak vzít za vděk alespoň mistrovou bistou, leč se značně strhanými rysy. Samotný seminář jednoznačně (alespoň v mých očích) převyšuje následnou hru, kde však exceluje „děvče jako květ“ Miloň Čepelka resp. (kdysi) mladičká Markétka, nyní Žílová. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že AKT působí poněkud estrádněji, než pozdější hry dvojice Svěrák-Smoljak, založené veskrze na inteligentním humoru. Na druhou stranu, každý drahokam je potřeba (vy)brousit. 80% p.s. co však zaujme (i neerudovaného člověka) je mistrova (ne)napadnutelná teorie filozofie externismu. Autor zastává stanovisko, které zároveň následně sám vyvrací. Jistě si dovedete představit to následné pozdvižení ve vědeckých kruzích. A skutečně, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Do hajzlu s tím“....křičeli (vulgární) materialisté. Co dodat. Holt génius. Však také, když A.G.Bell „vynalezl“ telefon, k čemu myslíte, že následně došlo?! ANO, tipujete zcela správně. Měl tam pět nepřijatých hovorů......od Cimrmana. (09.01.2013)