Appleboy

Láska a smrt si umluvily schůzku v jeho domě...

Tak takhle jsem se už hodně dlouho nezasmál! Znaje Hugo Haase pouze jako doktora Galéna z Bílé nemoci, vůbec jsem netušil, jak obrovský komediální talent v tomto herci dřímá. Ve srovnání se salonním humorem Oldřicha Nového a živelnou improvizací Vlasty Buriana mi nenápadné sebeironické glosy a chytré parodie Huga Haase přijdou mnohem zábavnější. Při scénách, když HH telefonuje svému pejskovi, aby si pro něj přišel do hospody, když se vtírá do přízně (mimochodem velice půvabné) Adiny Mandlové hlasem malé holčičky nebo když simultánně "tlumočí" z čínštiny, jsem málem umřel smíchy. Pokud přidáme tradičně nadprůměrnou režii Martina Friče, určitou naivitu, bez které si většinu filmů z tohoto období nedokážu představit, a obvyklé "nahrávače" v podání Václava Trégla, Čeňka Šlégla či Jaroslava Marvana, nelze jinak než za pět. Jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl. "Pardon, dovolíte, abych vás na něco upozornil?" "Na co?" "Na sebe."

Můžu prohlásit, že tak mocně na mě už dlouho žádný (natož český) film nezapůsobil. Vyzdvihl bych zejména geniální herecké výkony Pavla Lišky a Zuzany Bydžovské (oba předvádějí své životní role) a úžasné záběry, mnohdy bez jediného střihu. Nejsilnější scény: 1. Petr stojí s rodiči na balkóně, když jim předtím oznámil, že je homosexuál. Rodiče mu říkají, že nesmí zůstat sám - samota je strašná. 2. Petr se neovládne a začne rukou uspokojovat spícího Chlapce - v jeho tváři je v tu chvíli vidět směs pocitů: láska a touha, na druhou stranu zoufalství a strach. 3. Marie se Petra ptá, proč jí neřekl, že je homosexuál. "Protože jsem vás nechtěl ztratit," odpoví Petr. Po dlouhé době český film světového formátu, minimálně o třídu až dvě výše než jeho kolegové.