Tohle jsme my

Pět let byl mou pravidelnou dávkou emocí Parenthood. Šest sérií uteklo jako voda a po konci nebyla nikde žádná náhrada. Po skoro dvou letech tu máme This is us. Seriál mě chytl hned od začátku a držel mě po celou sérii. Máme tu zase plno emocí od radosti, přes smutek až k překvapení, když některé epizody končí WTF momenty. Herecké obsazení moc pěkné, kupa známých i neznámých herců. Jediný, co mě trošku vadilo byly scény z minulosti, které nejsou nijak datově upřesněny a člověk občas neví v jaké době se zrovna nachází, přitom by stačilo přidat datum na začátek scény. Většinou jsou ty scény brzy zasazeny třeba velikostí dětí nebo vztahy mezi postavama a člověk se pak snadno zorientuje. Celkově jsem moc spokojen, na Parenthood to ještě nemá, ale uvidíme, co přinese další série. S2 - Opět hodně silné, epizoda s požárem a jeho následkem asi nejsilnější z celé série. Celkově se opět více dozvídáme o postavách a jejich minulosti, občas se mrkneme i do budoucnosti. Překvapila epizoda se Sylvestrem Stallonem, když Kevin na začátku řekne, že bude točit se Stallonem, nečekal jsem, že tam Sly bude a natož skoro celou epizodu. (28.03.2017)

This Is Us je kráný seriál o krásných lidech, kteří ani zdaleka nejsou dokonalí. Teď už naprosto chápu, proč toto dílo čelí takové oblibě; protože nic sladšího a dojemnějšího snad aktuálně neběží. Každý díl ve vás vyvolá velmi silné emoce - to, že hlavní protagonisti všude hlásí, abyste si připravili kapesníky, má svůj důvod. Pokud jste bezcitný robot, tomuto seriálu se vyhněte, protože emoce v tomto případě hrají prim. O nich to celé je. O rodinných poutech, o příbězích plných lásky, o srdceryvných promluvách, a proto to není pro každého. Je to sladké jako cukr. Ve světě těchto příběhů je všechno milé, krásné a když už se náhodou zjeví něco ošklivého, téměř okamžitě je to zalepeno něčím pěkným. Tohle je důležité si uvědomit, než do toho vůbec půjdete, protože pokud čekáte krutě vyobrazenou realitu, tenhle seriál vám ji nenabídne. Žánrově jde víceméně o takovou mírnější soap operu, akorát s promyšleným scénářem. Situace nejsou hnány do extrémů, zvraty působí přirozeně a děj neplyne nějak šíleně čistě kvůli snaze vyvolat v divákovi údiv. Postavy jsou napsány tak, abyste v každém našli něco, co z nich dělá přeci jen také obyčejné lidi. Jsou napsány tak, abyste jim porozuměli, vžili se do nich a pochopili čím si prochází. Vše je krásně propojeno a příběh je vyprávěn zajímavým způsobem. Líbí se mi, jak se jednotlivé osudy prolínají a jak události z minulosti ovlivňují současnost. Líbí se mi i mozaika osudů a to, že život postav není líčen chronologicky (a přesto to není nepřehledné), takže jednotlivé postupně odkrývané střípky víc a víc odhalují příběh hlavních akterů. Což mě přivádí k protagonistům. Každá postava má svoje slabiny, svá sporná nebo přímo špatná rozhodnutí, a možná právě tím je lidská a sympatická. Moc se mi líbí vztahy mezi postavami, manželství Randalla a Beth, Jackův boj s démony a jeho neutuchající láska k jeho ženě a dětem, vnitřní síla Bec, Tobyho schopnost poskytnout oporu, všechno je tak hezky milé. Pokud se poddáte nezvyklé atmosféře, čeká vás příjemná podívaná, kterou je ale třeba opatrně dávkovat. Osobně v tomto seriále nevidím adepta na maratonové sledování, protože i kávu si osladím nanejvýš třemi lžičkami cukru; nasypat si do hrnku celý pytlík je snesitelné snad jen pro masochisty. This Is Us můžu s klidem doporučit, jedná se o příjemnou oddechovou záležitost, která i přes svůj žánr má hlavu, patu a srdce. - "I am thankful for my family. I'm thankful we're all safe. And there's no one in the world I'd rather be too hot or too cold with." (25.06.2017)

Provázaností mezi postavami a důrazem na rodinu tento seriál snadno evokuje Moderní rodinku, avšak bez absurdností, nadsázky a s větším důrazem na skutečný život. Ačkoli postavy rozhodně nepatří mezi běžné človíčky, které potkáte na ulici, jejich příběhy a prožívání působí lidsky - věrohodně. Humor si zde také svoje místo najde, ale jde spíše o hřejivé úsměvy, než o hlasitý smích. K té hřejivosti bych měl ale jedinou větší výtku. Seriál mi přijde místy emocionálně přepálený, lehce patetický. Řada dílů je výrazně slabší dějem a je spíš naplněna určitými pocity z několika životních momentů postav... Už jsem na obrazovce rozhodně viděl kvalitnější vztahové drama... 7/10 (25.03.2017)

Tohle jsme my je taková moje srdeční záležitost. Hned od první epizody jsem propadla nejen té úžasné rodince, ale i jedinečnému stylu vyprávění a navýsost poutavé hudbě. Dojímám se téměř u každého dílu a rozhodně se za to nestydím, protože kdo z nás by nechtěl prožívat takovou rodinnou sounáležitost, jaká je tu k vidění. A je mi vážně šumák, jestli Pearsonovi představují prototyp spokojené americké rodiny, nebo je to všechno za vlasy přitažené. Člověk se potřebuje aspoň někdy trochu zasnít, obzvláště v dnešní uspěchané době, kdy jsou tradiční rodinné hodnoty poněkud upozaděné. (95%) (21.09.2020)

Jeden z případů, kdy nebudu hodnotit, protože jsem ve skutečnosti neměl sílu sledovat ani jedinou epizodu, nicméně šest pokusů, kdy jsem se pokusil znásilnit sám sebe a svůj vkus, stojí za to, abych svůj dojem vyjádřil komentářem. Nikdy jsem nedokázal žádnou epizodu sledovat déle než 10 minut, protože jsem získal neochvějný pocit, že sleduji jakousi sofistikovanou parodii na americké představy o rodinných hodnotách, když si zároveň uvědomuju, že to tvůrci myslí smrtelně vážně. Tohle je emocionálně tak přepálené a patetické, jako byste spadli do bubnu s cukrovou vatou nebo se kouzlem ocitli ve světě Barbínek a Kenů. Nefunguje to na mě ani v nejmenším, jsem zkrátka přízemní skeptický Čech. Tohle jsme my je tak americký rodinný seriál, jak jen americkým může být... S odstupem několika týdnů si dovolím přidat dvě hvězdičky, neodolal jsem vábení a shlédnul jsem tři epizody poslední série, abych se utvrdil ve všech svých negativních odhadech. Patos a emoce na steroidech mi nesedí. Tohle jsme my smrtelně vážně staví na tom, čemu se vysmívá 'Frearsův Hrdina proti své vůli. (26.01.2020)