Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
John Michael HayesKamera:
Robert BurksHudba:
Franz WaxmanHrajú:
James Stewart, Grace Kelly, Wendell Corey, Thelma Ritter, Raymond Burr, Judith Evelyn, Ross Bagdasarian, Georgine Darcy, Frank Cady, Jesslyn Fax, Rand Harper (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Fotograf Jeff je po úraze so zlomenou nohou dočasne pripútaný na invalidný vozík. Dlhú chvíľu si kráti pozorovaním susedských bytov cez okno, ktoré vedie do dvora. Ako pozorovateľ sa dozvedá množstvo skrytých detailov zo života svojich susedov, až nadobudne presvedčenie, že sa stal svedkom vraždy. Takto sa začína zložité pátranie a dokazovanie vraždy... Rafinovaná kriminálna zápletka je jednou z najlepších v brilantnej tvorbe Alfreda Hitchcocka. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (687)
V 50. letech to byla určitě pecka, nic moc jiného taky nebylo, že... Ale koukat na to 60 let poté, to už to člověka tak nedostane. Bohužel. Film je sice dosti pomalý, ale působí tajemně, což se mi na něm líbilo, ale se závěrem jsem čekal něco velkolepějšího, nějaký lepší vyústění, zajímavější pointu... Takhle to prostě musím hodnotit, jak hodnotím, není to prostě z mýho pohledu žádná bomba na 87%. A člověk to fakt nemůže hodnotit z pohledu diváka 50. let, to prostě nejde. Sorry. 70% ()
Filmy sešlé věkem často dojíždí na přemíru kýče, technické nedokonalosti a nechtěně úsměvné herecké kreace, tudíž mě snímek, mající se odehrávat v jediné místnosti, zprvu trochu děsil. O to větší bylo překvapení - Okno do dvora zůstává po celou svou stopáž svěžím, napínavým a zábavným dílem. Precizní herci, dialogy, gradace... Hitchcock je filmový perfekcionista, jemu čest. ()
Mistr napětí tentokráte bez napětí:) Okno do dvora je výborným snímkem se skvěle budovanou atmosférou. Nejedná se o nijak dramaticky vršený příběh s šokujícím rozuzlením. Okno do dvora spíše než vzrůstající napětí a strach nabízí pohled na značné množství humorných vsuvek, dialogů a krásnou, noblesní Grace Kelly. Největší strach jsem měla v jedné ze závěrečných scén, kdy "dotyčný" vstoupil do potemnělého pokoje Jamese Stewarta a na okamžik tak vstoupila do hry pověstná Hitchcockova hra se stíny a tmou. Během sledování jsem se ani jednou nepodívala na hodiny, zdařile postupující děj bez slabého místa mi nedovolil upřít zraky jinam, zato jsem však často přemýšlela nad tím, kam se poděl Alfredův styl. Nejsem zklamána, jen to byl jiný Hitchcock. ()
Výhled z jednoho okna vystačí Alfredu Hitchcockovi k natočení vynikajícího krimi thrilleru, v němž není nouze ani o vedlejší trochu romantickou linii mezi fotografem Jeffem a jeho přítelkyní Kelly. Příběh má od samého začátku výbornou atmosféru, objevují se zde i úsměvné scény a zní příjemná hudba. V kombinaci se znamenitými herci jako je James Stewart či Grace Kelly pak můžeme z tohoto snímku mít opravdový zážitek. Atmosféra zde pomalu houstne, jak je to u Hitchcocka typické, a posledních několik minut je skutečný nervák. Pád z okna sice působil lacině, ovšem to omlouvá rok vzniku. Pro mě v tomto případě neexistuje jiné hodnocení než plné. ()
Je zbytečné psát o tom, v čem je tento originánlní Hitchcockův thriller skvělý. Spíše bych chtěl upozornit na jeho největší slabinu, kterou je podle mě hudba. Tentokrát se pera chopil Franz Waxman a jeho kompizce se skutečně hodí do prostředí, v němž se film odehrává, ovšem nehodí se k samotnému příběhu. Velká škoda, že si tehdy taktovkou nezamával Hitchcockův dvorní skladatel Bernard Herrmann. Schválně jsem si zkusil pustit skladbu Temptation z Herrmannova Psycha k jedné ze scén, kdy se hlavní hrdina v noci dívá dalekohledem do "onoho" bytu, a atmosféra byla opravdu mrazivější. ()
Galéria (128)
Zaujímavosti (67)
- Všechny byty v domě Larse Thorwalda (Raymond Burr) měly zavedenou elektřinu, tekoucí vodu a byly obyvatelné. To byl také důvod, proč tu Miss Torso (Georgine Darcy) během měsíčního natáčení pobývala a odpočívala, jako kdyby se jednalo o její skutečný byt. (džanik)
- Film byl po celá desetiletí nedostupný. Autorská práva k Oknu do dvora, jakož i ke snímkům Provaz (1948), Potíže s Harrym (1955), Muž, který věděl příliš mnoho (1956) a Vertigo (1958) totiž Alfred Hitchcock odkoupil zpět a jako dědičku ustanovil svou dceru. V kinech se pak film znovu promítal až kolem roku 1984. V roce 1971 ho odvysílala “načerno“ televizní stanice ABC. (džanik)
- Jednou z inspirací Alfreda Hitchcocka byl údajný milostný románek mezi válečným fotografem Robertem Capou (v roce 1954 jej v Indočíně zabila nášlapná mina) a herečkou Ingrid Bergman. (džanik)
Reklama