Případ Paradineová

Zoufale neslané a nemastné soudní drama, kterému bohužel nedominuje ani legendární Gregory Peck. Milostné vzplanutí přichází z ničeho nic a je těžce nevýrazné a nevěrohodné. Klíčové sekvence se často střídají s těmi nicneříkajícími a za mě selhal i hudební timing. Jediné pozitivum shledávám v závěrečné třetině, která je poměrně napínavým a dynamickým soudním líčením. Na Hitche ovšem celkově velmi slabé. 40% (21.02.2016)

70% ? Červená zóna? Až tak? U mě tedy ne. 3.5 a ani o mikron víc. Film je sice celou dobu své nenudící (důkaz, že mistr umí, i když zrovna nevtáhne do děje) stopáže, celistvý/konzistentní atd. ale opět se mi potvrdilo, že jak jde o čb film kde část zabírá soudní proces viz. I confess, ale tam byla aspoň krásná/magnetická Baxterová, tady není nikdo) není to nějak ono, či co. Selznickův scénář jest docela ok (až na ten melodramatický závěr, který to do jisté míry zpětně celé kazí a který se mi opravdu až hnusil, včetně toho zamilování se obhájce do své klientky, které působí naprosto absurdně a nevěrohodně) obsazení nemůžu nic vytknouti (byť zde v podstatě všechny ženské postavy včetně hlavní, nejsou kdovíjak výrazné, což je pro mě a u Hitche zvláště, velmi překvapivé) a vidíte...není to ani z poloviny tak vtahující, jako Shadow of a Doubt. Chybí mi zde TO, co dělá Hitchcocka Hitchcockem ve smyslu, ani nedýchám. Na 2.str., pokud by všichni rež. měli své průměrné filmy takovéto, to by byl vskutku, abych byl správně kýčovitý... Překrásný Nový Svět. ;-) P. s. Nejvýstižnější komentář a ve srovnání s mým mu na to stačila holá věta:) EdaS. (19.12.2021)

Tandemu Selznick/Hitchcock sa nepodarilo vytvoriť tak pôsobivé príbehové zázemie nadprirodzena, ako v Rebecce, aj keď vychádza z podobnej naratívnej konštrukcii. Je to na škodu veci, keďže nabúranie a odhaľovanie psychického vnútra našich postáv má čo to do súdneho líčenia povedať. Dokázalo by mu pridať na istom punce emocionality, kedy sa do konfrontačnej oblasti nedostane len sila slov, ale i vzájomná nedôvera. Teoreticky by to samotný proces dokázalo posunúť k iným, nepravidelným rytmickým odklonom od pôvodnej obsahovej členitosti. Predsa už nebude toľko znamenať na každom slovíčku, keď sa ďaleko viac dozvieme z mimiky. Snáď nikomu nepríde zvláštne (v zlom slova zmysle), že poctivý a šarmantný elegán uviazne v diabolskej pasci a poddá sa vyšším silám. Som ale názoru, že tento cyklus nie je dostatočne rozpracovaný a skratkovito skĺzne k hitchcockovskému tématu prenasledovanie záhadnej ženy. Zaujímavou postavou je i služobník domácnosti, od ktorého sa môžeme dozvedieť nové zásadné skutočnosti ohľadom smrti pána Paradinea, ale k nemu má ďaleko divák aj prehnaná hrdosť právnika... Koncom štyridsiatych rokov striedal Hitchcock trilerovské klasiky za melodramatické vzplanutia pre neho tak netypické, až sa sám divím... Btw, aspoň vieme, kedy začali byť Laughton a Peck populárny do obsadzovania slávnejších rolí z prostredia súdnych drám. (22.08.2015)

Už po piatich minútach filmu je zrejmé, že sa jedná tak po hudobnej, scenáristickej ( významný producent David O. Selznick ) i réžijnej práci o výnimočné dielo. The Paradine Case je poctivo postavený príbeh na výkonoch hercov, kde by som chcel jednoznačne vyzdvihnúť Gregory Pecka v úlohe obhájcu, Alidu Valli v úlohe tajomnej ženy obvinenej z vraždy manžela, ale i sudcu ( Charles Laughton ), ktorý na malom priestore ukázal svoje herectvo. Celý príbeh je obostretý zvláštnym tajomnom, má vynikajúcu atmosféru, brilantné dialógy posúvajú dej krok za krokom k záverečnému finále, ktoré mi pripadalo trochu netradičné - o to viac zaujímavejšie. Snímok ponúka bezpochyby skvelý hitchcockovský zážitok. (22.10.2009)

Ano je to tak, každý má svého oblíbeného Alfréda H., a je to třeba. Každý cítí v tom či onom filmu něco ze sebe. V šedesátých letech bylo k vidění jen Psycho a Ptáci; teď je od mistra napětí možno shlédnout cokoli. Uvedené filmy tehdy představovaly něco nového, teď je možno si probrat celé jeho filmové dílo a pečlivě ho zvážit. Případ Paradinové je v pomysleném žebříčku čsfd na konci třetí desítky; nicméně se jedná o velice subtilní a propracovaný příběh, kterému napětí rozhodně nechybí. Pokud se ptáte: horror? Tak ano! Pro mě jeden z jeho pěti nejlepších. Dodatek z 15. 5. 2017: Neodmítl jsem pozvání České televize a na film se po tří letech znovu podíval. Více jsem si všímal řežijního vedení a také proplétání obou základních příběhů - manželů Keanových vzhledem k paní Paradinové (kdysi slavná a obdivovaná Alida Valli - v kině ve Žďáře nad Sázavou měli na chodbě její velký portrét) a Andre Latoura a zavražděného slepého plukovníka rovněž vzhledem k paní Paradinové. Už při prvním shlédnutí mě druhý příběh zaujal mnohem víc, a nyní se to jen potvrdilo. Příběh zkušené a neodolatelné ženy, která svým (zdánlivě logickým) činem narazila do závory přátelského vztahu dvou mužů, a naprosto jej nemůže pochopit, protože to není z jejího světa, má téměř starozákonní platnost. (08.03.2014)