Případ Paradineová

70% ? Červená zóna? Až tak? U mě tedy ne. 3.5 a ani o mikron víc. Film je sice celou dobu své nenudící (důkaz, že mistr umí, i když zrovna nevtáhne do děje) stopáže, celistvý/konzistentní atd. ale opět se mi potvrdilo, že jak jde o čb film kde část zabírá soudní proces viz. I confess, ale tam byla aspoň krásná/magnetická Baxterová, tady není nikdo) není to nějak ono, či co. Selznickův scénář jest docela ok (až na ten melodramatický závěr, který to do jisté míry zpětně celé kazí a který se mi opravdu až hnusil, včetně toho zamilování se obhájce do své klientky, které působí naprosto absurdně a nevěrohodně) obsazení nemůžu nic vytknouti (byť zde v podstatě všechny ženské postavy včetně hlavní, nejsou kdovíjak výrazné, což je pro mě a u Hitche zvláště, velmi překvapivé) a vidíte...není to ani z poloviny tak vtahující, jako Shadow of a Doubt. Chybí mi zde TO, co dělá Hitchcocka Hitchcockem ve smyslu, ani nedýchám. Na 2.str., pokud by všichni rež. měli své průměrné filmy takovéto, to by byl vskutku, abych byl správně kýčovitý... Překrásný Nový Svět. ;-) P. s. Nejvýstižnější komentář a ve srovnání s mým mu na to stačila holá věta:) EdaS. (19.12.2021)

Nielen skvelé obsadenie robí z tejto krimi drámy zaujímavé dielko. Ale aj atmosféra, ktorá je na súdnom pojednávaní poriadne hutná, mimo súdu zasa jemne mysteriózna. Príbeh sa pomaličky odkrýva, prípadne robí polobraty, čo poznáme bežne z nových filmov, ale Hitchock to v pohode zvládal už pred vyše polstoročím. Alida Valli bola v tej dobe krásna a rola mysterióznej panskej vdovy jej veľmi sedí, ale ja by som vypichol hlavne Charlesa Laugtona, ktorý sic vo vedľajšej roli a malom priestore dokáže dokonale strhnúť pozornosť na seba. A prvýkrát som na obraze zachytil aj samotného režiséra. (27.12.2016)

Tak z tohoto Hitchcockova psychologického soudního dramatu mám trochu rozporuplné pocity, na jedné straně stojí výborně vykreslené a zahrané ( Ann Todd asi miluju, ostatně jako kdekoho) postavy a na té druhé fádním způsobem vyprávěný příběh navíc s několika scénaristickými podivnostmi, kdy jsou nám tak trochu navíc představovány myšlenkové pochody postav, které stojí vlastně zcela mimo hlavní dění, v téhle souvislosti nemůžu nezmínit Ethel Barrymore, která byla za svůj výkon ( 2 scény a zhruba 15 vět) dokonce nominována na Oskara za herecký výkon ve vedlejší roli, "blázen" byla hezký, ale ve filmu prakticky neměla své opodstatnění ( samozřejmě dle mého skromného názoru). Naopak jejího filmového manžela Charlese Laughtona si musí každý, zejména ti škodolibí, divák vychutnat, jeho slizký soudce Horfield byl naprosto dokonalý a tím se dostávám k tomu, čím je Případ Paradineové opravdu přitažlivým, k hercům. Ať už Gregory Peck či Ann Todd ( ach) či vamp Alida Valli ( přes svou nespornou krásu mne živočišnější Ann přitahovala víc) a všichni ostatní . Váhám tedy mezi třemi až čtyřmi , kecám, neváhám - Ann si zaslouží 4. (08.08.2014)

Maddelane Paradineová je obviněna z vraždy manžela a je tu jen jeden člověk, který ji může osvobodit. Není však tohle až příliš velké sousto pro právnické eso? V mých očích jeden ze slabších Hitchcocků. Veškerá pozornost se tu upírá na psychologii postav a depresivní tísnivou atmosféru při vážných rozhovorech. Herci v hlavních rolích odvedli skvělou práci, což o to, ale když není výkon podpořen zajímavým příběhem, který by měl hlavu a patu, není prakticky na čem stavět. Místy se to táhlo jako žvýkačka na podrážce a děj se nikam nehýbal. Od filmu jsem čekal daleko víc a dostal jsem jen pár světlých momentů od překrásné Alidy Valli a Ann Todd a to na vysoké hodnocení nestačí. 50% (19.10.2016)

Tak trochu iná súdna dráma a možno to je aj problém, prečo ju mnohí nedokážu v rámci Hitchovej tvorby plne akceptovať ako ďalšie vydarené dielo v režisérovej mozaike. Prvá polovica sa ešte na súde neodohráva, napriek tomu rytmické striedanie viacerých prostredí udržuje divácky záujem. Myslím, že problémom pre väčšinu bude práve samotný súd, kedy vlastne ani neviete, komu máte držať palce a začnete uvažovať nad tým, či je vám Tonyho správanie sympatické. Táto ambivalentnosť jeho postavy, respektíve jeho posadnutosť prípadom a ženou, nedovoľuje s ním plne empatizovať. Pre mňa je práve vďaka takýmto odlišnostiam oproti iným klasickým súdnym drámam Prípad Paradineová ďalší takmer geniálny film v režisérovej filmografii. (16.05.2017)