Koruna

1. série A je to tady, letos podruhé se pustíme do britské historie. Tentokrát se o to však nepokusí britská televize jako v případě Victorie, ale jeden z největších hráčů na trhu – Netflix. A pokud Netflix prohlásí, že jde o jeden z nejambicióz­nějších projektů, na kterém pracuje, tak snad ani nejde netěšit. Samozřejmě to hodně svádí ke srovnání právě s Victorií, která se podařila na výbornou, ale právě tyto ambice by měly seriál přeci jen posouvat o krůček výš. A po dokoukání první série musí říct, že přeci jen posunuly. Co se povedlo na výbornou je obsazení. Podařilo se ulovit žádaného „Doctora“ Smithe, který si roli sarkastického Philipa vysloveně užívá. Pak tady máme ostřílené a kvalitní herce jako Lithgow (Churchill) nebo Harris (král Jiří VI.), kteří splnili svou část v první sérii a odehráli své postavy na výbornou. A na závěr ta hlavní, tvář Alžběty si nyní budeme spojovat s Claire Foy. Ta možná zpočátku byla nenápadnou postavou ve stínu ostatních, ale postupem času si své místo na slunci našla. Navíc se zdá, že všem role sedí a dávají na své předchozí počiny snadno zapomenout, čehož jsem se trochu bál hlavně u Smithe. Kromě obsazení se mi samozřejmě líbí téma, které je ze zajímavé části historie a ze země, kde mě to zajímá. A nejde nepochválit také zpracování, tady se nešetřilo, což je hned vidět na úvodních scénách jako je královská svatba. Ale nejen tam jsou vidět kostýmy jedna radost. Celkově to šlape a jen těžko se hledají mínusy. Pokud bych však měl přeci jen nějaký mínus najít, tak to bude gradace v závěru série. Devátý díl s odchodem Churchilla z vlády byl mnohem silnější a dramatičtější než ten poslední. Bavilo mě to hodně a příjemným bonusem je, že se okamžitě můžete pustit do celé série. Teď je čekat na ty další... 2. série A ani druhá série nezklamala, i když pro mě osobně neměla takový drive jako řada první, kde se toho přeci jen dělo víc. Možná chyběla tak výrazná osobnost jako Churchill, i když místo něho se dostalo víc prostoru pro vývoj Philipa či Margaret. Ale herecké obsazení opět bezchybné a jsem docela zvědav na to, jak si to celé sedne až se po téhle sérii vymění všichni hlavní herci. Bude to jako sledovat úplně jiný seriál. 3. série Třetí řada jen utvrdila v tom, o jak velký hit se pro Netflix jedná. Nejenže se muselo čekat dva roky na novou řadu, ale diváci se museli připravit i na kompletní výměnu hereckého obsazení. Jak jsem se této změny obával, tak jsem si ji v podstatě ani nevšiml. Olivia Colman je velké herecké jméno, které na sebe strhává většinu pozornosti, ale i ostatní bez problémů své předchůdce nahrazují a ujímají se královských rolí bez jakýchkoliv komplikací. V této sérii mi asi nejvíce rozšířily obzory welšské epizody a už se těším na řadu čtvrtou. 4. série Čtvrtá řada už se událostmi a časem dostává blíže k místům, které jsou většině diváků známé. Na což jsem se i já těšil. Kromě samotné královny jsou na scéně hlavně dvě výrazné postavy, Margaret Thatcherová a Lady Diana. Obzvláště pak vztah Diany a Charlese je nosným prvkem této řady, což mě jako diváka bavilo, jen si nejsem jistej tím, že všechno skutečně bylo tak, jak se tady ukazuje. Ani to mi však nebrání v tom, aby byl zvědav na další hereckou výměny v příští sérii a jsem vážně mě zajímá, kam až Crown časově dojde. 5. série Pátá série opět přichází s výměnami hlavních představitelů. A zatímco u těch hlavních to není problém a jasně je rozeznáte, tak u těch vedlejších už je to horší. Vždy, když se objeví někdo, kdo už v příbehu byl předtím s jinou tváří, tak se ho/ji snažím zařadit a trochu mě to ruší od sledování. V této sérii není ve středu dění až tak moc samotná královna, která je tam víceméně od toho, aby přijímala špatné zprávy. Více se příběh soustředí na kolaps manželství Charlese a Diany a jeho následky. Je škoda, že závěr série působil tak nějak nijak, protože mu chyběla větší gradace. I tak předpokládám, že nás čeká zajímavá závěrečná řada. 6. série Závěrečná šestá série byla rozdělená na dvě části, ta první byla o princezně Dianě a její smrti, ta druhá pak o Williamovi a jeho dospívání a také o tom, jak se královna vyrovnává se zvyšujícím se věkem a nástrahami, které to přináší. Zakončení bylo pěkně udělané a příběh je pěkně uzavřený. The Crown se jako celek povedl a určitě patří mezi to nejlepší, co během poslední dekády na Netflixu vyprodukovali. (18.11.2016) (menej) (viac)

1. série - 90% - Vzhledem k pompéznosti, vážnosti a chladu, jaký z Buckinghamského paláce občas vyzařuje, jsem se snažil být v hodnocení střízlivý, tváří v tvář právě oné velikosti se ale nelze ubránit. Nechápu, jak se povedlo onen dojem obrovitosti převést takto dokonale, ale díky bezkonkurenční výpravě mám pocit, že něco takto velkolepého jsem snad ještě (minimálně na Netflixu pak určitě) neviděl. Sebemenší dialog v uzavřené chodbě či kanceláři působí jako nejepičtější věc na světě a když se rozburácí emocemi přecpaný soundtrack a Jared Harris s Johnem Lithgowem se rozehrají k životním výkonům, není v hodnocení jiná možnost. Ten poslední krok k páté hvězdě má ale na svém kontě Claire Foy, která se Alžbětou doslova narodila. 2. série - 90% - Ještě sebejistější. Tam, kde si první sezóna musela pomáhat relativně častými návraty k hlavní lince, druhý rok už si dovolí zcela samostatná žánrová sóla (Margaret, Charles/Philip), funkční flashbacky, náznaky téměř až pohoršujících teorií a ještě šponovanější herecké výkony. Na plné procentuální hodnocení to kvůli opakování vzoru (větší nedorozumění mezi manžely, hlubší propast mezi sestrami) opět jen těsně není, ale pátá hvězda bez zaváhání zůstává. Takhle obrovskou každoroční událost si musíme hýčkat. 3. série - 90% - Neuvěřitelně mě baví sledovat děj, kde se celou hodinu neděje zdánlivě vůbec nic, ale pod povrchem palčivě bublá každá emoce, každé zklamání i každý, klidně i dlouhé roky se blížící, zásadní historický zvrat. A když to bublá v tak excelentním obsazení (hlavně Alžběta a Charles září každým pohledem), je i třetí sezóna malým pokladem. Snad protože některé samostatně usazené zápletky (zejména Měsíční prach) vyvolají pochybnosti, jestli jim bylo potřeba věnovat celou epizodu, není to ani tentokrát celá stovka, ale nevadí to. Strasti Prince z Walesu nebo malé i tragické katastrofy britského lidu jsou natolik strhující podívanou, že jsou teoretické výtky vadami snad jen kosmetickými. 4. série - 90% - V jednotlivostech nejsilnější sezóna s výsostným hereckým objevem Emmy Corrin. Celá dekáda se nově soustředí na specifické hrdinky Dianu a Margaret, jejichž strasti bez problémů vydají na celou desítku epizod (byť se veškeré nesnáze chvílemi trochu cyklí, což je ostatně jediný důvod, proč jsem v hodnocení nesáhl úplně nejvýš), dokonale zapadají do neveselého buckinghamského sezení a tak jako vždy předtím dávají pocit sevřenosti, úzkosti a přitom nejvýpravnějšího diváckého zážitku současnosti - a mě tenhle až příjemně pichlavý paradox nepřestává fascinovat. Epizoda Země nikoho je seriálovým ekvivalentem drtivé Marriage Story. 5. série - 90% - Jeden si až připadá starý, když se v seriálu, který ve svých začátcích mapoval poválečné období, začnou objevovat obrazy, které pamatuje z televizního zpravodajství v dobách svého dětství. A přestože se už vůbec neřeší problémy válečné, ale společenské, na napětí to nemá žádný dopad. Britskými dějinami totiž na začátku devadesátých let nehýbal souboj mocností, ale souboj osobností. Nevím, komu se upsali lidé zodpovědní za casting poslední generace, ale Elizabeth Debicki je fascinují podle očekávání a Dominic West očekávání navzdory. Ty zranitelné pohledy obou odcizených manželů, mírné úsměvy, cuknutí koutků. Jakákoli scéna jich dvou, klidně každého zvlášť, je dechberoucí tak moc, až pochopitelně ubírá pozornost stárnoucímu vládnoucímu páru. Jsem moc rád, že se mohou dokončit linky přesně tak, jak se od začátku plánovalo, ale zároveň nechci, aby takhle výjimečný počin končil. 6. série - 80% - První čtyři díly jsou tou nejkvalitnější morbidní fascinací, krok po kroku zdokonalovaným true crime dokumentem. Zbytek je rozloučení překvapivě poklidné a člověku, který tuto dobu nezažil, bude za pár (desítek) let připadat značně antiklimaktické. Harryho výstřelky nebo Williamovy milostné eskapády totiž nemůžou dostát ani historicky významným událostem napříč kontinenty, ani třaskavým společenským jiskrám z předchozí sezóny. Šestá série je proto trochu podle očekávání tou nejslabší, ale je to jen daň za to, jakou nadčasovost dává rokům předchozím a jakou sílu celku v sobě díky ní může celá Koruna skrývat. Závěrečnou chůzí se královna uklání zcela výjimečně nám a já si díky tomu připadám nemálo a zcela upřímně poctěn. (15.10.2017) (menej) (viac)