Žrouti

Bylo to místy až zbytečně úchylné (uvolňování), nicméně to okolo bylo zvláštně pohnutě morbidně depresivně debilně choré způsobem, který se dal strávit. Mělo to slabší i silnější chvilky a poslední díl (zatím poslední? A nemyslím tím onen Epilog) je jedním z těch lepších. A že je konec zase škoda není, stačí si vzpomenout na Blaník, kde to příliš dlouhým trváním nedělalo moc dobrotu. Robert Mikluš si vystřihnul epesního magora. A asi by se měl na čas zbavit svého knírku, jinak mu úchylného kuchaře bude dávat věčně někdo sežrat. --- PS: Všimli jste si někdy, kolik slovních přirovnání se týká jídla a jedení? (22.06.2016)

Vyvrcholení vlastního seriálového universa, co si na stream.cz ironicky patlají pomocí parodií na kuchařské show a nutno říct, že funguje výborně, sice to nemá údernost kanceláře Blaník od stejného týmu, ale humor tam prostě je a takový zuřivý ochránce zvířat vyšetřující ztracení mláďátka mravenečníka je jednoduše zábavný. Problém nastane tehdy, kdy se klasický seriál promění do dalšího kuchařského pořadu, který je to nejslabší z celých tří seriálů a místo nějakého pořádného vrcholu zůstává jen pocit toho, že vám nějaký zákeřný holub nakálel přímo na kopeček vaší oblíbené zmrzliny a do toho vás svědí levý ušní lalůček. Promarněná příležitost. (10.07.2016)

Internetový seriál se dobře vypořádal s omezenými prostředky a chytře pro to využil finančně nenáročné prostředí televizního studia. A další trefa do černého je námět: kuchařských reality show jsou mraky, tak proč se nepodívat do jejich zákulisí? Jenomže, zatímco doprovodné pořady Vaříme s Mírou a Luxus na talíři mají sice jednoduchý nápad, ale svou kratinkou stopáží to unesou a jsou zábavné, tady byl pokus o větší rozvinutí děje, který ale úplně nevyšel. Tohle už nejsou komické skeče na téma vaříme blafy nebo vaříme pro snoby. Tady jde o drama (dejme tomu hororové), ale děj je moc řídký. Působí to natahovaně a některé scény zbytečně, právě jen kvůli protažení stopáže. I tohle by se dalo pohodlně natočit jen jako krátký skeč. Navíc ten nápad vážně není originální, už jsem podobný motiv viděla i četla vícekrát a série ho neobohatila ničím, její pojetí je pouze popisně konvenční. (30.01.2017)

Takže nám vznikly tři seriály: Vaříme s Mírou, Luxus na talíři a Žrouti. Zhodnotil bych vzestupně: s Mírou - vyloženě kečupová omáčka, aby se Robertu Miklušovi vytvořil záporák. Míra je zastánce babicovského proudu vaření, a hází během pořadu různý hlášky, který nejsou vtipný. Především pak v každém díle pomlouvá Mikluše (stejně jako to dělal Babica s Pohlreichem, takže to je docela reálná věc). Jídla, který uvaří bych označil souslovím kekel z pekel. Luxus je naopak pořad pro kulináře milionáře, bohužel i když má jít o recesi, není to moc patrné. A pak tu máme tenhle opus, který zřejmě měl korunovat tyhle dva pilíře jakýmsi utkáním těchto dvou kulinářských souputníků. Co je dobrá věc, že začne hláškovat i Mikluš, který ke všemu i hraje, máme tu šílenou manželku a věrnou produkční s výtečnými orálními schopnostmi. Takže konečně ke dvěma falešným seriálům o vaření dostáváme nějaký humor, pointu. Pandu? Ne to nejde, to půjde veřejně. (07.08.2016)

Tak tenhle projekt (protože to není seriál, jsou to vlastně tři, respektive čtyři pořady tvořící jeden celek) mě nejprve nadchl. To je opravdu něco, co tu ještě nebylo. Dva kuchařské pořady, které spojí jeden příběhový seriál. S dalšími díly přicházelo znechucení nad promrhanou šancí na něco výjimečného. Zbytečná hrubost a vulgarita mě moc neoslovily. Ovšem když jsem viděl poslední díl a vše do sebe zapadlo (byť předvídatelně), musím uznat, že jako celek to stojí za pozornost. (18.06.2016)