Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Harry Stradling Sr.Hrajú:
Charles Laughton, Maureen O'Hara, Horace Hodges, Robert Newton, Hay Petrie, Frederick Piper, Clare Greet, Jeanne De Casalis, Basil Radford, Leslie Banks (viac)Obsahy(1)
Mladá sirota Mary prechádza do opatery svojho strýka a tety, ktorí podnikajú v lodnej doprave. Keď však Mary zistí, že firma je len zástierkou pre bandu pirátov, ženúcich nákladné lode do zhubných skalných útesov, začne sa báť o svoj život. Podľa románu Daphne D. Maurier (REBECCA, VTÁCI). (POMO)
Recenzie (29)
Na tehdejsi dobu kvalitni drama. Hitch byl ke svym filmum hodne kriticky, ale tenhle film stoji za podivani, i kdyz ho neradil ke svym skvostum. ()
Podle wikipedie je úspěšná Hospoda Jamajka (Jamaica Inn) "dnes (...) považována za jeden z nejhorších Hitchcockových filmů" a v roce 1978 ji dokonce filmový kritik Michael Medved zařadil do své knížky 'Padesát nejhorších filmů všech dob'. Dovolte, abych se zasmál. Troufám si tvrdit, že Hospoda Jamajka zcela zapadá do neobyčejně přívětivého britského období, odstartovaného Třiceti devíti stupni (1935), kde každý ze snímků ční nad průměrem, některý vysoce (všechny jsou propracované dějově i technicky - nikdy nenudí, vždy s pěknou kamerou). Že by Hospoda Jamajka byla pro Hitchcocka netypický film? Obávám se, že nikoli. V převažující míře zachovává a rozvíjí vše, co se Hitch svými filmy do té doby snažil říct, a už jsou v něm zárodky budoucího. Opět tu máme náhodně utvořený pár, jenž prochází nejrůznějšími dobrodružstvími světa (není snad souboj s "piráty" dobrodružstvím par excellence?), aby zakusil konečnou lásku a vykoupení. Jistě, mohutnou mocí Charlese Laughtona je téma upozaděno, neboť smírčí soudce Humphrey Pengallan se snaží opanovat celý příběh až do konce (i proto jsou pirátské scény jen výpomocné). Tím se tu však poprvé objevuje (nebylo-li to již v Sabotáži) charismatická a zároveň deformovaná (zlá, zraněná, impotentní, obscénní) otcovská postava, která poutá hlavní hrdinku a která musí ustoupit, aby dívka vešla v konečné spojení s fádním "dobrým chlapcem". V Selznickově éře bude Hitch rozvíjet tuto hru na staršího padoucha s Herbertem Marshallem (Zahraniční dopisovatel), Josephem Cottenem (Ani stín podezření), Claudem Rainsem (Pochybná žena) a dalšími. "Vyprávějte svým dětem, jak skončily staré dobré časy!" vykřikne Pengallan před vlastním galapředstavením podobným Vraždě (1930). Není čas přemýšlet nad tím, jak dobré ony "staré časy" byly, když tu "neplatily žádné zákony, ani tu nebyla žádná pobřežní stráž". Zjevné je teď jediné: obětování otcovské postavy má u Hitche hořkou příchuť. "Nové časy" a "šťastný konec" bývají koncipovány jako rezignované akceptování každodenního života. Všimni si, s jakým zápalem Mary soudce hájila ("Ne, nestřílejte! Ten člověk je blázen, nemůže za to, co dělá!" a "Neubližuj mu!"). Pro ni je cena, jež má Pengallan zaplatit za její "štěstí", opravdu vysoká a snad by teď akceptovala zahrnutí zeleným hedvábím někde v Paříži. Hitchcock je už definitivně vzdálen svému optimistickému pojetí, které v jeho filmech dosud převládalo, ačkoli v úplném závěru můžeme alespoň zaslechnout potěšitelné "Chadwicku!" ()
Komentár na tento film vystihol najlepšie sám režisér Hitchcock, ktorý sem dal užívatel kyselina. Skutočne ide o stupídne spracovanie knižnej predlohy od Daphne D. Maurier a to presne z dôvodu, ktoré pomenoval režisér. Ono je celá táto adaptácia dosť čudná, pretože SPOILER: skutočným šéfom bandy podľa knižnej predlohy je referend a nie sudca. Čo sa mi na tom páčilo, že napriek nezmyselnej logike celého scenára urobil z toho Hitchock aspoň pozerateľné dielom, teda pokiaľ ide o hercov a samotnú atmosféru. Toho Charlesa Laughtona mu zrejme do úlohy sudcu niekto nanominoval, inak si neviem vysvetliť, čo tam taký "herec" robil. Ak už niekto nechce čítať knihu tak odporúčam radšej filmovú adaptáciu z 1985, ktorá je napriek tomu, že tam hrá hlavnú úlohu Jane Seymour , určite lepšia ako toto čudo. Kto má záujem tu si môže celý film pozrieť: http://www.youtube.com/watch?v=yLyXBRs8Zmo ()
Bohužel, takhle to dopadne, když se zprzní výborná literární předloha. Promyšlený a psychologicky věrohodný romantický dobrodružný román byl zcela rozcupován, hlavní hrdinka odsunuta do role stafáže, pointa vyzrazena hned na začátku - a to vše, obávám se, jenom proto, aby se mohl blýsknout ve speciálně vytvořené hlavní roli tehdy nesmírně populární Charles Laughton. Neblýskl se a při pádu ze stožáru s sebou strhl do věčných hlubin i tento paskvil. Naštěstí Daphne du Maurier kvůli tomu na Hitchcocka nezanevřela, takže ho nechala po letech zfilmovat své Ptáky - sice opět předělané, avšak už mnohem citlivěji a v intencích autorčina poselství. ()
Tomuto dielu by som dal nálepku "kabaretný film". Je to aj trochu komédia, aj krimi, aj romantika a hlavne rýchlo prezrádza pointu. Film sa i napriek tomu snaží baviť ako-tak, no zabávača Laughtona nemusím. Je to obrovský ujo, ktorý si myslí, že svojou mohutnosťou potiahne celý film, a to nielen z pozície koproducenta. Darí sa mu to tak polovičato. Trochu vzrušenia do stojatých vôd prinesie odhalenie Jemovej identity a celkovo vyústenie pri záverečnom chystanom prepade lode i exite Jossa a jeho ženy. Ináč sa jedná v globále o slabší Hitchov film, kde prižmúrim očko a dám mu nakoniec 3*. ()
Slabý Hitchcockův film, který Charles Laughton nevytrhne. ()
Poslední film, který Hitchcock natočil před svých odchodem do USA. Příběhově zcela netradiční, navíc zasazené do roku 1820, bez jakékoliv inspirace, kvality a napětí. Ironicky laděná zlomyslná pirátská hra, která absolutně postrádá jakoukoliv napjatou atmosféru, kterou by měla zaručeně čerpat z knižní předlohy. Samotné natáčení bylo pro Hitchcocka naprostým utrpením z důvodu hlavního představitele Laughtona, který zároveň koprodukoval celý film a razantně zasahoval do finální podoby celého filmu, který pohřbil několika nesmyslnými filmovými rozhodnutími, jako je například prozrazení celkové zápletky ihned v samotném úvodu, nebo jeho absolutně špatné neherectví, které Hitchcock zpochybňoval od samotného začátku a absolutně s ním nesouhlasil. ()
Někteří uživatelé tu zmiňují "zásadní chybu" filmu, kterou popsal sám Mistr při rozhovorech s Truffautem, že tam postava Ch. Laughtona měla vystoupit až na konci nebo, že nemělo být jasné, že ta postava je tím hlavním padouchem. Myslím si, že pokud by to tak bylo, tak by z filmu nezbylo vůbec nic. Postava soudce Pangallana působí velice pozitivně na vyznění jinak banálního "pirátského" snímku jehož triky a akční scény odpovídají roku 1939 (nebo možná právě ani to ne). Ostatní postavy jsou pod hranicí Hitchcockova standardu. Pangallan dělá ze zapomenutelného filmu, snímek, který patří k Hitchcově nejslabším, ale přesto se za něj nemusí stydět. Pro mě klasických 70 % a dám 4*, protože Mistr je holt mistr. ()